Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Brněnské letiště v létě odbavilo rekordních 225 000 lidí
24.09.2018
Nové linky však zatím nemá. Meziročně stoupl počet cestujících na brněnském letišti o pětinu. Zvýšení nebylo překvapením, o 180 vzrostl totiž i počet letů. Brněnské letiště o letních prázdninách odbavilo rekordní počet cestujících.
Využilo ho 225 000 lidí, což představuje asi pětinový nárůst ve srovnání s loňským rokem. Důvodem bylo více sezonních charterových letů do turistických destinací. Sdělila to mluvčí letiště Kateřina Pichalová. V červenci letištěm v brněnských Tuřanech prošlo nejvíce lidí od jeho zprovoznění. Bylo jich 115 000, nárůst počtu cestujících pokračoval i v srpnu. "Letištěm prošlo téměř 110 000 cestujících, což je oproti předchozímu srpnu dvacetiprocentní nárůst a zároveň stejně jako v červenci nejvyšší číslo v historii letiště, co se týče odbavených cestujících za srpen," uvedla Pichalová.
Vláda schválila schodek 40 miliard
21.09.2018
Prioritami návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun jsou investice a růst důchodů a platů ve státní správě. Schodek kritizovala pravicová opozice i ekonomové.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce o podpoře návrhu rozpočtu jednat ve sněmovně se všemi stranami. Pravicová opozice i ekonomové uvedli, že v době hospodářského růstu je schodek těžko obhajitelný a nezodpovědný. ODS a TOP 09 vyzvaly kabinet, aby se snažil omezit mandatorní výdaje. Zatímco předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) považuje schodek za akceptovatelný, podle pirátů nemá logiku. Strukturu rozpočtu kritizují také hnutí Svoboda a přímá demokracie a KDU-ČSL. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh rozpočtu na příští rok je "maximum možného". Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je schodek rozpočtu zbytečný, navýšení důchodů nesystémové a růst platů zrychlí inflaci. "Ostatně je již tradicí, že se v příznivých dobách problémy neřeší, ale naopak vytváří. Naštěstí obce a kraje hospodaří rozumněji a veřejné finance jako celek jsou v lepší kondici než samotný rozpočet vlády," uvedl.
Znovuzrozená Tatra se zadrhává
20.09.2018
Koupě kopřivnické Tatry Jaroslavem Strnadem a Reném Materou se vždy jevila jako transakce snů. Zkrachovalý podnik se jim zaplatil už za nějaké tři roky a firma plánovala raketový růst. Letošní rok je pro ně ale mírným vystřízlivěním.
První náznaky, že očekávání majitelů firmy mohou být příliš optimistická, přišly loni koncem roku. Už tehdy Strnad, který v Tatře vlastní dvoutřetinový podíl, v rozhovoru pro HN přiznal, že očekávaná výroba okolo 1700 nákladních vozů nebyla reálná. Nakonec se jich loni vyrobilo 1481, i to ovšem znamenalo meziročně téměř 12procentní růst. Letošek ale vypadá mnohem hůř. Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) letos do konce července Tatra vyrobila jen 446 vozů. To je o rovných 50 procent méně než za stejné období v minulém roce. A výrazný pokles očekává firma i za celý rok.
Ministryně Maláčová se zúčastnila společného zasedání české a slovenské vlády
19.09.2018
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová (ČSSD) jednala v pondělí 17. září 2018 se svým slovenským protějškem Jánem Richterem. Setkání se uskutečnilo v Košicích v rámci šestého společného zasedání vlád České republiky a Slovenské republiky.
Významným tématem společného jednání s ministrem práce, sociálních věcí a rodiny SR byla sdílená pracovní místa. „V současné době připravujeme novelu zákoníku práce, kterou chceme upravit otázku sdíleného pracovního místa. Slovensko tuto úpravu zavedlo již v roce 2011. Tento nástroj by mohli využít rodiče s malými dětmi nebo zaměstnanci v předdůchodovém věku. Výhodou tohoto institutu je posílení flexibility zejména z pohledu zaměstnance a podstatně lepší možnost zaměstnance slaďovat pracovní a rodinný život,“ uvedla ministryně Jana Maláčová.
Na jednání byla také otevřena témata související s problémy na trhu práce, jako je nárůst případů nelegálního zaměstnávání a hledání cest, jak je eliminovat na obou stranách hranice. Část rozhovorů byla věnována mobilitě pracovní síly, kde má ČR řadu projektů, jak dostat na svůj pracovní trh vysoce kvalifikované zahraniční pracovníky. Diskuze byla i o vnitřním pracovním trhu EU a možném vzniku Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA), kdy Česká republika podporuje sídlo organizace v Bratislavě. Společně hovořili také o slovenském předsednictví Visegrádské skupiny a indexaci přídavků na děti.