Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Vládní dluh meziročně překonal sumu 2,8 bilionu korun
03.10.2022
Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 310,2 miliardy Kč na 2,828 bilionu Kč. Míra zadlužení stoupla ze 42,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44 procent. Ve srovnání s prvním kvartálem se dluh zvýšil o 143,6 miliardy Kč, což představovalo zvýšení míry zadlužení o 1,2 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
"Na výsledku hospodaření se podepsalo především zvýšení příjmů z daní," uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Hospodaření vládních institucí ve druhém čtvrtletí skončilo přebytkem půl miliardy korun. V meziročním srovnání to byl výsledek lepší o 40,8 miliardy Kč. Hospodaření ústředních vládních institucí nadále zůstalo ve schodku 69,8 miliardy korun, ale meziročně se zlepšilo o 19,5 miliardy Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 62,9 miliardy Kč, které odpovídá meziročnímu zlepšení o 23,1 miliardy korun a hospodaření fondů sociálního zabezpečení skončilo v přebytku 7,3 miliardy Kč.
V
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,7 procenta
30.09.2022
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu meziročně stoupla o 3,7 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Výsledky se tak proti předchozímu odhadu z konce srpna nezměnily. Vyplynulo to z pátečních informací ČSÚ na webu.
K meziročnímu růstu HDP přispěly podle dřívějšího vyjádření statistiků zejména výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Analytici pak upozornili na to, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.
Statistici doplnili, že příjmy domácností podle sezonně očištěných údajů mezičtvrtletně klesly o 1,2 procenta a proti loňskému druhému čtvrtletí o 8,1 procenta. Reálná spotřeba domácností na obyvatele mezičtvrtletně stagnovala a meziročně se zvýšila o 0,9 procenta.
V
Na příští rok má zafixované ceny elektřiny jen přibližně pětina firem
27.09.2022
U plynu má zajištěn kontrakt 22 procent společností. Přes dvě třetiny podniků zaznamenaly problémy při vyjednávání smluv na dodávku energie na příští rok. Řada firem dostala násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly dosud zvyklé. Ukázal to zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi 114 hlavně průmyslovými podniky.
Už letos platily firmy za elektřinu i plyn průměrně více než dvojnásobek proti loňskému roku. Takřka dvě třetiny firem mají podle průzkumu pro letošní rok zafixovanou cenu elektřiny. U plynu má na letošek zajištěnou cenu 69 procent podniků. Pouze polovina firem, které mají cenu elektřiny nebo plynu fixovanou na letošní rok, má cenu za podobných podmínek jako v roce 2021. Druhá polovina firem má fixace za mnohonásobně vyšší ceny. Pouze jedné třetiny dotázaných firem se navýšení cen elektřiny a plynu dosud výrazně nedotýká.
"Z průzkumu jednoznačně vyplývá, že vysoké ceny energií na řadu firem teprve dopadnou a mohou s nimi mít velké problémy. Je proto potřeba, aby vláda rychle hledala další možnosti mimořádných opatření pro podniky. Letos má zatím ještě část firem ceny fixované. Pomoc budou potřebovat hlavně příští rok,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.
S
Banky nabízí místo daně z mimořádných zisků až 50 miliard Kč na podporu ekonomiky
27.09.2022
Česká bankovní asociace (ČBA) nabízí podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a přinesla by státu až 50 miliard Kč. Návrhy zahrnují podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), dopravních projektů, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB).7 ČBA o tom informovala na svých webových stránkách.
Vyjádření ministerstva financí ČTK zjišťuje. Vláda v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu uvažuje, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. Příjmy z daně by mohly být použity právě na kompenzace vysokých cen energií. Podrobnosti plánu vláda zatím nezveřejnila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinérií. Příští rok by mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun. Úlevu zatížení domácností by podle asociace umožnilo dočasné snížení splátky spotřebitelských úvěrů a hypoték a případné přefinancování úvěrů do delší splatnosti. "Tímto bychom mohli pomoci ulevit rozpočtu domácností snížením měsíčního zatížení splátkami o 20 až 30 procent u hypotečních úvěrů a u spotřebitelských úvěrů o 20 až 40 procent," upozornila asociace.
S