Nezaměstnanost v Česku během léta stoupla, ale jen nepatrně
16.08.2023
Nezaměstnanost v červenci mírně vzrostla, a to meziměsíčně o desetinu a meziročně o dvě desetiny na 3,5 procenta. V Česku je aktuálně téměř 259 tisíc uchazečů o zaměstnání, o 9141 více než v červnu a o 18 277 více než loni. Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá dlouhodobému vývoji i ročnímu období, konstatoval Úřad práce ČR v tiskové zprávě.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) konstatoval, že je povzbudivé, že se nezaměstnanost drží na velmi nízké úrovni. "Dokonce je nadále jedna z nejnižších v rámci celé EU. Velké poděkování patří především podnikatelům a firmám, kteří pracovní místa vytvářejí. Budeme podporovat trh práce tak, abychom tento pozitivní trend udrželi i do budoucna," řekl.
"V červenci jsme zaznamenali očekávaný sezónní výkyv," konstatoval zastupující generální ředitel ÚP ČR Karel Trpkoš. Za mírný nárůst podle něj může snížená letní aktivita firem, co se týká přijímání nových zaměstnanců, či každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence. "V menší míře se začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září," dodal.
Zaměstnavatelé mají stále zájem o pracovníky ve výrobě a na dělnických pozicích. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také třeba odborníci v informačních technologiích. Pokud jde o sezónní činnosti – zaměstnavatelé aktuálně poptávají pracovníky zejména ve stavebnictví, v zemědělství, lesnictví, rybářství, v živočišné a potravinářské výrobě, ale také v cestovním ruchu, v pohostinství, prodeji a ve službách.
V rámci letních brigád zaměstnavatelé většinou hledají krátkodobé pracovníky prostřednictvím inzerce, pracovních portálů, sociálních sítí nebo přes své stálé zaměstnance. Aktuálně nabízejí prostřednictvím úřadů práce v menší míře brigádnická místa pro pomocné síly v pohostinství, gastronomii, obchodě, pomocníky ve výrobě, uklízeče, v rekreačních resortech (pro pokojské, číšníky, servírky), případně na koupalištích, obsluhu stánkového prodeje, v lesnictví či zahradnictví. V některých regionech se objevují pozice ve strojírenství.
V následujícím měsíci by nezaměstnanost mohla stagnovat nebo mírně klesnout. V dlouhodobějším horizontu pak situaci na pracovním trhu ovlivní, stejně jako každý rok, postupné ukončování sezónních prací. Promítnout se mohou i případné ekonomické a sociální změny či válečný konflikt na Ukrajině.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Lidé budou moci v e-shopech dál platit kartou. Finanční ředitelství ustoupilo v pravidlech EET
03.02.2017
nternetové obchody budou muset v elektronické evidenci tržeb (EET) evidovat přijaté tržby až v okamžiku, kdy se o platbě dozvědí. On-line obchodník tak bude muset zaslat údaje nejpozději ve chvíli, kdy se dozví o tom, že mu platba byla odeslána z účtu zákazníka. V novém stanovisku tak Generální finanční ředitelství vyšlo vstříct e-shopům.
Řada e-shopů, především malých a středních, řešila technický problém, jak zaevidovat tržbu, kterou zákazník zaplatil, ale o které obchodník v praxi ještě neví. Důvodem je to, že platba obvykle není připsána provozovateli internetového obchodu ihned na jeho účet a ani není o této transakci ihned informován. Hrozilo tak, že poměrně velké množství e-shopů ustoupí od přijímání platebních karet či jiných on-line platebních metod. Další variantou byly náklady v řádu desítek až stovek tisíc korun, které by musely internetové obchody vynaložit. Datovou zprávu tedy e-shop odešle nejpozději v momentě, kdy dostane informaci o úspěšném ověření platby. V případě, že ještě před ověřením platby bylo zboží odesláno zákazníkovi, musí obchodník odeslat příslušné údaje a vystavit účtenku nejpozději v okamžiku expedice. Elektronická evidence tržeb povinně začala loni 1. prosince pro hotely a restaurace. Vláda si od ní slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicová opozice opatření kritizuje a tvrdí, že zlikviduje mnoho drobných živnostníků. Po hotelech a restauracích se budou muset v další vlně od letošního března do EET zapojit maloobchodní a velkoobchodní firmy, včetně e-shopů. Po nich přijde řada na další obory podnikání.
zdroj: hnonline.sk
E-shopy varovaly, že kvůli EET zruší on-line platby kartou.
