Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
České montéry nahradí roboti, vzniknout nová místa s odlišnou strukturou
15.11.2019
Zhruba o 400 000 pracovních míst přijde do roku 2030 Česko kvůli digitalizaci, robotizaci a sdílené ekonomice. V zemi ovšem vzniknou i nová místa, jejich struktura však bude odlišná. Při prezentaci nového Strategického rámce politiky zaměstnanosti ČR to na mezinárodní konferenci Fórum zaměstnanosti: Trendy a výzvy trhu práce 4.0 v Olomouci řekl náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jiří Vaňásek.
Odborníci podle Vaňáska odhadují, že největší úbytek pracovních míst Česko do roku 2030 zaznamená v kategorii zaměstnanců, kteří obsluhují stroje, zařízení nebo pracují jako montéři. Tyto pracovníky v příštích letech nahradí robotické stroje a další moderní technologie.
zpravy.aktualne.cz
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vodafone snížil ztrátu a zlepšil výhled na celý fiskální rok
13.11.2019
Britská společnost Vodafone Group, která je druhým největším mobilním operátorem na světě, snížila za prvních šest měsíců fiskálního roku ztrátu na 1,89 miliardy eur (48,2 miliardy korun) ze 7,8 miliardy eur před rokem. Společnost je ve ztrátě kvůli problémům v Indii. Vodafone ale současně vykázal provozní zisk a zlepšil výhled na celý fiskální rok.
Ztrátu způsobují problémy společného podniku Vodafone Idea v Indii. Indie změnila způsob zpoplatňování telekomunikačních firem a tamní nejvyšší soud minulý měsíc rozhodl, že firma musí zaplatit na poplatcích a úrocích do tří měsíců nejméně čtyři miliardy USD (92,6 miliardy korun). Vodafone varoval, že jeho budoucnost v Indii je nejistá, pokud se s vládou nedohodne na úlevách. Provozní zisk za šest měsíců do konce září činil 577 milionů eur proti loňské ztrátě 2,03 miliardy eur. Očištěný organický hrubý provozní zisk (EBITDA) pak vzrostl o 1,4 procenta. Výnosy se zvýšily o 0,4 procenta na 21,94 miliardy eur (559,4 miliardy korun).
Ceny rostou o 2,7 procenta
11.11.2019
Spotřebitelské ceny byly v říjnu o 2,7 procenta vyšší než před rokem, což je stejný růst jako v září. Podepsaly se na tom ceny potravin, ze kterých zdražily především ovoce a nealko nápoje, hlavní vliv na růst cen má nadále vyšší nájemné, dražší elektřina a další ceny spojené s bydlením.
Meziměsíčně ceny obnovily růst a stouply o 0,5 procenta, zatímco v září letos poprvé klesly. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali zpomalení meziročního růstu na 2,5 procenta. Ceny proti loňsku rostou zejména u bydlení. Elektřina v říjnu podražila téměř o desetinu, plyn o 3,6 procenta, teplo o pět procent, nájemné o 3,8 procenta a vodné a stočné o 2,6 procenta. Lidé pocítili zdražení také u potravin, kde ceny zrychlily meziroční růst na 2,8 procenta. Vedle ovoce a nealkoholických nápojů vzrostly ceny vepřového masa, uzenin, jogurtů, o čtvrtinu dražší byly brambory. Vyšší byly i ceny stravování (o 4,9 procenta) a ubytování (o 3,2 procenta).
Ministerstvo zhoršilo odhad růstu české ekonomiky na dvě procenta
08.11.2019
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v příštím roce na dvě procenta. Letos počítá s růstem o 2,5 procenta. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo MF. V červencové prognóze úřad počítal letos s růstem o 2,5 procenta a příští rok o 2,3 procenta, následně v srpnu MF odhad upravilo na 2,4 procenta letos a 2,2 procenta příští rok.
Zhoršení odhadu pro příští rok souvisí podle prognózy s rizikem ohledně ekonomického vývoje v zahraničí. Letos i příští rok by přitom měl být ekonomický růst podle MF tažen výdaji domácností na spotřebu podpořenými rychlým růstem mezd. Hlavní riziko vývoje v zahraničí představuje nadále odchod Velké Británie z EU, nicméně MF neočekává brexit bez dohody. Dalším rizikem je podle MF nárůst protekcionismu, výraznější zpomalení ekonomického růstu v Německu nebo Číně nebo možná eskalace problémů italského bankovního sektoru. V případě domácího vývoje vidí úřad rizika v napjatém trhu práce, růstu cen nemovitostí a strukturálních změnách v automobilovém průmyslu souvisejících s přijatými emisními normami.