Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Kulatý stůl HN Česká energetika na rozcestí
15.02.2021
Česká energetika stojí na rozcestí a už letošek naznačí, po které z cest se vydá do budoucnosti. V Evropské unii sice již loni obnovitelné zdroje energie poprvé vystřídaly fosilní paliva jakožto hlavní zdroj elektřiny, v Česku ale nic takového zatím neplatí. Společně s Polskem bylo Česko naopak dvěma zeměmi, které využívají fosilní zdroje nejvíce v EU. Zatímco unie již dlouhá léta investuje do obnovitelných zdrojů, v Česku posledních deset let jejich rozvoj stagnuje.
V současnosti se ale hraje o to, jakou roli budou obnovitelné zdroje v následujících letech v Česku hrát. Hřiště jim k tomu narýsuje novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která má určit tempo jejich rozvoje a také se vypořádat s nadměrnou podporou velkých fotovoltaik. Podle některých kritiků však může novela sektor obnovitelných zdrojů spíš zničit než jej podpořit. Především proto, že chce snížit podporu pro stávající solární elektrárny o desítky procent, tedy na takovou úroveň, že firmy nebudou schopné splácet úvěry.
Dokáže Česko vůbec splnit energetické cíle doporučené Evropskou unií? Jak je připraveno na ambiciózní evropskou klimatickou politiku? Jaká bude role obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu a nezahubí chystaná novela solární energetiku? A kteří hráči si vlastně rozdělí peníze z Modernizačního fondu, což je největší nástroj, kterým bude stát v následujících letech podporovat nejen zelené zdroje, ale i další ekologické projekty?
V
Počet bytů ke krátkodobému nájmu v Praze klesl o 45 procent
15.02.2021
Počet bytů ke krátkodobému nájmu, zejména typu Airbnb, na pražském trhu od března do konce loňského roku klesl o 45 procent na 6216. Vyplývá to z údajů společnosti AirDNA. Počet je nejnižší za poslední tři roky, od kdy data eviduje. Podle zástupců realitních firem kleslo nájemné v centru Prahy o 20 až 40 procent a byt 2+KK se dá v Praze 1 pronajmout i za 10 000 korun měsíčně.
V pondělí 1. března uplyne rok od prvního oficiálně zjištěného případu koronaviru v Česku. Následně zaváděná opatření proti jeho šíření prakticky zastavila příjezdy zahraničních turistů. Ti zejména v Praze hojně využívali krátkodobé pronájmy typu Airbnb. Po určitém uvolnění v letních měsících přišla na podzim nová vlna zpřísňování. "Prázdné byty Airbnb zahýbaly s cenami pronájmů v celé Praze. V centru města klesly o 25 až 30 procent, v celém městě v průměru o deset až 15 procent. Někteří majitelé nabídli byty výrazně pod cenou a přilákali tak do centra lidi, kteří by jinak bydleli spíše v okrajovějších částech. Byt 2+KK v Praze 1 si dnes můžete pronajmout i za 10 000 korun měsíčně, což je extrémně nízká cena," uvedl ředitel Maxima Reality Vladimír Zuzák. Podle něj toho využili především takzvaní singles a mladé páry, pro které není problém se stěhovat.
V
Ekonomové očekávají na jaře razantní oživení
12.02.2021
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. V říjnové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta.
Asociace zároveň upozornila, že většina rizik, která by mohla očekávaný vývoj ohrozit, souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje pandemie a jejími hospodářskými dopady. Loni česká ekonomika klesla podle předběžných údajů Českého statistického úřadu o 5,6 procenta, nejvíce za existenci ČR.
Ekonomové českých bank očekávají sice ještě letos v prvním čtvrtletí meziroční pokles ekonomiky, během jara by pak ale mělo nastat razantní ekonomické oživení.
"Mezi členy panelu existuje plná shoda v tom, že v české ekonomice dojde k oživení letos. Nejistota panuje především ohledně dynamiky HDP během současného prvního čtvrtletí. Výraznější mezičtvrtletní propad z tohoto období by negativně ovlivnil celoroční výsledek," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
V
Průmysl v Česku loni klesl o osm procent
10.02.2021
Průmyslová výroba v ČR v loňském roce poznamenaném pandemií koronaviru meziročně klesla o osm procent. Je to nejvyšší propad od krize v roce 2009, kdy se průmysl snížil o 13,6 procenta. Výrazně se loni propadla například produkce aut. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Klesla také stavební výroba, po třech letech růstu meziročně spadla o 7,7 procenta.
Průmysl minulý rok ovlivnilo zejména druhé čtvrtletí. Od dubna do června se průmyslová výroba v Česku snížila o 23,5 procenta. Ve třetím čtvrtletí pokles výrazně zpomalil a v posledním kvartále už vykázal průmysl mírný růst. Za celý loňský rok bylo jen málo průmyslových odvětví, která zaznamenala meziroční růst produkce. "Jde o farmaceutický průmysl či papírenský průmysl, kam patří kromě výroby papírových obalů také výroba dětských plen, nebo ostatní zpracovatelský průmysl zahrnující i výrobu hraček a zdravotních lůžek," uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
V