Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Lyžařské areály v Česku končící sezonu hodnotí jako průměrnou až slabou
17.03.2023
Lyžařské areály v Česku hodnotí končící sezonu jako průměrnou až slabou, provozovatelé z nižších poloh si stěžují na nedostatek sněhu a mluví až o katastrofě. Neblahý vliv na provoz a zájem lyžařů měly výkyvy počasí, zejména lednová obleva, po níž se muselo znovu zasněžovat, uvedli. Někde tak počítají ztráty nebo mají obavy z nedostatku peněz na plánované investice.
Na řadě míst se sezona s posledním turnusem jarních prázdnin v tomto týdnu chýlí ke konci. Třeba v Krkonoších, Orlických horách a Jeseníkách ale počítají s pokračováním provozu do konce března a někde až do Velikonoc před polovinou dubna. Zjistila to ČTK. Počasí bylo plné výkyvů, slibný začátek zimy v úvodu prosince zkomplikovala od Vánoc do druhé poloviny ledna obleva, kterou částečně kompenzovala druhá část sezony, kdy se vrátila zima a podmínky zlepšil přírodní sníh.
S
Českým domácnostem životní standard klesá, krizové scénáře se ale nenaplnily
15.03.2023
Současná inflační a energetická krize není globální ani celoevropská. Nejcitelněji zasáhla region střední a východní Evropy, což patrně odpovídá míře jeho závislosti na fosilních palivech z Ruska, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík.
Ředitel agentury STEM zároveň tvrdí, že během dvanácti měsíců od začátku války na Ukrajině jsme se vyhnuli krizovým scénářům, které byly zmiňovány - nedošly zásoby plynu, ve společnosti nedochází k nárůstu organizované radikalizace a v masovém měřítku nepozorujeme ztráty bydlení či nutnost spoléhat se na pomoc potravinových bank. Pocit chudnutí, který má velký dopad na naši psychickou pohodu, nyní podle Buchtíka nicméně zažívá velký pocit českých domácností. Naplňují se spíše ty optimističtější prognózy, respektive můžeme říct, že jsme se zcela vyhnuli krizovým scénářům, které byly pro různé oblasti zmiňovány.
S
Česká ekonomika ztrácí dech. V unijním porovnání si pohoršila, přitížila jí inflace
03.03.2023
Česká ekonomika je celkově 12. nejsilnější z unijní sedmadvacítky. Oproti loňsku si přitom pohoršila o tři místa. Důvodem poklesu je výrazný nárůst inflace, ale také levná pracovní síla. Vyplývá to z Indexu finančního zdraví Čechů, který realizuje Česká spořitelna se Sociologickým ústavem a portálem Evropa v datech.
V Indexu finančního zdraví, který zkoumá kvalitu života ve státech Evropské unie na základě dostupných dat, obsadila loni česká ekonomika celkově deváté místo. Letos se ale pozici v první desítce obhájit nepodařilo a pohoršila si o tři místa. České hospodářství se tak se svou kondicí nyní může srovnávat se státy jako Itálie nebo Estonsko.
Nejsilnější ekonomikou se momentálně může pyšnit Švédsko, které se v každém ze zkoumaných pilířů umisťuje do desáté příčky. Skokanem je pak Malta, která si polepšila hned o šest pozic, a také Portugalsko.
Srovnání unijních států naopak uzavírá Řecko a za největšího „propadlíka“ je Rumunsko, které kvůli vysoké inflaci a poklesu hrubého národního důchodu kleslo z 10. příčky až na 20. místo.
B
Rozpočet skončil v únoru v nejhlubším schodku od vzniku ČR
02.03.2023
Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard korun. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.
Rozpočtové příjmy do konce února dosáhly 246,6 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 9,5 procenta. Zatím mezi nimi není inkaso daně z mimořádných zisků ani odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje vzrostly o 35,4 procenta na 366,3 miliardy korun.
"Únorové hospodaření státního rozpočtu je tradičně výrazně deficitní. Letošní schodek rozpočtu navíc o desítky miliard prohloubily výplaty valorizovaných sociálních dávek ohroženým skupinám obyvatel, pomoc občanům a firmám s cenami energií či předfinancování sociálních služeb a projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Stále silnějším negativním faktorem jsou také bobtnající úroky ze starých dluhů," uvedl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
B