01.02.2017
Ministerstvo financí slibuje zjednodušení on-line platby kartou po internetu. E-shopy avizovaly, že tento způsob platby kvůli EET zruší, slibovaná změna to však může odvrátit.
čkoliv se internetové obchody EET nevyhnou, zjednodušení metodiky by jim mohlo usnadnit práci a zákazníci by mohli dále využívat možnost platit kartou. "Definuje, ve kterém okamžiku se budou vydávat účtenky," říká náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Dodala, že okamžik platby se nastaví tak, aby byl v souladu se zákonem, ale zároveň technicky proveditelný. Ministerstvo financí slibuje vydat návod na internetové platby kartou do konce týdne. EET doposud představovala komplikaci hlavně pro menší e-shopy. Kromě finančních nákladů, které s sebou přináší, to byly zejména technické problémy. Obzvlášť problematický byl okamžik vydání účtenky, kterou by měl zákazník obdržet záhy po svém nákupu. Zpracování přijaté objednávky může u mnoha e-shopů trvat i několik hodin (například v noci) a často není v jejich reálných možnostech reagovat na každou přijatou a zaplacenou objednávku okamžitě.
zdroj: ihned.cz
Češi platí za mobilní internet skoro nejvíc ze všech Evropanů
30.01.2017
Kdo chce v Česku přes mobil sledovat videa třeba na YouTube, má často smůlu. Porce mobilních dat, která zdejší operátoři nabízejí v rámci telefonních tarifů, se rychle spotřebuje. Dat je málo, a navíc patří k nejdražším v Evropě. Třeba v sousedním Polsku jsou mobilní data v průměru patnáctkrát levnější.
Jedním z hlavních problémů příliš drahých dat v Česku je, že mobilní sítě vlastní trojice největších operátorů − O2, T-Mobile a Vodafone. V zemi přitom působí i mnoho menších operátorů, kteří si ale sítě musí pronajímat od této velké trojice. Levnější data však lidem nemohou nabídnout, protože velcí operátoři tomu brání vysokými poplatky za pronájem svých sítí. Velká trojka se sice zavázala, že ceny pro menší konkurenty sníží, ale podle ČTÚ to dlouhodobě neplní. Za takové omezování konkurence může telekomunikační úřad udělit operátorům pokutu. Jenže podle současných pravidel jsou to nejvýš jednotky milionů korun − třeba O2 a Vodafone nedávno úřad pokutoval dvěma miliony. Podle Nováka se však operátoři takto nízkých pokut nebojí. Podle nových pravidel by přitom firmám hrozily sankce vyšších stovek milionů až miliardy korun. Zmíněný zákon, který nyní připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu a který by měl začít platit už v létě, má řešit i další příčinu předražených dat pro spotřebitele. Firmy či úřady si velmi výhodné tarify dokážou vyjednat, na což pak v podobě drahých dat doplácejí běžní klienti. Příkladem cenových rekordů je třeba Vojenská nemocnice Olomouc, které se loni v říjnu podařilo od O2 získat tarif s 30 GB dat za pouhých 150 korun měsíčně. Řadový klient by přitom na stejný balíček u téhož operátora dosáhl až po zaplacení 3700 korun, tedy částky, která je skoro 25krát vyšší.
zdroj: ihned.cz
Papírové padesátikoruny je možné vyměnit už jen do konce března
30.01.2017
Papírové padesátikoruny, jejichž platnost skončila k 1. dubnu 2011, je možné vyměnit na pobočkách České národní banky (ČNB) už jen do konce letošního března. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovala Česká národní banka. Mezi lidmi přitom bylo podle jejích statistik ke konci loňského roku ještě 11,6 milionu papírových padesátikorun za 581 milionů korun.
Výměna neplatných padesátikorun je možná na počkání a zdarma na pobočkách centrální banky v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Po dobu jednoho roku až tří let si lidé mohli zdarma vyměnit papírové padesátikoruny i na pokladnách komerčních bank v České republice. Později byla a je možná výměna jen v ČNB. V České republice bylo ke konci loňského roku v oběhu přes 2,2 miliardy bankovek a mincí, což je meziroční nárůst o šest procent. Hodnota peněz v oběhu stoupla z předloňských 508 miliard zhruba na 555 miliard korun. Mezi bankovkami bylo nejvíce ke konci loňského roku tisícikorun, a to 140,7 milionu.
zdroj: ihned.cz