Komodity zažívají boom
09.10.2024
Zlato láme rekordy, průmyslové kovy jsou na vzestupu. Nedávné změny na světových finančních trzích, včetně nízkých sazeb a eskalace konfliktu na Blízkém východě, vyhnaly cenu zlata opět vzhůru. Podruhé za poslední období tak překonala novou rekordní úroveň. Kromě toho zaznamenaly pozitivní cenový vývoj také průmyslové kovy. Čína se nečekaně rozhodla zavést ekonomická stimulační opatření týkající se bankovních rezerv, hypoték a trhu s nemovitostmi, což způsobilo prudký růst cen železné rudy a mědi, které dosáhly dvouměsíčního maxima.
Spotové zlato vzrostlo ráno 25. září 2024 na nové rekordní maximum 2 670,52 USD za unci, přičemž futures na zlato s prosincovým dodáním dosáhly maxima 2 694,75 USD za unci. Později u obou došlo k mírné korekci, ale stále se držely na vysokých úrovních. Podíváme-li se na procentuální výnos, vidíme, že spotová cena drahého kovu meziročně vzrostla o více než 43 % a futures kontrakty si připsaly zisk téměř 37 %.
Cena drahého kovu vzrostla na nové rekordní maximum díky nižším úrokovým sazbám. Nedávné rozhodnutí centrální banky snížit úrokové sazby o 50 bazických bodů mělo totiž na světové trhy významný dopad. Vzhledem k tomu, že Fed přechází do cyklu uvolňování a očekává se další snižování sazeb, hodnota amerického dolaru oslabila, což zlatu poskytlo silnou podporu. Podle City se nyní očekává celkové snížení úrokových sazeb o 125 bazických bodů, přičemž banka Goldman Sachs předpovídá snížení o 25 bazických bodů na každém zasedání až do poloviny roku 2025. investoři pozorně sledují prohlášení představitelů rezervního systému a také klíčové ekonomické údaje, které jim napoví o budoucnosti politiky Fedu. K celkovému nadšení přispívají i prohlášení prezidentů poboček centrálních bank. Zatímco Neel Kashkari z minneapoliského Fedu zastává holubičí postoj s nižším snížením, prezident chicagské pobočky Austan Goolsbee očekává výraznější snížení.
Začátek posledního zářijového týdne byl pozitivní i pro průmyslové kovy. Referenční kontrakty na měď se 25. září na Londýnské burze kovů (LME) obchodovaly za 9 864 USD za tunu a futures na prosincové dodání na Chicagské burze kovů (CME) za 4,51 USD za libru. Obě hodnoty se blížily dvouměsíčním maximům s meziročním ziskem kolem 20 %. Futures na železnou rudu s lednovým dodáním zaznamenaly prudký jednodenní nárůst o více než 5 %. Na čínské komoditní burze v Dalianu uzavřely obchodní den na úrovni 715,50 CNY (101,84 USD) za metrickou tunu. V porovnání se situací před rokem byla ruda o 4 % levnější.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Úspory i zadlužení domácností dosáhly loni rekordní úrovně
26.06.2023
Úspory českých domácností uložené v produktech finančního trhu loni vzrostly o 7,2 procenta na rekordních 5,8 bilionu korun. Rekordní úrovně dosáhlo i zadlužení domácností u bank a nebankovních subjektů, které se zvýšilo o 4,8 procenta na 2,2 bilionu korun. Uvedlo to ministerstvo financí ve Zprávě o vývoji finančního trhu v roce 2022. Největší část úspor měly domácnosti uloženou na netermínovaných vkladech, ke konci loňského roku to bylo 2,8 bilionu korun. Meziročně se ale tento objem snížil o 3,8 procenta. Naopak výrazně vzrostl objem termínovaných vkladů, které narostly o 48,4 procenta na 845,8 miliardy korun a staly se tak druhým nejvíce využívaným nástrojem pro uložení peněz.
