Po třech letech poklesu se mírně zvýšila výroba vepřového
16.05.2024
Výroba masa v Česku v letošním prvním čtvrtletí dosáhla 109 381 tun, meziročně to bylo o 0,8 procenta více. Výroba hovězího a drůbežího zůstala na podobné úrovní jako v loňském prvním čtvrtletí. Výkup mléka se meziročně zvýšil o 3,2 procenta na téměř 807 milionů litrů. V tiskové zprávě to uvedl Český statistický úřad.
"Po třech letech poklesu se v 1. čtvrtletí letošního roku zvýšila výroba vepřového masa, a to nejen na jatkách, ale vyšší byly i dodávky jatečných prasat ze zemědělských podniků k porážkám v České republice i v zahraničí," uvedla Markéta Fiedlerová z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu. Vepřového masa se od ledna do konce března vyrobilo 51 183 tun, což je meziročně o 2,1 procenta více. Výroba drůbežího masa klesla o půl procenta na 40 721 tun a hovězího se vyprodukovalo 17 437 tun, o 0,1 procenta méně.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Jak si vedl začátkem jara zahraniční obchod?
10.05.2017
Zahraniční obchod skončil v březnu v přebytku 22,6 miliardy korun. To je o 1,7 miliardy korun lepší výsledek než ve stejném měsíci loňského roku.
Bilanci příznivě ovlivnil zejména růst přebytku obchodu se stroji a motorovými vozidly. Naopak negativní vliv mělo prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem. Vyplývá to z v úterý zveřejněných předběžných výsledků Českého statistického úřadu. Dovoz i vývoz meziročně vzrostly. Export stoupl o 12,7 procenta na 329,9 miliardy korun a import o 13 procent na 307,3 miliardy korun.
Koruně pomohl výsledek francouzských voleb
09.05.2017
Zatímco začátkem minulého pracovního týdne se česká měna držela poblíž hladiny 26,90 koruny za euro, v úterý dopoledne vstupovala do dalšího zkráceného pracovního týdne téměř o třicet haléřů silnější. Pomohlo jí zejména vítězství proevropsky orientovaného centristy Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách. Na domácí politický vývoj naopak česká měna téměř nereaguje. "Za o něco lepší náladou na koruně stojí několik vzájemně provázaných faktorů. Na prvním místě se ukazuje, že kombinace rizikových faktorů jako francouzské prezidentské volby a česká politicko-ústavní krize není pro korunu alespoň zatím dostatečným argumentem pro další ztráty," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rychlé posílení české měny, ve které věřili před ukončením intervencí mnozí zahraniční spekulanti, ani prudké výkyvy kurzu, jež předpovídali analytici, se ale za měsíc od opuštění kurzového závazku nedostavily. Koruna se po 6. dubnu, kdy ČNB nechala poprvé po 3,5 roku utváření jejího kurzu vůči euru opět výhradně na poptávce a nabídce na trhu, pohybuje v úzkém pásmu 26,50 až 27,10 za euro. "ČNB umožnila do tuzemské ekonomiky v letošním roce přitéct extrémní objem spekulativního kapitálu v řádech desítek procent HDP. Koruna je tak extrémně překoupená a jejímu posílení brání postupné uzavírání pozic spekulativního kapitálu," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Mezi investory, kteří ještě před koncem intervencí nakoupili českou měnu při kurzu 27 korun za euro nebo levněji, se nyní při každém výraznějším posílení měny najdou takoví, kteří chtějí svoje zisky vybrat. Koruny proto prodávají, a českou měnu tak znovu oslabují. "Prozatím se však z relativně poklidného vývoje kurzu koruny po exitu zdá, že spekulativní kapitál v tuzemské ekonomice poměrně trpělivě vyčkává. Jeho postupný odliv z Česka však bude posilování koruny v letošním roce zpomalovat," odhaduje Seidler.
zdroj: ihned.cz
Státní rozpočet si na konci dubna pohoršil o 24 miliard
02.05.2017
Státní rozpočet vykázal na konci dubna přebytek 6,3 miliardy korun. Oproti loňsku je tak výsledek za první třetinu roku horší o více než 24 miliard korun. Hlavní příčinou je podle ministerstva financí meziroční propad přílivu peněz z Evropské unie o více než 51 miliard.
