Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
MMF zhoršil výhled růstu české i slovenské ekonomiky na letošní rok
07.04.2021
Mezinárodní měnový fond nyní počítá s růstem o 4,2 procenta, zatímco loni na podzim čekal vzestup o 5,1 procenta. Fond to v úterý uvedl ve svém jarním výhledu. Výrazně hůř si povede i Slovensko, kterému fond zhoršil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 4,7 procenta z podzimní prognózy 6,9 procenta.
Ve Washingtonu se tento týden koná jarní zasedání MMF a Světové banky (SB), kvůli pandemii ale pouze virtuálně. Výkonná ředitelka fondu Kristalina Georgieová už minulý týden naznačila, že MMF se chystá výhled za celý svět zlepšit, což zdůvodnila rozsáhlými stimulačními opatřeními ve Spojených státech a pokračujícím očkováním proti covidu-19. Globální ekonomika tak podle fondu letos vykáže šestiprocentní růst, zatímco na podzim fond očekával růst o 5,2 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Téměř polovina nárůstu výdajů rozpočtu nesouvisela s covidem
07.04.2021
Vysvětlení, že za loňským nejhorším výsledkem hospodaření v historii Česka je pandemie, neobstojí. Například za téměř polovinou nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu nestála protiepidemická opatření, ale růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další položky.
Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodním slově k výroční zprávě za loňský rok. Pandemie nemoci covid-19 na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi, uvádí NKÚ. Hospodaření státního rozpočtu loni skončilo schodkem 367,4 miliardy korun, zatímco původně schválený rozpočet počítal se schodkem 40 miliard. Za horším výsledkem stál nejen propad příjmů rozpočtu, absence úsporných opatření a výdaje spojené s covidem, ale i růst běžných výdajů, které s pandemií nesouvisely, uvádí zpráva. Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale minimálně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií nemoci covid-19, tvrdí NKÚ. Uvádí přitom, že ministerstvo financí ve svém pokladním plnění zařadilo mezi výdaje, které měly souviset s opatřeními proti covidu, i takové položky, které s nimi přímo nesouvisely. Jako příklad uvádí jednorázový příspěvek důchodcům nebo oddlužení nemocnic.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
HDP loni propadl nejvýrazněji od vzniku samostatné republiky
05.04.2021
Česká ekonomika se v loňském roce propadla o 5,6 procenta, potvrdil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Hrubý domácí produkt tak klesl nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. Předtím šest let rostl. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 se HDP meziročně snížil o 4,8 procenta, ve srovnání se třetím čtvrtletím ale stoupl o 0,6 procenta. Loňský rok výrazně ovlivnila pandemie koronaviru. Proti předchozímu odhadu ze začátku března statistici mírně upravili meziroční změnu ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí, celoroční výsledek zůstal beze změny.
„Domácnostem v loňském roce vzrostly celkové příjmy o 2,8 procenta. Naopak jejich výdaje poklesly o 2,9 procenta, a to zejména v souvislosti s přijatými protiepidemickými opatřeními,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Míra úspor domácností tak byla loni na rekordní úrovni. „Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla hodnoty 23,3 procenta, což je téměř dvojnásobek průměru za historii měření,“ dodal Kermiet.
V
Škoda Auto se chystá výrazně posílit za hranicemi Evropy
29.03.2021
Příští roky se pro Škodu Auto ponesou ve znamení zahraniční expanze. Německý koncern Volkswagen jí v posledních dvou letech svěřil odpovědnost hned za několik světových trhů, kde má Škoda rozvíjet byznys nejen svůj, ale všech koncernových značek. Pro automobilku z Mladé Boleslavi nepůjde o jednoduchý úkol. Na některých trzích, kde má prorazit, se v posledních letech nepodařilo uspět ani některým z největších hráčů světového autoprůmyslu. Pokud však svou misi splní, může z toho podle odborníků hodně vytěžit.
„Škoda již dávno přerostla Evropu. Vidět to můžeme na jejím dlouhodobém úspěšném působení v Číně. Skupina Volkswagen nyní nicméně rozšiřuje působení v dalších zemích, a to právě pod taktovkou Škodovky. Ta díky těmto novým rolím posiluje svou roli v rámci koncernu,“ říká partner poradenské firmy EY pro automobilový průmysl Petr Knap.
V