Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Na mýtném se vybralo přes miliardu
12.10.2020
Výběr mýta na českých dálnicích a silnicích byl v září rekordní. Stát na něm vybral 1,04 miliardy korun, což je nejvíce za kalendářní měsíc od spuštění mýtného systému v Česku v roce 2006. Meziročně je to pak o 12,3 procenta více. Výběry by navíc mohly růst i v následujících měsících. Informoval o tom správce mýtného systému, společnost CzechToll. K růstu přispělo zejména letošní rozšíření mýta o 900 kilometrů a letní ekonomické oživení v zemi.
Na rekordním výběru mýtného se v září podíleli takřka stejnou měrou jako zahraniční dopravci i dopravci z České republiky. Téměř 90 procent mýtných transakcí je z průjezdů dálnicemi, zbytek připadá na silnice první třídy. To potvrzuje tranzitní charakter Česka. Více než 99 procent tvoří poplatky kamionů, pouze 0,7 procenta je od autobusů. Výběry mýtného rostou pravidelně od června, na podzim navíc zřejmě bude tento trend pokračovat. "Měsíce říjen a listopad patří ve výběru mýtného každoročně k nejsilnějším. Pokud nedojde k dalšímu podstatnému omezení ekonomiky či uzavírání hranic napříč Evropou, měli bychom i v letošním krizovém roce zvýšit meziroční výběr mýtného a přes výpadek během jarního nouzového stavu překonat hranici 11 miliard korun," uvedl generální ředitel CzechTollu Matej Okáli. Za loňský rok stát vybral 10,94 miliardy korun.
Česko nezvládlo splnit energetické úspory, k nimž se zavázalo
12.10.2020
Se splněním závazku energetických úspor do roku 2030 pomůže Česku polostátní společnost ČEZ. Dohodu o zvyšování energetické účinnosti ve čtvrtek na ministerstvu průmyslu v Praze podepsali vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Evropská směrnice stanovuje, že stát musí v letech 2021 až 2030 uspořit 0,8 procenta z konečné spotřeby energie. Požadavek na energetické úspory stanovený pro období let 2014 až 2020 Česko neplní. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla připustil, že cíl v oblasti pro současné období se ČR asi nepodaří do konce letošního roku splnit. "Primárně se bavíme o tom, abychom to do budoucna dohnali. Musíme doplnit ten cíl, který byl stávající a přidat k němu cíl, který je do roku 2030. Musíme to všechno urychlit, zjednodušeně," řekl.
Česko nezvládlo splnit energetické úspory, k nimž se zavázalo
09.10.2020
Se splněním závazku energetických úspor do roku 2030 pomůže Česku polostátní společnost ČEZ. Dohodu o zvyšování energetické účinnosti ve čtvrtek na ministerstvu průmyslu v Praze podepsali vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Evropská směrnice stanovuje, že stát musí v letech 2021 až 2030 uspořit 0,8 procenta z konečné spotřeby energie. Požadavek na energetické úspory stanovený pro období let 2014 až 2020 Česko neplní. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla připustil, že cíl v oblasti pro současné období se ČR asi nepodaří do konce letošního roku splnit. "Primárně se bavíme o tom, abychom to do budoucna dohnali. Musíme doplnit ten cíl, který byl stávající a přidat k němu cíl, který je do roku 2030. Musíme to všechno urychlit, zjednodušeně," řekl.
Vládní dluh je nejvyšší za dvacet let
07.10.2020
Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle statistiků se na růstu dluhu značně podílela situace kolem šíření koronaviru. Vláda už v březnu, kdy se objevily v Česku první případy nákazy koronavirem, začala přijímat preventivní opatření, která omezila ekonomickou aktivitu. Bylo například omezeno cestování a uzavřeny některé obchody či provozovny služeb. Současně stát poskytl firmám i občanům postiženým opatřeními různé kompenzace. To všechno mělo podle ČSÚ významný dopad na příjmy a výdaje vládních institucí.