Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Počítače a jejich komponenty kvůli omezení výroby zdražily
18.06.2020
Ceny porostou i dál. Počítače a jejich komponenty na českém trhu od začátku roku podražily o pět až 15 procent. Ve většině případů se zdražení pohybuje v řádu stokorun, maximálně do 1000 Kč. Důvodem je oslabení koruny k dolaru a euru i vyšší náklady související s dovozem z Asie a omezení výroby kvůli koronaviru.
V dalších měsících ceny dál mírně porostou. Vyplývá to z informací obchodníků i výrobců. Slabá koruna se do cen promítá postupně, protože velcí obchodníci měli vysoké skladové zásoby. "Od konce loňského roku jsme se snažili co nejvíce předzásobit a náš sklad naplnit na maximum. Doposud jsme prodávali především naše skladové zásoby. Ty se už ale nyní v některých segmentech zmenšují a od dodavatelů už dostáváme nové ceníky," řekla mluvčí Mall.cz Pavla Hobíková.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V žebříčku konkurenceschopnosti Česko vévodí zemím V4
17.06.2020
Na prvním místě aktuálního žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje švýcarský institut IMD, se druhým rokem za sebou drží Singapur. Česko zůstalo na 33. příčce, výrazný pokles v žebříčku zaznamenaly Spojené státy a Čína.
Druhé místo obsadilo Dánsko, za kterým následovalo Švýcarsko. Spojené státy se posunuly z třetího místa až na desátou příčku. Čína skončila na 20. místě, a pohoršila si tak o šest příček. Postavení Spojených států a Číny v žebříčku podle IMD podkopávají jejich vzájemné obchodní spory. Ještě předloni byly USA v žebříčku na prvním místě. Česko se v žebříčku nachází nejvýše ze zemí Visegrádské čtyřky. Polsku patří 39. příčka, Maďarsko je na 47. místě. Slovensko, které si pohoršilo o čtyři příčky, skončilo na 57. místě.
Ceny v průmyslu klesly v květnu nejvíce od listopadu 2016
17.06.2020
Ceny průmyslových výrobců v Česku v květnu meziročně klesly o 0,9 procenta. Byl to nejhlubší pokles od listopadu 2016, uvedl v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). V dubnu byly ceny meziročně nižší o 0,8 procenta. Ceny v zemědělství klesly oproti loňskému květnu o 2,7 procenta, naopak ceny stavebních prací a ceny tržních služeb pro podniky stouply. Ceny u výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Míra spotřebitelské inflace v květnu klesla na 2,9 procenta z dubnových 3,2 procenta. Zdražily zejména potraviny nebo elektřina. Naopak ceny pohonných hmot klesly.
Také u výrobců se v květnu snížily především ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků byly nižší o 15,6 procenta a těžby a dobývání o 3,1 procenta. Naopak například ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu vzrostly o osm procent. "Celkově byl ale meziroční pokles cen v průmyslu mírnější, než se čekalo," uvedl hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč. Trh podle něj odhadoval pokles 1,6 procenta, zatímco ČNB ve své prognóze z počátku května čekala, že ceny průmyslových výrobců si ve druhém čtvrtletí udrží meziroční růst, v průměru na úrovni 0,6 procenta.
Dvě pětiny Čechů nebyly na pandemii finančně připraveny
15.06.2020
Dvě pětiny Čechů nemají finanční rezervu pro nečekané situace podobné pandemii koronaviru. Jde především o lidi s nižším vzděláním a nižšími příjmy, často také o rodiče na rodičovské dovolené a nezaměstnané. Dvě třetiny lidí, kteří rezervu nemají, to ale do budoucna zvažují. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos.
Polovina Čechů uvedla, že si finanční rezervu vytváří dlouhodobě. Týká se to hlavně lidí starších 66 let, dále lidí s vyšším vzděláním a vyššími příjmy. Více než desetina Čechů (11 procent) si rezervu začala dělat kvůli obavám spojeným s koronavirem. Ekonomických důsledků pandemie se polovina lidí obává více než zdravotních. Devět z deseti respondentů očekává zvyšování cen, 57 procent se také obává nutnosti snížit svůj životní standard. Tři pětiny lidí se shodly, že budou muset nyní více šetřit a také více přemýšlet, zda udělat nějaký větší výdaj.