Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Stát bude podporovat start-upy rekordní sumu
29.04.2019
Na podporu start-upů a menších firem půjde v souladu se strategií Česká republika: země pro budoucnost ze státního rozpočtu do roku 2027 šest miliard korun.
Celkový objem financí programu, do kterého přispěje také soukromý sektor, by měl být devět miliard korun. Na tiskové konferenci Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) to řekl její místopředseda Karel Havlíček.
Česká měna bude navzdory očekávání oslabovat
25.04.2019
Donedávna očekávané zpevňování kurzu k hranici 25 korun za euro se odkládá. A podle části analytiků oslovených HN by naopak česká měna měla začít oslabovat.
Podle Komerční banky by se kurz v tomto roce neměl výrazněji odchýlit od hodnot mezi 25,50 a 25,80 koruny za euro. "Pro rok 2020 se ale kvůli globálnímu ekonomickému ochlazování obáváme, že koruna může oslabit až nad 26 korun za euro," uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Tento názor sdílí i Petr Krpata, hlavní stratég pro měny a úrokové sazby ING Bank v Londýně. "Nemyslíme si, že koruna oslabí hned, ale spíš až v druhé polovině roku. A čekáme, že příští rok se bude držet nad 26 korunami za euro." Nevyloučil však ani možnost většího výkyvu.
Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl na 1,732 bilionu korun
23.04.2019
Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 109,6 miliardy na 1,732 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla snaha získat peníze za výhodných podmínek na plánované splátky státních dluhopisů v dubnu a červenci. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 162 600 korun.
"Samotné zvýšení nominální výše státního dluhu v prvním čtvrtletí je běžným jevem, který je způsoben časovým nesouladem emisní činnosti a splátek státních dluhopisů v průběhu roku a nijak nevypovídá o trendu zadlužování země," uvedl ředitel odboru řízení státního dluhu a finančního majetku Petr Pavelek. MF tak podle něj každý rok reaguje na situaci na finančních trzích. Dlouhodobě podle něj státní dluh klesá. MF v prvním čtvrtletí roku prodalo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v domácí měně za 115,8 miliardy korun. "V prvním čtvrtletí roku tak stát pokryl téměř polovinu splátek státního dluhu v domácí měně, které je nutné v tomto roce uhradit," uvedlo MF. Například 11. dubna byl splatný desetiletý dluhopis, jehož hodnota ke konci roku 2018 byla 85 miliard korun.
Volkswagen plánuje na Slovensku zrušit pětinu míst
19.04.2019
Slovenská divize německé automobilky Volkswagen loni zvýšila výrobu aut, letos plánuje v rámci zvyšování produktivity snížit zaměstnanost o 3000 pracovníků. Nepůjde ale o náhlé propouštění, odchody se mají týkat zejména zaměstnanců, kteří firmu přirozeně opustí. Proti minulému roku se počet pracovníků sníží celkem asi o pětinu, firma také očekává pomalejší růst mezd.
Volkswagen na Slovensku v tomto roce snižuje počet zaměstnanců průběžně. "Měníme v našem závodě směny. Ze čtyřsměnného provozu přecházíme na třísměnný u SUV vozidel a u malých městských vozidel se přechází z dvousměnného na jednosměnný model," uvedla pro HN mluvčí Volkswagen Slovakia Lucia Kovarovič Makayová. "Neznamená to propouštění a už vůbec ne hromadné propouštění. Počítáme s přirozenou fluktuací zaměstnanců, které už nebudeme nahrazovat," řekla Makayová. Dodala také, že část zaměstnanců přesunula firma zpět do jiných závodů. To se týká například pěti set pracovníků z Maďarska, kteří se už vrátili zpět do maďarské továrny. Snížení počtu pracovníků se má dotknout jak kmenových tak agenturních zaměstnanců. Těch chce podle mluvčí firma do budoucna využívat v menším počtu. Z výrobních linek bratislavské továrny Volkswagenu loni sjelo 408 208 vozů, což proti předchozímu roku představuje nárůst o 12,8 procenta. Slovenský Volkswagen je z hlediska produkce největší ze závodů celkově čtyř automobilek, které v zemi montují vozidla. Slovensko je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut na světě, automobilový průmysl je hlavním tahounem slovenské ekonomiky.