Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin
13.09.2024
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %.
Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)
Do dvou let přijde ekonomická krize, myslí si polovina Čechů
27.12.2019
Zhruba polovina Čechů (49 procent) se domnívá, že do roka či dvou přijde ekonomická krize. Skoro 15 procent sází na to, že recese se projeví už v nadcházejícím roce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Broker Consulting. Třetina lidí věří prognózám ekonomů na toto téma.
Důvěra v ekonomy roste s věkem. Přesto ale poměrně velká část Čechů (38 procent) neví, co si má o zprávách o možném propadu ekonomiky myslet. "Světové trhy za sebou mají s malými zakolísáními 11 let růstu. Zákonitě to znamená, že řada ekonomů věští další krizi. Korekce samozřejmě dříve či později přijde. Rozhodující ale bude to, jak se projeví v konkrétní ekonomice či domácnosti a zda na ni budeme připraveni," uvedl hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák. Finanční rezervy na krizi by si lidé měli vytvářet v době ekonomického blahobytu. Na dotaz, zda mají vytvořený finanční polštář, z něhož by nečekané výdaje pokryli, kladně odpověděl jen každý čtyřicátý Čech (2,4 procenta). Zhruba 74 procent ale očekává, že hospodářský pokles bude mít na jejich rodinný rozpočet alespoň mírný dopad. "Každá domácnost nebo rodina by měla mít finanční rezervu. V nejkrajnějším případně na pokrytí výdajů domácnosti po dobu tří až šesti měsíců. Taková rezerva poskytuje poměrně dost času na pokrytí závazků do doby, než si například najdeme novou práci," uvedl Novák.
ČNB nezvýší sazby, pro byli jen dva členové rady
20.12.2019
Bankovní rada České národní banky ve středu ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem středečního rozhodnutí je podle ekonomů mimo jiné nadále nejistý vývoj v zahraničí. Naposledy sazby rada zvýšila letos v květnu. Při posledním měnovém jednání v listopadu hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub.
"I když inflace zůstává nad cílem centrální banky, pro stabilitu úroků hovoří jak rizika spojená s vývojem ve světě, tak vývoj v samotné české ekonomice," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Načasování případné změny v nastavení úrokových sazeb a směr takové změny budou podle něj záležet především na vývoji světové ekonomiky. "Bankovní rada se rozhodla měnovou politiku nezpřísňovat patrně jednak proto, že tuzemská ekonomika začala slábnout, což inflační tlaky bude zmírňovat, a také proto, že zlepšení vývoje v zahraničí bude chtít bankovní rada vidět i v reálných číslech. Svou roli pravděpodobně sehrál i mírně silnější kurz koruny," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Nemovitostní fondy poráží vklady i inflaci
18.12.2019
Vložit peníze do nemovitostních fondů nabízených investičními společnostmi na českém trhu se stále vyplácí. Zhodnocení investic je vyšší než úroky u vkladů u bank.
A co víc, překonává i inflaci, která se pohybuje okolo tří procent. Vyplývá to z žebříčku Top realitní fondy HN, který sestavují Hospodářské noviny ve spolupráci s Institutem strategického investování (ISTI) při pražské Vysoké škole ekonomické.
Zisk bank stoupl o 7,7 miliardy na 70 miliard
16.12.2019
Bankám a spořitelnám v Česku za tři čtvrtletí 2019 stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 7,74 miliardy korun na 70,35 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která v pátek zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci září činila 8,038 bilionu korun, což je oproti konci roku 2018 nárůst o 558 miliard korun.
Zisk z finanční a provozní činnosti bank stoupl koncem září meziročně o 11,2 miliardy na 151,7 miliardy korun. Úrokové výnosy se zvýšily o 39,4 miliardy na 167,1 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí jim vzrostly o 272 milionů na 33,9 miliardy korun. "Dvanáctiprocentní roční růst zisku a zejména 31procentní růst úrokových výnosů svědčí o tom, že české banky jsou dobře zajištěny proti případnému hospodářskému ochlazení," uvedl analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Dobrou zprávou je podle něj i to , že banky opouštějí svůj historický a specificky český obchodní model, a to vydělávat hlavně na poplatcích. K vyšším ziskům bank dopomohly zejména nové úvěry, řekl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Ekonomický růst ČR zůstává podle něho solidní a přispívá k větší ochotě domácností i podniků zadlužovat se. K lepším výsledkům vedla také výrazná nákladová disciplína českých peněžních ústavů. Naopak pod setrvalým tlakem jsou podle něj úrokové marže českých bank. Do jejich snížení promlouvá pokles dlouhodobých korunových sazeb a ostrá konkurence, podotkl. V České republice působí 49 bank a spořitelen.