Nezaměstnanost v ČR stoupla na 3,9 procenta
09.02.2023
Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 3,9 procenta z prosincových 3,7 procenta. Bez práce bylo 283 059 lidí. Poprvé od března 2018 jich tak je více než volných míst, kterých zaměstnavatelé na konci měsíce nabízeli 281 141. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR).
Loni v lednu byla míra nezaměstnanosti 3,6 procenta. Novou práci tehdy hledalo 267 000 lidí, k dispozici měli téměř 352 000 volných míst. Podle generálního ředitele ÚP ČR Viktora Najmona jsou letos zaměstnavatelé opatrnější v přijímání nových pracovníků a kvůli dražším energiím či surovinám se zaměřují i na efektivnější vytváření finančních rezerv. Počet volných míst se za měsíc snížil asi o 7500. "Přesto se podíl nezaměstnaných osob drží nadále, navzdory lednovému nárůstu, na relativně nízkých hodnotách. V následujících měsících by nezaměstnanost mohla stagnovat, případně mírně vzrůst. S příchodem jarního počasí a rozjezdem sezónních prací by pak mohla začít klesat," uvedl Najmon. Nejvyšší nezaměstnanost byla v lednu v Ústeckém kraji, bez práce tam bylo 5,8 procenta lidí. Následuje Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 5,2 procenta. "Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci," uvedl Úřad práce. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla ve Zlínském kraji, v Praze, v Pardubickém a Plzeňském kraji, a to shodně 3,1 procenta. Mezi okresy byla nejnižší nezaměstnanost na Praze-východ, práci tam hledalo 1,6 procenta lidí. Na opačném konci žebříčku je Karviná s nezaměstnaností 8,5 procenta. Právě na Karvinsku připadá na jedno pracovní místo 11,8 uchazeče o zaměstnání, na Bruntálsku je to šest uchazečů a na Mostecku 4,6 uchazeče.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Sklizeň obilovin a máku bude nižší než loni, úroda řepky předčila očekávání
15.08.2018
Společenstva mlynářů a pekařů uvedlo, že pečivo a výrobky z pšenice letos podraží. Důvodem je cena pšenice, která kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám vzrostla. Sklizeň obilí bude letos o 7,5 procenta nižší než loni, zemědělci ho sklidí 6,345 milionu tun.
Vyplývá to z odhadu, který dnes podle stavu k 15. červenci zveřejnil Český statistický úřad. Prvotní odhad před měsícem byl pesimističtější a předpokládal pokles proti loňsku o 8,2 procenta. Podle statistiků bude očekávaná úroda obilovin třetí nejnižší za posledních deset let.
Úroda řepky podle statistiků meziročně stoupne o 12,3 procenta na 1,287 milionu tun. Předchozí odhad statistiků udával nárůst o 6,5 procenta. Letošní sklizeň máku by však měla být podle ČSÚ o čtvrtinu nižší než loňská, pěstitelé by ho měli sklidit 15 000 tun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Společné jmění manželů
14.08.2018
Podle § 708 NOZ platí, že vše, co patří manželům a má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). Společné jmění podléhá režimu zákonnému nebo smluvenému anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.
Asi nejčastější je režim zákonný, ve kterém je součástí společného jmění to, co nabyl jeden z manželů (nebo oba manželé společně) za trvání manželství, s výjimkou toho, co:
- slouží osobní potřebě jednoho z manželů
- nabyl darem, děděním nebo odkazem jeden z manželů (pokud dárce nebo zůstavitel neprojevil jiný úmysl),
- nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
- nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
- nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Nová data o inflaci
12.08.2018
Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci zpomalil na 2,3 procenta z červnových 2,6 procenta. Oproti loňskému červenci podražilo hlavně bydlení a pohonné hmoty. Naopak levnější byly oděvy, obuv či telekomunikační služby. Informoval o tom ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali zpomalení inflace na 2,2 procenta.
Ceny pohonných hmot a olejů se meziročně zvýšily o 12,6 procenta. Za zmíněnými vyššími cenami u tuzemských čerpacích stanic je třeba hledat meziroční nárůst cen ropy na světových trzích. Ten byl způsoben omezováním těžby ze strany kartelu OPEC a Ruska. Zatímco loni v červenci byla průměrná cena ropy Brent 48,48 amerického dolaru za barel, letos v červenci se obchodovala v rozmezí 71 až 80 dolarů. Nárůst cen pohonných hmot mohl být i výraznější, ale tlumilo jej posílení koruny za posledních 12 měsíců. Navíc v červenci se zvyšování ceny ropy zastavilo. Ceny nájmů v bytech se v červenci meziročně zvýšily o 3,2 procenta. Podražovalo také vodné a stočné, a to o 1,8, respektive 1,3 procenta. O více než pět procent vzrostla cena elektřiny. “Neutuchající zájem o byty se odráží v rekordních cenách nemovitostí a pozvolna se tak přelévá i do nájemného,” řekl Petr Dufek, analytik ČSOB. Podle něj jde o trend, který bude pokračovat i v příštím roce. “Nepůjde přitom jen o nájmy, ale i o energie, jejichž ceny ještě zcela nereflektovaly prudké zdražení elektřiny na německém trhu,” dodal.
Koruna bude dále posilovat, za rok by mohlo stát jedno euro 25 korun
12.08.2018
Kurz české měny by měl v příštích 12 měsících posílit o více než dvě procenta. Vyplývá to z ve čtvrtek zveřejněného průzkumu, který mezi 31 ekonomy a analytiky významných domácích i zahraničních finančních domů pravidelně provádí agentura Reuters.
Zatímco nyní se za jedno euro platí okolo 25,60 koruny, za rok by se měl kurz dostat k 25 korunám. Ve výhledu tří a šesti měsíců pak ekonomové v průměru očekávají kurz okolo 25,50, resp. 25,40 Kč. Zpevnit by měla tuzemská měna i vůči dolaru. Zatímco nyní se za jeden dolar platí něco málo přes 22 korun, za 12 měsíců analytici v průměru predikují kurz 20,32 koruny za dolar. “Vzhledem k tomu, že ČNB patrně bude v letošním roce ještě dále zvyšovat úrokové sazby, tak by koruna měla postupně dále posilovat. V letošním roce však pravděpodobně zůstane nad hranicí 25 Kč za euro,” řekl HN Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank v České republice. Zmíněnou hranici by koruna měla podle výhledu ING Bank prolomit až v závěru prvního čtvrtletí příštího roku. Česká národní banka svou klíčovou, takzvanou dvoutýdenní repo sazbu, za kterou si u ní komerční banky ukládají přebytečnou hotovost, zvýšila naposledy minulý týden o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Předtím ji posunula nahoru na předešlém zasedání bankovní rady na konci června. Od loňského dubnového konce měnových intervencí vzrostla repo sazba již celkem pětkrát.