Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Příspěvek pro podporované zdroje loni klesl
26.05.2020
Nejméně peněz šlo na větrnou energii. Výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku meziročně klesla o 1,5 procenta na 45,4 miliardy korun.
Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 26,2 miliardy korun, zbytek zaplatili převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Útraty v restauracích během karantény klesly až o polovinu
26.05.2020
Útraty v restauracích během karantény meziročně klesly až o polovinu, po otevření zahrádek činil propad 19 procent.
Vyplývá to z dat České spořitelny. Restaurace a hospody ve střední Evropě musely v březnu kvůli opatření proti šíření koronaviru zavřít.
Obliba e-shopů raketově roste
25.05.2020
Internetoví obchodníci se v době koronavirové krize vyrovnali s razantním nárůstem objednávek, jaký byl dosud obvyklý jen v období předvánočních špiček. A zároveň nakročili do světa, který už bude fungovat jinak.
Nástup technologických a organizačních novinek se urychluje. Stále noví zákazníci objevují kouzlo objednávání zboží v elektronických obchodech i poté, kdy vláda uvolnila opatření proti šíření onemocnění covid-19. I dosud váhající prodejci proto vstupují do on-line prostředí, nebo v něm svoji působnost rozšiřují. Jak vlastně rychle založit internetový obchod? Které produkty má smysl prodávat on-line? Jak správně řídit sklad, přepravu, vratky a další související činnosti? Kdy se na to všechno vyplatí najmout externí služby? O těchto otázkách i o tom, do jaké míry je provoz e-shopů tahounem technologických inovací, budou v pátek 29. května od 11 hodin živě diskutovat experti v on-line debatě vydavatelství Economia a měsíčníku Logistika.
Automobilky v nesnázích
22.05.2020
Z českých výrobních linek vyjelo v dubnu jen něco málo přes čtrnáct tisíc aut. Ještě donedávna stačily automobilkám na výrobu takového množství vozů necelé tři dny. V polovině března však přišel blackout. Pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření proti šíření nemoci zastavily motor české ekonomiky − autoprůmysl se podílí devíti procenty na HDP a představuje zhruba čtvrtinu průmyslové produkce. Výrobci vozů a dílů, kteří v posledních letech díky rekordní poptávce rozšiřovali své továrny, nabírali nové lidi a zvedali až dvouciferně mzdy zaměstnancům, se během několika týdnů nouzového stavu propadli až do existenční krize. Zastavili či výrazně omezili výrobu, mnozí propustili agenturní, či dokonce kmenové zaměstnance, začali osekávat náklady a zažádali o státní příspěvek na mzdy.
Přestože se nyní výrobní závody postupně otevírají, duben se pravděpodobně zapíše jako historicky nejhorší měsíc českého autoprůmyslu z hlediska výroby. Nálada ve firmách se příliš nezlepšuje. Přes půl milionu lidí, které v Česku přímo či nepřímo automobilový průmysl zaměstnává, se potýká s nejistotou. Nikdo neví, jak a kdy se skutečně podaří odrazit ode dna. "Jsem čím dál pesimističtější. Propad o 20 procent vidím už spíš jako jeden z pozitivnějších scénářů," obává se Petr Knap, vedoucí oddělení pro automobilový sektor v poradenské firmě EY.