"V první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Zároveň upozornil na to, že přebytek rozpočtu ke konci dubna byl loni rekordní. Po očištění příjmů a výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci dubna ve schodku 7,8 miliardy korun. Na konci loňského dubna by schodek v takovém případě činil podle ministerstva financí 23,7 miliardy korun. "Oživení kapitálových výdajů, spolufinancované prostředky z EU, se zatím nedostavilo a jejich růst bude letos jen pozvolný," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle Jáče proto může dojít k dalšímu zpomalení tempa růstu české ekonomiky až ke dvěma procentům za celý letošní rok. Propad příjmů z EU se státu částečně podařilo vyvážit tím, že v prvních čtyřech měsících roku vybral na daních a sociálním pojištění o 25,6 miliardy korun více než loni. Nejvíce se na tomto nárůstu podílelo pojistné na sociální zabezpečení, které odráží nízkou nezaměstnanost a růst mezd. Druhou největší částkou se o meziroční nárůst daňových příjmů státního rozpočtu zasloužila DPH, jejíž inkaso se meziročně zvýšilo o 10 procent na více než 85 miliard korun. "Meziroční nárůst příjmů z DPH za leden až duben naznačuje efektivitu opatření v boji proti daňovým únikům, jako je například kontrolní hlášení nebo EET," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.
zdroj: ihned.cz
Loňský přebytek 62 miliard půjde na umoření státního dluhu a investice
24.04.2017
Vláda v pondělí schválila zprávu o hospodaření státu v loňském roce. Přebytek 62 miliard korun půjde podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) hlavně na umoření státního dluhu, rozhodnutí ale umožní také letos financovat některé projety. V koaliční diskusi tak nebyl přijat návrh prosazovaný ČSSD, aby se přebytek stal rezervou pro budoucí valorizace penzí.
"Umořil se státní dluh, je tam doprovodné usnesení o navyšování investic, jak navrhl předseda vlády Bohuslav Sobotka," řekla Valachová novinářům v průběhu jednání kabinetu. Zprávu o hospodaření státu, jejíž součástí je rozvaha o přebytku, musí kabinet předložit sněmovně do konce týdne. Mluvčí kabinetu Martin Ayrer dodal, že v letošním rozpočtu se budou hledat možnosti pro posílení investic. "Ministři a ministryně mají do 9. května předsedovi vlády a prvnímu vicepremiérovi poslat návrhy na posílení investic vlády v rámci stávajícího investičního programu. Ministr financí do 31. května předloží vládě návrh na restrukturalizaci výdajů státního rozpočtu s cílem posílit investice státního rozpočtu," uvedl Ayrer. Kabinet se podle Valachové dohodl, že na investice z loňského přebytku vyčlení zhruba deset miliard korun, konkrétní částku zatím ale nestanovil. Peníze mají směřovat například na opravy škol a nemocnic. Využití přebytku z loňského hospodaření státu řešili vládní politici již počátkem roku. Přebytek podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) reálně neexistuje, jde pouze o účetní krok, což připomínají i další členové koalice. "O ten přebytek emitovalo ministerstvo financí méně státních dluhopisů. Pokud by se vláda rozhodla ty peníze využít, tak by ministerstvo financí muselo v tom rozsahu vydat nové dluhopisy," vysvětlil nedávno Sobotka. Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního března stoupl na 4,7 miliardy z únorových 3,7 miliardy korun. Loni ke konci března byl rozpočet v přebytku 43,6 miliardy korun, který do konce roku vystoupal na rekordních 62 miliard. Důvodem výrazného meziročního poklesu je podle ministerstva financí menší množství peněz přijatých z EU. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
zdroj: ihned.cz