Komodity zažívají boom
09.10.2024
Zlato láme rekordy, průmyslové kovy jsou na vzestupu. Nedávné změny na světových finančních trzích, včetně nízkých sazeb a eskalace konfliktu na Blízkém východě, vyhnaly cenu zlata opět vzhůru. Podruhé za poslední období tak překonala novou rekordní úroveň. Kromě toho zaznamenaly pozitivní cenový vývoj také průmyslové kovy. Čína se nečekaně rozhodla zavést ekonomická stimulační opatření týkající se bankovních rezerv, hypoték a trhu s nemovitostmi, což způsobilo prudký růst cen železné rudy a mědi, které dosáhly dvouměsíčního maxima.
Spotové zlato vzrostlo ráno 25. září 2024 na nové rekordní maximum 2 670,52 USD za unci, přičemž futures na zlato s prosincovým dodáním dosáhly maxima 2 694,75 USD za unci. Později u obou došlo k mírné korekci, ale stále se držely na vysokých úrovních. Podíváme-li se na procentuální výnos, vidíme, že spotová cena drahého kovu meziročně vzrostla o více než 43 % a futures kontrakty si připsaly zisk téměř 37 %.
Cena drahého kovu vzrostla na nové rekordní maximum díky nižším úrokovým sazbám. Nedávné rozhodnutí centrální banky snížit úrokové sazby o 50 bazických bodů mělo totiž na světové trhy významný dopad. Vzhledem k tomu, že Fed přechází do cyklu uvolňování a očekává se další snižování sazeb, hodnota amerického dolaru oslabila, což zlatu poskytlo silnou podporu. Podle City se nyní očekává celkové snížení úrokových sazeb o 125 bazických bodů, přičemž banka Goldman Sachs předpovídá snížení o 25 bazických bodů na každém zasedání až do poloviny roku 2025. investoři pozorně sledují prohlášení představitelů rezervního systému a také klíčové ekonomické údaje, které jim napoví o budoucnosti politiky Fedu. K celkovému nadšení přispívají i prohlášení prezidentů poboček centrálních bank. Zatímco Neel Kashkari z minneapoliského Fedu zastává holubičí postoj s nižším snížením, prezident chicagské pobočky Austan Goolsbee očekává výraznější snížení.
Začátek posledního zářijového týdne byl pozitivní i pro průmyslové kovy. Referenční kontrakty na měď se 25. září na Londýnské burze kovů (LME) obchodovaly za 9 864 USD za tunu a futures na prosincové dodání na Chicagské burze kovů (CME) za 4,51 USD za libru. Obě hodnoty se blížily dvouměsíčním maximům s meziročním ziskem kolem 20 %. Futures na železnou rudu s lednovým dodáním zaznamenaly prudký jednodenní nárůst o více než 5 %. Na čínské komoditní burze v Dalianu uzavřely obchodní den na úrovni 715,50 CNY (101,84 USD) za metrickou tunu. V porovnání se situací před rokem byla ruda o 4 % levnější.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Spotřeba plynu v Česku byla loni nejnižší od roku 1992
26.02.2024
Češi za celý rok spotřebovali celkem 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 10,4 procenta méně. Drtivá většina plynu přitekla do ČR přes Německo, asi osm procent pak tvořil plyn zřejmě z Ruska. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Kromě plynu loni klesla i spotřeba elektřiny nebo tepla. Důvodem energetických úspor jsou podle odborníků především postupné zdražování energií a s tím spojený ekonomický útlum a teplé počasí.
Na snížení loňské spotřeby se podle statistik podílely všechny skupiny odběratelů. Nejvíce šetřily domácnosti, které snížily spotřebu meziročně o 11,6 procenta. O více než deset procent omezili využití plynu také malí a střední odběratelé, velkoodběratelé se uskromnili o 9,6 procenta. K meziročnímu poklesu spotřeby plynu došlo ve všech měsících loňského roku.
Naprostá většinu dodávek plynu do Česka, konkrétně 92 procent, přitekla přes hranice z Německa. Tam proudí hlavně plyn z Norska a také zkapalněný plyn LNG z Nizozemska. Zbylých osm procent bylo dovezeno ze Slovenska, přičemž tyto dodávky se koncentrovaly především do posledního čtvrtletí, kdy Česká republika už měla podle úřadu naplněné zásobníky.
Podle řady expertů teče přes Slovensko do Česka plyn z Ruska, někteří ovšem upozorňují, že může jít o zásoby obchodníků ze skladů například na Ukrajině nebo v jiných zemích. Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu v závěru loňského roku je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že ČR je na plynu z Ruska nezávislá. V minulosti tvořily dodávky z Ruska asi 97 procent...
