Od začátku roku ukončilo svou živnost nejvíce lidí za šest let
02.11.2022
Od začátku roku do konce září zahájilo v ČR svou živnost 58.991 lidí, nejvíce za šest let. Zároveň svou živnost ukončilo 39.136 podnikatelů, což je také nejvíce za toto období. Čistý přírůstek podnikatelů tak činí 19.855, což je po loňském roce nejvíce od roku 2017. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF - Czech Credit Bureau. "Při pohledu na vývoj počtu živnostníků můžeme pozorovat velkou fluktuaci. Sektor živnostníků vykazuje velký počet nových podnikatelů a zároveň i značný počet těch zaniklých.
Počet podnikatelů, kteří letos vstoupili na trh, je nejvyšší od roku 2017 a téměř totéž platí i pro počet těch, kteří trh opustili," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Dynamika růstu nových živnostníků se podle ní pozvolně snižuje. "Od začátku roku připadá na deset zaniklých živnostníků 15 nových. To je o jednu osobu méně než v letech 2021 a 2020,“ dodala. Celkově pak letos podle CRIF přibylo v Česku 19.855 živnostníků, o pět méně než za stejné období v loňském roce, který byl nejsilnější od roku 2017. V září svou podnikatelskou činnost zahájilo 7193 živnostníků, což je nejvyšší počet ve srovnání se stejným měsícem od roku 2010. Na druhou stranu podnikání ukončilo 3824 živnostníků, tedy také nejvíce za posledních 12 let. Celkově v září přibylo 3369 živnostníků, a to je vyšší přírůstek než v srpnu.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Státní rozpočet si na konci dubna pohoršil o 24 miliard
02.05.2017
Státní rozpočet vykázal na konci dubna přebytek 6,3 miliardy korun. Oproti loňsku je tak výsledek za první třetinu roku horší o více než 24 miliard korun. Hlavní příčinou je podle ministerstva financí meziroční propad přílivu peněz z Evropské unie o více než 51 miliard.
"V první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Zároveň upozornil na to, že přebytek rozpočtu ke konci dubna byl loni rekordní. Po očištění příjmů a výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci dubna ve schodku 7,8 miliardy korun. Na konci loňského dubna by schodek v takovém případě činil podle ministerstva financí 23,7 miliardy korun. "Oživení kapitálových výdajů, spolufinancované prostředky z EU, se zatím nedostavilo a jejich růst bude letos jen pozvolný," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle Jáče proto může dojít k dalšímu zpomalení tempa růstu české ekonomiky až ke dvěma procentům za celý letošní rok. Propad příjmů z EU se státu částečně podařilo vyvážit tím, že v prvních čtyřech měsících roku vybral na daních a sociálním pojištění o 25,6 miliardy korun více než loni. Nejvíce se na tomto nárůstu podílelo pojistné na sociální zabezpečení, které odráží nízkou nezaměstnanost a růst mezd. Druhou největší částkou se o meziroční nárůst daňových příjmů státního rozpočtu zasloužila DPH, jejíž inkaso se meziročně zvýšilo o 10 procent na více než 85 miliard korun. "Meziroční nárůst příjmů z DPH za leden až duben naznačuje efektivitu opatření v boji proti daňovým únikům, jako je například kontrolní hlášení nebo EET," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.
zdroj: ihned.cz
Loňský přebytek 62 miliard půjde na umoření státního dluhu a investice
24.04.2017
Vláda v pondělí schválila zprávu o hospodaření státu v loňském roce. Přebytek 62 miliard korun půjde podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) hlavně na umoření státního dluhu, rozhodnutí ale umožní také letos financovat některé projety. V koaliční diskusi tak nebyl přijat návrh prosazovaný ČSSD, aby se přebytek stal rezervou pro budoucí valorizace penzí.
"Umořil se státní dluh, je tam doprovodné usnesení o navyšování investic, jak navrhl předseda vlády Bohuslav Sobotka," řekla Valachová novinářům v průběhu jednání kabinetu. Zprávu o hospodaření státu, jejíž součástí je rozvaha o přebytku, musí kabinet předložit sněmovně do konce týdne. Mluvčí kabinetu Martin Ayrer dodal, že v letošním rozpočtu se budou hledat možnosti pro posílení investic. "Ministři a ministryně mají do 9. května předsedovi vlády a prvnímu vicepremiérovi poslat návrhy na posílení investic vlády v rámci stávajícího investičního programu. Ministr financí do 31. května předloží vládě návrh na restrukturalizaci výdajů státního rozpočtu s cílem posílit investice státního rozpočtu," uvedl Ayrer. Kabinet se podle Valachové dohodl, že na investice z loňského přebytku vyčlení zhruba deset miliard korun, konkrétní částku zatím ale nestanovil. Peníze mají směřovat například na opravy škol a nemocnic. Využití přebytku z loňského hospodaření státu řešili vládní politici již počátkem roku. Přebytek podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) reálně neexistuje, jde pouze o účetní krok, což připomínají i další členové koalice. "O ten přebytek emitovalo ministerstvo financí méně státních dluhopisů. Pokud by se vláda rozhodla ty peníze využít, tak by ministerstvo financí muselo v tom rozsahu vydat nové dluhopisy," vysvětlil nedávno Sobotka. Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního března stoupl na 4,7 miliardy z únorových 3,7 miliardy korun. Loni ke konci března byl rozpočet v přebytku 43,6 miliardy korun, který do konce roku vystoupal na rekordních 62 miliard. Důvodem výrazného meziročního poklesu je podle ministerstva financí menší množství peněz přijatých z EU. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
zdroj: ihned.cz
Firmy tlačí na vládu, chtějí euro
19.04.2017
Byznys stupňuje tlak na politiky, aby Česko co nejdříve přijalo euro. "Do eurozóny musíme vstoupit co nejdříve, což by při dodržení všech lhůt bylo v roce 2021. Kritéria pro přijetí eura splňujeme, jde jen o to, učinit politické rozhodnutí," řekl HN prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Svaz sdružuje přes 11 tisíc českých firem a před podzimními sněmovními volbami vypracoval seznam priorit, na které by se měla nová vláda zaměřit.
