Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Životní minimum a přídavky by se mohly od ledna navýšit
19.09.2022
Životní minimum by se mohlo od ledna znovu zvýšit. Zvednout by se mohly také dětské přídavky. O úpravě částek jedná koalice. Kvůli inflaci minimum vzrostlo naposledy od července. Nyní pro samotného dospělého činí 4620 korun. Pro dospělé v rodině a děti je částka nižší. Navýšení minimální částky pro život a přídavků doporučuje Národní ekonomická rada vlády (NERV).
"Máme zprávu, že vládní koalice o navýšení životního minima a přídavku na děti uvažuje. Bylo by to od ledna," řekla náměstkyně ministerstva práce pro sociální dávky Iva Merhautová (KDU-ČSL). Podle jejích informací dohoda na případném navýšení v koalici je.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v minulých týdnech několikrát zopakoval, že je vláda připravena při pokračujícím zdražování minimum navýšit.
Minimum slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun.
Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte činí 630, 770 či 880 korun měsíčně. V rodinách pracujících či studujících rodičů je dávka o 500 korun vyšší, tedy 1130 korun, 1270 korun či 1380 korun měsíčně.
V
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje
16.09.2022
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes vydala Národní rozpočtová rada.
Významná nerovnováha českých veřejných financí podle rady vznikla kombinací rozpočtově nerozvážných kroků učiněných zejména v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje. Ve srovnání s loňskem se vývoj zadlužení zlepšil jen drobně.
Pokud se významné nezmění daňové a výdajové politiky, lze očekávat náraz na dluhovou brzdu v řádu jednotek let, varuje rada. Od 30. let bude vlivem stárnutí populace nárůst veřejného dluhu tak razantní, že jej bude obtížné financovat.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
V
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta
12.09.2022
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta. Práci hledalo 251 753 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli více než 312 000 volných míst. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je mírný nárůst nezaměstnanosti v tomto období běžný. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,6 procenta a bez práce bylo téměř 268 000 lidí.
"V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezonní práce," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce.
Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 80 676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
V
ČR je 17. ekonomicky nejsvobodnější zemí světa
12.09.2022
Sledovaných států světa je 165. V revidovaném žebříčku se sice loni Česko umístilo na stejném místě, avšak absolutní skóre ekonomické svobody v Česku mírně kleslo. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Liberální institut. Nejsvobodnějšími zeměmi světa jsou podle žebříčku Hongkong a Singapur, naopak nejméně svobodná zůstala Venezuela. Index se zveřejňuje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2020. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 165 zemí světa. Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí.
"Ekonomická svoboda v ČR klesla, to je hlavní zpráva, na kterou bychom se měli soustředit. To, že v dalších zemích klesla také, takže jsme si udrželi místo v žebříčku, může být trochu utěšující, ale není to důvod k radosti nebo poplácávání po ramenou,“ komentoval výsledky ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
S