Spořicí účty čeká oslabení
21.02.2024
Češi i přes snižující míru inflace stále hledají cesty, jak ochránit a zhodnocovat své finance. Podle Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) pravidelně či jednorázově investuje více než třetina Čechů. Nejčastěji sahají po podílových fondech, akciích či nemovitostech.1 Nepořizují však pouze celé reality, využívají také možnost mikroinvestic. Ty jsou podle společnosti InvestBay, která nově otevřela investiční nabídku na Lipně, zajímavou příležitostí, jak diverzifikovat své portfolio.
Ačkoli míra inflace v lednu meziročně poklesla na 2,3 %1 vyhledávají Češi i nadále příležitosti, jak v čase efektivně ochránit a zhodnotit své finance. Z průzkumu AKAT ČR, který se zaměřil na investiční chování Čechů vyplynulo, že 35 % lidí investuje pravidelně nebo zainvestovalo alespoň jednorázově. „Očekáváme, že v tomto roce podíl investorů vzroste. Bude tomu tak zejména kvůli rozvolnění měnové politiky ČNB. Ta povede ke snižování úrokových sazeb na spořících účtech, kde má většina Čechů uložené finance. Lidé se tak budou snažit hledat jiné nástroje, které jim finance před inflací skutečně ochrání,“ predikuje Daniel Rajnoch, zakladatel a CEO investiční platformy InvestBay.
Pro Čechy i nadále zůstávají jedním z nejstabilnějších způsobů investic nemovitosti. Podle EY Consumer Banking Survey 2023 ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos, se k nim přiklání přibližně pětina Čechů. Na atraktivitě investic do nemovitostí se shoduje i 83 % realitních expertů, vyplývá to z loňského Trend Reportu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). „Není se čemu divit. Je tomu tak především proto, že se Česko už několik let řadí k evropské špičce v tempu růstu cen nemovitostí. Investice do této stabilní komodity s sebou zároveň nesou mnoho benefitů. Mezi ty hlavní patří ochrana proti inflaci, dvojitý výnos kombinující nájem a zhodnocení v čase,“ popisuje Lukáš Přikryl, spoluzakladatel a CMO InvestBay. Investovat se přitom nemusí jen skrze pořízení celých realit. „Ne každý dosáhne na koupi celé nemovitosti. I proto stále více lidí sahá po mikroinvesticích, které představují zajímavý způsob, jak diverzifikovat své portfolio,“ nastiňuje Rajnoch z platformy InvestBay. Ten zároveň dodává, že by lidé při výběru investičních nabídek měli zvážit nejen samotnou lukrativnost nabídek, ale také dlouhodobý turismus a rozvoj podnikání v dané oblasti.
S
Meziroční růst cen zpomalil, inflace v ČR je nejnižší od března 2021
20.02.2024
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace je sice stále nad dvouprocentním cílem České národní banky, ale značně se mu přiblížila.
Přesně na dvou procentech byla inflace naposledy na konci roku 2018 a ve stejný rok na jaře byla i pod hranicí dvou procent. Loni v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta. Meziměsíčně ceny letos v lednu vzrostly o 1,5 procenta. "Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování," řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda projedná materiál o zavedení eura, ministerstvo a ČNB zatím nedoporučují určit termín jeho přijetí
20.02.2024
Ministerstvo financí a Česká národní banka doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu.
Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenoval ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem pro přijetí eura, po koaličním dohodovacím řízení se ale Zahradníkova role změnila na ministrova poradce. Vyhodnocení výhodnosti případného zavedení eura má kabinetu do října předložit Národní ekonomická rada vlády.
Materiál předkládají ministerstvo a Česká národní banka vládě každoročně. Hodnotí plnění takzvaných maastrichtských kritérií, které je podmínkou pro zavedení eura. Podle materiálu Česko loni s vysokou pravděpodobností nesplnilo kritérium cenové stability, ministerstvo financí už dříve uvedlo, že země neplnila ani kritérium stability veřejných financí.
Součástí materiálu je také analýza České národní banky, která hodnotí sladěnost české ekonomiky s eurozónou. Dokument upozorňuje na odstup od průměru eurozóny v cenové i mzdové hladině, což by podle centrální banky mohlo v případě brzkého přijetí eura vyvolat dlouhodobý tlak na inflaci vyšší než dvě procenta. Podle analýzy by také Česko v případě přijetí společné měny bylo více ohroženo asymetrickými ekonomickými šoky kvůli tomu, že podíl průmyslu v ekonomice je výraznější než v eurozóně.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)