Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta
12.09.2022
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta. Práci hledalo 251 753 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli více než 312 000 volných míst. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je mírný nárůst nezaměstnanosti v tomto období běžný. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,6 procenta a bez práce bylo téměř 268 000 lidí.
"V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezonní práce," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce.
Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 80 676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
V
ČR je 17. ekonomicky nejsvobodnější zemí světa
12.09.2022
Sledovaných států světa je 165. V revidovaném žebříčku se sice loni Česko umístilo na stejném místě, avšak absolutní skóre ekonomické svobody v Česku mírně kleslo. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Liberální institut. Nejsvobodnějšími zeměmi světa jsou podle žebříčku Hongkong a Singapur, naopak nejméně svobodná zůstala Venezuela. Index se zveřejňuje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2020. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 165 zemí světa. Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí.
"Ekonomická svoboda v ČR klesla, to je hlavní zpráva, na kterou bychom se měli soustředit. To, že v dalších zemích klesla také, takže jsme si udrželi místo v žebříčku, může být trochu utěšující, ale není to důvod k radosti nebo poplácávání po ramenou,“ komentoval výsledky ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
S
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta
09.09.2022
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta. Práci hledalo 251 753 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli více než 312 000 volných míst. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je mírný nárůst nezaměstnanosti v tomto období běžný. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,6 procenta a bez práce bylo téměř 268 000 lidí.
"V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezonní práce," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce.
Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 80 676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
V
Vláda hodlá zastavit neomezené zvyšování záloh na energie
05.09.2022
Řešením energetické krize podle vicepremiéra a předsedy STAN Víta Rakušana není závislost na ruském plynu, což chtěli svolavatelé sobotní protivládní demonstrace. Rakušan slíbil, že vláda bude lépe a jednodušeji své kroky vysvětlovat. Kabinet chce například novelou energetického zákona zabránit obchodníkům s energiemi, aby mohli zákazníkům bez omezení zvyšovat zálohy, řekl pro CNN Prima News.
"Vláda nenechá lidi v nouzi, dělá maximum možného, přijde s adresnou pomocí," prohlásil Rakušan. Rozhodně nebude nikdo, komu by vláda nebyla schopna a ochotna pomoci. Řešením není zvyšování závislosti na ruském plynu separátními dohodami, jak žádali organizátoři sobotní protivládní demonstrace, ale oddělení ceny elektřiny a plynu na evropské úrovni.
Předseda poslanců opoziční SPD Radim Fiala uvedl, že vláda nemá řešení energetické krize. Řekl, že celoevropské řešení se nepodaří, a i kdyby ano, na ceny nebude mít výrazný vliv.
Podle Fialy je za růstem energií Green Deal, tedy unijní plán na snížení emisí skleníkových plynů. Rakušan s tím nesouhlasil, podle něj je za razantním růstem cen energií ruská agrese proti Ukrajině a s tím spojené omezování dodávek plynu do Evropy. "Bez Putinovy války by tahle krize v Evropě nebyla, prohlásil.
V