Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Ze středoevropských měn poroste nejvíce česká koruna
08.06.2020
Středoevropské měny budou v příštích dvanácti měsících převážně posilovat, a to v čele s českou korunou. Přispěje k tomu hlavně zotavování ekonomik z útlumu způsobeného koronavirovou krizí. Vyplývá to z průzkumu, který si mezi analytiky udělala agentura Reuters. Koruna by mohla posílit o 3,6 procenta na 25,705 korun za euro, naopak rumunský lei pravděpodobně zůstane pod tlakem.
Hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč poukázal na solidní základy české ekonomiky a upozornil, že úrokové sazby jsou v České republice stále atraktivnější než v eurozóně. Podle analytika České spořitelny Jiřího Polanského je navíc možné, že Česká národní banka v létě příštího roku začne úroky zvyšovat. Od března je kvůli dopadům koronaviru snížila o dva procentní body. Euro se nyní prodává zhruba za 26,55 korun, zatímco začátkem letošního února - před utlumením ekonomiky - se česká měna dostala dokonce na spodní hranici 25 korun za euro. Před rokem stálo asi 25,60 korun, proti polovině letošního března, kdy se euro prodávalo i za více než 27,70 korun, už koruna zpevnila o více než čtyři procenta.
O práci přijde až 400 tisíc lidí, varuje ekonomická rada
08.06.2020
Doby, kdy se Česko mohlo chlubit nejnižší nezaměstnaností v Evropě, končí. Ještě v květnu se sice udržela na hranici 3,6 procenta, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v obsáhlém rozhovoru pro HN ale říká, že během několika měsíců očekává nárůst na sedm procent.
Experti Národní ekonomické rady vlády podle ministryně hovoří dokonce o deseti procentech. To by znamenalo, že během nejbližších měsíců na úřady práce dorazí až 400 tisíc nových nezaměstnaných.
Tržby obchodníků klesly v dubnu o víc než deset procent
05.06.2020
Tržby obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v dubnu meziročně klesly po očištění o kalendářní vlivy o 10,9 procenta. Pokles se dotkl všech druhů prodejen. Důvodem jsou vládní opatření proti koronaviru. Výrazně se naopak zvýšil prodej přes internet, jeho růst byl nejvyšší za 15 let. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici zároveň upozornili, že vzhledem k mimořádným opatřením mohou být dubnová data později výrazně revidovaná.
Neočištěné maloobchodní tržby byly v dubnu meziročně nižší o 10,6 procenta. ČSÚ ovšem v tomto roce začal preferovat očištěné údaje. Meziměsíčně tržby obchodníků reálně klesly o 4,8 procenta. Tržby se snížily zejména kvůli úplnému nebo částečnému uzavření prodejen, které se týkalo obchodů s potravinami i nepotravinářským zbožím. Nejvýraznější pokles zaznamenaly prodejny s oděvy a obuví, v nichž se tržby snížily proti loňskému dubnu o více než 80 procent. Prodejny sportovních potřeb zaznamenaly propad o 55 procent. Ve specializovaných prodejnách s potravinami byly tržby o nižší o téměř 41 procent. Lépe na tom byly nespecializované prodejny s převahou potravin, kde tržby klesly pouze nepatrně o 0,4 procenta.
Česká ekonomika klesla v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta
03.06.2020
Česká ekonomika klesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta a mezičtvrtletně o 3,3 procenta. První odhady z poloviny května přitom hovořily o meziročním snížení o 2,2 procenta a mezičtvrtletním o 3,6 procenta. Navzdory revizi ale stále jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010, uvedl dnes ČSÚ.
(Zdroj: zpravy.akutalne.cz)