Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Česko odmítá euro hlavně z pohodlnosti
05.01.2021
Česká vláda vždy jednou za dva roky hodnotí, zda můžeme přijmout euro a stanovit termín vstupu do eurozóny. Nedávno oznámila, že přijetí nové měny není pro Česko aktuální. Kvůli pandemii koronaviru nesplňuje ekonomika požadovaná kritéria. Ekonomové oslovení Aktuálně.cz jsou ale vesměs přesvědčení, že jde hlavně o politické téma a kritéria sama o sobě problém nejsou. Vláda jednoduše euro nechce.
Aby naše země mohla přijmout euro, musí především splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Jde o kritéria cenové stability, stability měnového kurzu, stavu veřejných financí, veřejného deficitu a konvergence úrokových sazeb. Česko dlouhodobě všechna kritéria splňovalo, čekalo se jen na politickou vůli, která nepřicházela. Euru v Česku navíc nefandí ani mnozí centrální bankéři, s jeho přijetím by totiž ztratili většinu pravomocí. Letos se ale šance přijmout euro kvůli prudkému růstu zadlužení opět vzdálila - tentokrát z objektivních důvodů.
V
České e-shopy letos raketově rostly
02.01.2021
Obchody na internetu letos díky vládním opatřením proti šíření koronaviru masivně rostly, do virtuálního prostoru vstoupily tisíce nových podnikatelů a na internet se přesunula také velká část zákazníků.
On-line prodejci tak letos podle odhadů Asociace pro elektronickou komerci (APEK) a internetového srovnávače cen Heureka dosáhnou tržeb ve výši 196 miliard korun. To je o necelou třetinu, tedy 41 miliard korun, více než loni a o 61 miliard více než v roce 2018.
V
Z bilionové pomoci firmám je zlomek
27.12.2020
Byl duben a českou ekonomiku několik týdnů svírala koronavirová pandemie. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v té době oznámila, kolik peněz již vláda stihla poskytnout postiženým firmám a živnostníkům.
"Dnes jsem nechala spočítat veškerou pomoc, kterou vláda už napumpovala do ekonomiky, a je to 1,2 bilionu korun. Což odpovídá 20,7 procenta hrubého domácího produktu," řekla tehdy v České televizi. Po osmi měsících čerpání pomoci a uprostřed druhé vlny pandemie se však ukazuje, že podnikatelům zatím byla poskytnuta zhruba jen sedmina zmíněné částky.
V
Češi refinancují až 2 tisíce hypoték měsíčně
27.12.2020
Tisíce Čechů v dobách nízkých úrokových sazeb u hypoték, jež panují i nyní, ve velké míře refinancují své úvěry na bydlení. To znamená, že si je převádějí za výhodnějších podmínek ke konkurenční bance, která jim nabídne po určitou dobu nižší měsíční splátky. Vzhledem k tomu, že sazba úročení klesá od března již osmý měsíc v řadě, dochází k přechodu klientů mezi tuzemskými bankami čím dál častěji.
To některým domům způsobuje nemalé finanční ztráty. A protože mají omezené možnosti, jak si je kompenzovat, zkracují u hypoték období fixace, tedy dobu, po kterou svým klientům garantují stejný úrok. Průměrná úroková sazba u úvěrů na bydlení nyní dosahuje 1,98 procenta.
V