Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
České firmy společnou evropskou měnu přijmout chtějí
01.03.2019
Euro nedávno oslavilo dvacáté narozeniny. Počet států, které jím platí, se rozrostl z původních jedenácti na dnešních devatenáct. Česko ale patnáct let po vstupu do unie stále zůstává stranou. Občané se dlouhodobě k otázce přijetí eura staví zamítavě, podnikatelé ho ale podporují.
Naposledy byla většina Čechů pro přijetí evropské měny před deseti lety. Tehdy se podle průzkumu Eurobarometr k této otázce souhlasně vyslovilo 61 procent dotázaných. Od té doby se však podpora jednotné evropské měny značně propadla. V nejaktuálnějším, loňském průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění byla pro nahrazení koruny pouhá pětina dotázaných. Firmy se ale na měnové otázky dívají jinak než občané. Z aktuální ankety HN mezi stovkou českých společností vyplynulo, že většina dotázaných přijetí eura podporuje hlavně kvůli snadnějšímu podnikání. Zavedení evropské měny v současnosti odmítá zhruba jeden z deseti oslovených zástupců byznysu.
Praha je sedmým nejbohatším regionem EU
27.02.2019
Praha byla v roce 2017 sedmým nejbohatším regionem Evropské unie podle hrubého domácího produktu (HDP) přepočteného na obyvatele. Česká metropole obhájila pozici z roku 2016, kdy těsně před ní skončila Bratislava, která je nyní o příčku horší. Vyplývá to z údajů Eurostatu, které statistický úřad zveřejnil v úterý. Výrazně nejlépe je na tom stále bohatnoucí Londýn, jehož HDP představoval předloni 626 procent průměru EU. Mezi nejchudšími oblastmi figurují především bulharské regiony.
Na každého obyvatele české metropole připadá v porovnání s unijním průměrem 187 procent HDP. To je proti roku 2016 nárůst o pět procentních bodů. Před Prahou se kromě britského hlavního města umístil ještě Lucemburk s 253 procenty, jižní region Irska (220), Hamburk (202), Brusel (196) a východní Irsko se 189 procenty. Bratislava si proti minulé statistice o pět bodů pohoršila na 179 procent. Další české regiony za evropským průměrem zaostávají. Nejlépe mezi nimi dopadla oblast středních Čech představovaná Středočeským krajem s 84 procenty, následovaná jednaosmdesátiprocentním regionem Jihovýchod, jejž společně tvoří Jihomoravský kraj a Vysočina. Na opačném konci figuruje s 63 procenty region Severozápad tvořený Karlovarským a Ústeckým krajem.
Rekordní cena za zpoždění
26.02.2019
Největší tuzemští dopravci loni vyplatili cestujícím rekordní odškodnění za zpoždění nebo zrušení svých spojů. České dráhy v roce 2018 na kompenzacích vyplatily 2,1 milionu korun, což bylo meziročně o 18,5 procenta více.
Konkurenční RegioJet pak vynaložil přes pět milionů korun, dopravce totiž poskytuje kompenzace nad rámec povinných odškodnění. Vyplývá to z pondělních vyjádření obou dopravců. Méně naopak loni vyplatil Leo Express.
České dráhy se při vyplácení kompenzací řídí pravidly EU. Na čtvrtinu z ceny jízdného má cestující nárok při zpoždění od 60 do 119 minut, pokud cena jízdenky přesáhne 16 eur (asi 410 korun) u mezistátních spojů a 400 korun u vnitrostátních linek.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Meziroční růst cen oproti loňskému prosinci zrychlil
26.02.2019
Ceny průmyslových výrobců v Česku v lednu meziročně stouply o 2,9 procenta. Zelenina zdražila dokonce o 82,5 procenta. Zvýšily se i ceny v ostatních odvětvích, a to u zemědělských výrobců o 4,4 procenta, stavebních prací o rovná čtyři procenta a tržních služeb pro podniky o 2,7 procenta.
Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Téměř ve všech oblastech navíc meziroční růst cen oproti loňskému prosinci zrychlil. Výjimkou byly jen stavební práce, u kterých bylo zdražení v lednu stejné jako v prosinci.