Na třetím místě jsou investiční fondy, v nichž měly domácnosti uloženo 811,9 miliardy korun, meziročně o 14 procent víc. Zvýšilo se i zadlužení domácností, jeho struktura se ale nemění. Dominantní roli hrají úvěry na bydlení, které tvořily 75,7 procenta celkového zadlužení domácností. Zpráva ministerstva financí nicméně konstatuje, že aktivita na hypotečním trhu loni ochladla, když objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů meziročně klesl o 36,3 procenta na 566,4 miliardy korun. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se zadlužení domácností meziročně snížilo o 2,6 procentního bodu na 32,6 procenta HDP. Takto vyjádřená míra zadlužení domácností zůstala v Česku v evropském srovnání nízká. České domácnosti jsou v tomto vyjádření desáté nejméně zadlužené v Evropské unii a situace je v tuzemsku podobná jako v Chorvatsku nebo v Estonsku. Nejnižší míra zadlužení domácností je v Rumunsku, nejvyšší v Nizozemsku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ztráty PPF z odchodu z Ruska po invazi dosáhly stovek milionů eur
24.06.2023
Náklady skupiny PPF související s odchodem z Ruska po invazi na Ukrajinu dosáhly stovek milionů eur. Nebýt toho, skupina loni měla vyšší zisk než před pandemií covid-19, řekl novinářům ředitel PPF Jiří Šmejc, který stojí v čele skupiny jeden rok. PPF vykázala za loňský rok čistý zisk 140 milionů eur (asi 3,36 miliardy Kč), o 49 procent méně než o rok dříve. Aktiva skupiny loni klesla o 5,5 procenta na 39,9 miliardy eur (960 miliard Kč).
"Výsledek odráží sílu a odolnost skupiny. Naštěstí jsme byli dobře diverzifikovaní, což nás ochránilo před geopoliticky složitou situací," uvedl Šmejc. Odchod z Ruska byla podle něj jednoznačně správná věc. "Jsou základní principy, které jsou důležitější, než jestli vyděláte o pár korun víc nebo míň. Dobré bylo, že se jsme to udělali rychle," dodal.
Jak upozornil, investiční strategie bude orientovaná do oborů, kterým PPF rozumí, tedy do telekomunikací, médií, finančních služeb a e-commerce. Strategie PPF spočívá také v tom, aby PPF získala místo v orgánech společností, do nichž investuje. "DNA PPF se nemění, chceme zásadně ovlivňovat dění ve firmách, které dlouhodobě vlastníme," upozornil.
Zvažovaných investičních příležitostí je nyní podle něj více. "Čekal jsem ale, že se situace do ceny aktiv propíše více, než se to stalo," poznamenal. PPF podle něj nyní sleduje televizní a bankovní odvětví. "Je to o tom, kam se ceny aktiv nyní vydají," dodal s tím, že PPF zvýšila počet analytiků, právníků či investičních ředitelů. Nyní ročně hodnotí PPF kolem 50 investičních nápadů.
Během posledních 18 měsíců se PPF soustředila na byznysová partnerství i akvizice především v Evropě. Výsledkem je vstup do ProSiebenSat.1 Media, německé mediální společnosti, a polského InPostu, provozovatele evropské sítě samoobslužných výdejních boxů a logistických center pro e-commerce. Také investici do InPostu hodnotí Šmejc jako potvrzení vstupu na trhy západní Evropy, protože firma působí kromě Polska i ve Velké Británii či Francii.
B
Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
Jak snížit zadlužení Česka? S důchody se dají dělat divy, ne vše ale může fungovat
22.06.2023
Kromě čísel vysokého státního zadlužení, začíná mít Česko velkou starost s hodně rychle rostoucím schodkem také na důchodovém účtu. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí roku 2023 se schodkem 25,7 miliardy korun. A podle veřejně dostupných hodnocení, je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí od novodobého měření.
Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Celkem se pro letošní rok v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun. Jedním z nápadů, který se v souvislosti s řešením deficitů státního rozpočtu objevuje je idea, jednoduše řečená: Pro manžele stejný vyměřovací základ pro výpočet důchodu. Otázkou je, zda to opravdu pomůže naplnit a srazit mínusová čísla státního rozpočtu i důchodovému účtu.
„V rámci připravované důchodové reformy se zvažuje zavedení jednoduchého systému, který by umožnil manželům sdílet společný vyměřovací základ pro výpočet jejich důchodu. Podstatou tohoto systému by bylo, že se dva důchody manželů sečtou a následně rozdělí přesně na poloviny. Tímto způsobem by se výpočet důchodu zjednodušil a manželé by měli stejný důchodový příjem. Tato reforma by mohla mít za následek rovnější rozdělení důchodových příjmů mezi manžely a eliminovat situace, kdy jeden partner má výrazně nižší důchod než druhý,“ řekl severu EuroZprávy.cz analytik společnosti analytik Argos Capital.
Jde o to, jak uvádí i analytik Míšek, že dosud se nám nepodařilo prosadit významnou důchodovou reformu, která by zásadně změnila současný systém. Tedy nejen rychle rostoucích výdajů nad možnosti příjmů státu, ale úprav, které se místo zásadních náprav zaměřují na drobné parametrické úpravy stávajícího systému.
B