Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Ministryně Maláčová uspořádala druhý kulatý stůl k eNeschopence
20.02.2019
Projekt eNeschopenky je technicky připraven dle stanoveného harmonogramu. Plná elektronizace agendy dočasných pracovních neschopností je naplánována od 1. 1. 2020, tedy v ročním předstihu oproti návrhu předešlého vedení ministerstva. MPSV počítá i s náběhem dvou opatření, která mají s účinností od 1. 7. 2019 zrychlit komunikaci mezi lékaři, zaměstnavateli a orgány nemocenského pojištění. Rozhodnutí, zda bude tento mezistupeň realizován, závisí na politické vůli zákonodárců obou komor parlamentu.
„Naším cílem je plná elektronizace dočasných pracovních neschopností od 1. 1. 2020, ta přinese značné zjednodušení při zpracování této agendy. Uleví lékařům, zaměstnavatelům a zejména zaměstnancům. Mojí prioritou je, aby ohledně systému panovala shoda mezi sociálními partnery, odbornou veřejností a veřejnou správou, což se nám daří,“ říká ministryně Jana Maláčová (ČSSD).
O průběhu příprav systému a možnostech jeho optimalizace diskutovali zástupci lékařů, zdravotnických zařízení, zákonodárců, sociálních partnerů a odborné veřejnosti u kulatého stolu, který ve středu 13. 2. 2019 již podruhé uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nyní je eNeschopenka projednávána ve výboru pro sociální politiku, pro zdravotnictví a v hospodářském výboru Poslanecké sněmovny.
„Termíny pro projednání příslušného zákona jsou značně napjaté. Pokud by celý legislativní proces postupoval dobře, mohl by začít zákon platit pár dní před 1. červencem. Situace je tedy z tohoto pohledu velmi složitá a hodně bude záležet na politické vůli v obou komorách parlamentu. V tuto chvíli mohu jen zopakovat, že po technické stránce jsme připraveni,“ zdůraznila ministryně.
S účinností od 1. 1. 2020 má dojít k legislativním změnám v celém procesu rozhodování o pracovní neschopnosti a zjednodušení komunikace mezi dotčenými subjekty (lékař, pojištěnec, zaměstnavatel). Elektronickou neschopenku bude možno vystavit prostřednictvím specializovaného lékařského softwaru nebo cestou bezplatné webové aplikace na ePortálu ČSSZ.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Průměrný nájem v Praze loni vzrostl o tři procenta
18.02.2019
Průměrné nájemné bez poplatků v Praze na konci loňského roku meziročně vzrostlo o tři procenta na 340 korun za metr čtvereční. Za poslední dva roky stouplo téměř o pětinu. Nejvíce se za poslední rok zvýšilo v Praze 7 (o 11,4 procenta), naopak v Praze 2 o 2,3 procenta kleslo. Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema.
"Ceny v Praze až na drobné mezičtvrtletní výkyvy trvale rostou. V tomto roce lze navíc očekávat, že může přijít další zdražování, které bude způsobeno pnutím na trhu s novým i starším bydlením. To naznačuje mimo jiné fakt, že se počet bytů určených k nájemnímu bydlení v posledních dvou letech snížil o třetinu," uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural. Zlepšení situace podle něj může nastat tehdy, když se na trhu objeví větší počet nových bytů. Počet dostupných bytů pro nájemní bydlení loni meziročně klesl o 15 procent na 6324, za poslední dva roky o 30 procent. Nejvíce jich bylo k dispozici v Praze 5 (1060) a Praze 2 (864), nejméně v Praze 7 (294) a Praze 8 (501). Nových bytů bylo na konci loňského roku k dispozici zhruba o tisíc méně. Nejdražší nájmy jsou v centru Prahy, v Praze 1 činí v průměru 433 korun za metr čtvereční měsíčně, v Praze 2 je to 389 korun. Naopak nejlevnější jsou okrajové části Praha 9 (299 korun za metr čtvereční) a Praha 10 (303 korun).
Drobní živnostníci a řemeslníci dostanou zdarma platební terminály
15.02.2019
V Česku je dnes čím dál výjimečnější narazit na obchodníka, který by neumožňoval platbu kartou. Drobní živnostníci a řemeslníci platebními terminály však mnohdy nedisponují. Nejčastěji to zdůvodňují tím, že zavedení plateb kartou je pro ně drahé. Zatímco velcí obchodníci mají terminál často zdarma a z plateb přes něj odvádějí provozovatelům třeba jen 0,5 procenta, u těch menších může jít o dvě procenta i víc. Vzniká ale plán, který by to měl změnit.
"Chápeme, že malí živnostníci mají finanční bariéry, proč platební terminál nemají. Chtěli bychom proto vytvořit fond, ze kterého by dostávali terminály zdarma, a budeme se bavit i o tom, jak by se jim mohly snížit také poplatky za přijímání karet. V praxi by to mělo začít fungovat od ledna 2020," řekla HN Marta Nováková (za ANO), ministryně průmyslu a obchodu. Za novým projektem stojí vznikající aliance. Ministerstvo průmyslu a obchodu se v ní domlouvá se Svazem obchodu a cestovního ruchu, Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou, Asociací malých a středních podniků a živnostníků a společností Mastercard.
Lidé jsou šťastnější a zdravější
13.02.2019
Nepodmíněný základní příjem činí lidi šťastnějšími, ale nevede k vyšší zaměstnanosti. Vyplývá to z předběžných závěrů finského experimentu, při kterém bylo 2000 náhodně vybraných nezaměstnaných každý měsíc vypláceno 560 eur (asi 14 500 korun). Konečné závěry z pokusu ještě nelze vyvodit, protože dosud nebyla vyhodnocena všechna data, napsala dnes agentura DPA s odvoláním na finské experty.
Po dobu více než dvou let 2000 finských nezaměstnaných ve věku od 25 do 58 let dostávalo každý měsíc bez jakýchkoli podmínek 560 eur, které pokusné osoby nemusely zdanit. Pokus skončil 31. prosince 2018. "Příjemci základního příjmu vykazují méně stresových příznaků a problémů s koncentrací a zdravím než srovnávací skupina," řekla vedoucí výzkumu Minna Ylikännöová z finského ústavu sociálního zabezpečení Kela. "Kromě toho měli větší důvěru v budoucnost a ve své vlastní možnosti společenského uplatnění," řekla odbornice. Na pracovním trhu se však žádné podstatné rozdíly neprojevily. Příjemci základního příjmu pracovali v prvním roce experimentu v průměru zhruba stejný počet dní jako lidé z kontrolní skupiny, řekl Ohto Kanninen z výzkumného centra pro výdělečně činné pracovníky. Dotyční tedy nenašli ani lepší, ani horší práci.