Svaz průmyslu mimo jiné plánuje lobbovat za nový stavební zákon, rychlejší digitalizaci státní správy nebo větší podporu aplikovaného výzkumu. Euro je pro svaz jednou z hlavních priorit. Celkem se čtrnácti body chce Hanák ještě před říjnovými volbami seznámit lídry politických stran, jež by podle průzkumů získaly alespoň čtyři procenta hlasů. O vstupu do eurozóny proto bude přesvědčovat i předsedy dvou nejsilnějších politických uskupení v zemi − hnutí ANO a ČSSD. Andrej Babiš i premiér Bohuslav Sobotka ale zatím přijetí společné evropské měny odmítají. Pravidla eurozóny vyžadují, aby země nejméně dva roky před přechodem na společnou měnu udržovala stabilní kurz v rámci pravidel eurozóny. Nový kabinet by mohl podle Hanáka o euru rozhodnout v polovině příštího roku.
Svaz se pouští do lobbování za euro ani ne dva týdny poté, co Česká národní banka přestala uměle oslabovat korunu. Déle než tři roky trvající intervence pomohly vývozcům, kteří za své výrobky dostávají zaplaceno v eurech, a podpořily tak českou ekonomiku. Vstup do eurozóny by znamenal, že ČNB o tento nástroj přijde. Hanák tvrdí, že by přesto euro Česku pomohlo. "Ulevili bychom exportérům, kteří mají tržby v eurech, ale mzdy a daně platí v korunách. Navíc bychom zůstali na jedné lodi s Německem, což je pro budoucnost naší malé země závislé na exportu životně důležité." Podpora eura mezi českými firmami dlouhodobě roste. Podle loňského průzkumu Hospodářské komory bylo pro přijetí společné měny 60 procent oslovených firem. O dva roky dříve přitom přechod na euro podporovalo jen 35 procent podniků.
zdroj: ihned.cz
Koruna od ukončení intervencí minulý týden postupně sílí
11.04.2017
Česká měna zatím oslabuje, v porovnání se závěrem pondělního obchodování ztrácí zhruba desetník. Kurz se v 10 hodin středoevropského času pohyboval okolo úrovně 26,70 koruny za jedno euro. Od ukončení intervencí, které Česká národní banka (ČNB) oznámila minulý týden ve čtvrtek, je však koruna přibližně o 30 haléřů silnější.
V pondělí ráno se přitom kurz koruny vyšplhal až na 26,50, když hlavní vliv na obchodníky zřejmě měla čísla o inflaci a statistiky z trhu práce. Data zvýšila očekávání ohledně budoucího zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky. Meziroční růst spotřebitelských cen se v březnu zrychlil v souladu s očekáváním trhu na 2,6 % z únorových 2,5 %, a dosáhl tak nejvyšší úrovně od listopadu 2012. Míra nezaměstnanosti klesla na 4,8 procenta, tedy na nejnižší hodnotu od ledna 2009. “Stabilní výhled ohledně inflace a mírné přehřívání ekonomiky budou dle našeho názoru motivovat ČNB k dalšímu zpřísňování měnové politiky, a to zejména v situaci, kdy by kurz koruny setrval delší dobu zhruba na současné úrovni. Zahájení cyklu zvyšování sazeb tak dle našeho názoru nastane již letos,” uvedl ve svém pondělním komentáři hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Tomu by nasvědčovala i slova guvérnéra ČNB Jiřího Rusnoka v pondělním rozhovoru pro HN. Podle něj ČNB se zvyšováním úrokových sazeb začne na přelomu tohoto a příštího roku. Opuštění kurzového závazku, v rámci kterého ČNB uměle oslabovala kurz české měny nad úroveň 27 korun za euro, se zatím obešlo bez výraznějších výkyvů na devizovém trhu. V úterním rozhovoru pro deník Právo guvernér Rusnok uvedl, že důvodem je dobrá komunikace ČNB.
zdroj: ihned.cz