Předčasně splacená hypotéka nově vyjde až na statisíce
28.02.2024
První banky už reagují na snižování úrokových sazeb, se kterým na konci loňského roku začala Česká národní banka a s nímž hodlá pokračovat po celý letošní rok. Tomu, že půjde o výrazné posuny, nasvědčuje i aktuální výsledek únorového zasedání bankovní rady, která nad očekávání trhu upravila sazby rovnou o 0,5 procenta. Odborníci přitom předpovídají, že na konci letošního roku by úrokové sazby mohly dosahovat až ke čtyřem procentům. Tento trend nepochybně povede spotřebitele k tomu, aby se začali poohlížet po možnostech levnějšího refinancování. S touto úvahou se pak ale nutně pojí i další novinka, a to nová koncepce poplatku za předčasné splacení úvěru.
Na vysvětlenou, doposud byla praxe trhu taková, že poskytovatel mohl v případě předčasného splacení úvěru požadovat pouze vzniklé administrativní náklady, které se pohybovaly řádově ve stovkách korun či nízkých tisících. To se však mění s poslední novelou zákona o spotřebitelském úvěru přijatou na konci loňského roku.
I za staré právní úpravy bylo možné úvěr za určitých okolností předčasně splatit, a to zcela zdarma. Šlo například o doplacení úvěru při uplynutí fixace úrokové sazby. Tyto možnosti „beztrestného“ splacení obecně zachovává i nová právní úprava, která je dokonce určitým způsobem rozšiřuje. Pokud se však spotřebitel rozhodne úvěr splatit v době běžící fixace a nevztahují se na něj jiné případy předčasného splacení zdarma, je dle nově schválených pravidel poskytovatel oprávněn požadovat náhradu za nezbytné administrativní náklady související s předčasným splacením, ovšem v maximální výši jeden tisíc korun. To je samo o sobě pro spotřebitele příznivé, už jen předvídatelností maximální částky těchto nákladů...
B
(Zdroj: aktualně.cz)
Kde končí dotace?
31.10.2018
Zaplaceno máte? Otázka, s níž sociální pracovníci obcházejí nájemníky asi stovky nově opravených městských bytů v Ostravě. Zastupitelé do nich nastěhovali chudé lidi z ubytoven, některé i přímo z ulice. Chtějí jim pomoci zbavit se dluhů, získat společenské návyky, najít si práci a bydlení si udržet. V jednom z bytů žije šestačtyřicetiletá paní Chudinská se dvěma syny.
"Kdybych nedostala bydlení od města, musela bych zůstat na ubytovně. Bylo to stísněné, kluci tam neměli internet. Špatně se jim učilo do školy. Oblečení jsem jim prala v ruce a všecko dělala jen na vařiči, ten nám co půl roku odešel," vzpomíná. V třípokojovém bytě, za který platí zhruba sedm tisíc měsíčně i s energiemi, žije od loňského prosince. Levné bydlení rodina dostala od města díky projektu, se kterým Ostrava letos v říjnu vyhrála prestižní soutěž RegioStars Awards o nejlepší nápady financované z evropských fondů. Od roku 2008 ji každoročně vyhlašuje Evropská komise. Do pěti kategorií se letos přihlásilo celkem 102 projektů z 25 zemí, Česká republika uspěla poprvé. V tuzemsku je oblíbenou disciplínou Evropskou unii kritizovat, jenže členství přináší výhody, díky kterým Češi bohatnou. Podíl českého HDP na obyvatele se dnes pohybuje okolo 90 procent evropského průměru. Za 14 let členství v EU jde o pětinový nárůst. Statistiky Evropské komise ukazují, že téměř polovinu veřejných investic, jako jsou například stavby silnic, výzkumných center či rekonstrukce škol, by si česká vláda nemohla dovolit bez peněz z evropských strukturálních fondů − tedy dotací, v Česku spojovaných s korupcí, plýtváním a křivením trhu.
Státní firmy odvádějí státu čím dál méně peněz
29.10.2018
Když minulý týden vláda odsouhlasila převod 2,5 miliardy korun z podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu, bylo to pravděpodobně na dlouhou dobu poslední takové rozhodnutí. Státní firma bojuje s kůrovcovou kalamitou a není vyloučeno, že si v příštím roce bude muset vzít úvěr na provoz. Vyschne tak zdroj peněz, který jen za posledních pět let poslal do republikových financí téměř třicet miliard korun.
Lesy nejsou jedinou firmou s klesajícími příjmy. Premiér Andrej Babiš přitom opakovaně prohlašoval, že řízení státních firem a podniků, které státu odvádějí dividendy, je jednou z jeho priorit. Hospodářské noviny proto připravily analýzu, kolik reálně firmy typu Lesy ČR, ČEZ a další státu odvádějí. Podle ní v letošním roce přiteklo do rozpočtu ze státních firem nejméně za posledních pět let. Zatímco za rok 2015 stát získal 24,3 miliardy, letos to bylo už jen 15,4 miliardy korun. Státem kontrolované firmy se dělí do dvou základních skupin. V první jsou dvě desítky tzv. státních podniků, spadajících pod jednotlivá ministerstva. Patří sem třeba Česká pošta, Budějovický Budvar, těžební společnost Diamo, zmiňované Lesy ČR, distribuční společnost ČEPS, jednotlivá povodí řek nebo firma LOM Praha, která se zaměřuje na opravy a modernizaci vojenských i civilních vrtulníků a letadel.
Sněmovna schválila základy rozpočtu na příští rok
29.10.2018
Schodek klesne o 10 miliard. Poslanci schválili jeho příjmy, výdaje a schodek, který má proti letošnímu schválenému deficitu klesnout z 50 na 40 miliard korun. Sněmovna hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na příští rok.
Jde o jeho příjmy, výdaje a schodek, který má proti letošnímu schválenému deficitu klesnout z 50 na 40 miliard korun. Poslanci už nyní tyto parametry měnit nemůžou, v dalším kole projednávání už můžou navrhovat pouze přesuny uvnitř rozpočtu. Prioritami rozpočtu jsou podle vlády investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cirkulární ekonomika je obrovskou příležitostí
26.10.2018
Velkou šancí pro české firmy i veřejnost je cirkulární ekonomika. Podle americké poradenské společnosti McKinsey & Company by Evropská unie mohla díky oběhovému hospodářství uspořit do roku 2030 téměř dva biliony eur ročně. Evropský parlament zase odhaduje, že by za stejné období mohly vzniknout až dva miliony nových pracovních míst. Pro rozvoj cirkulární ekonomiky v Česku je důležitá změna vnímání a také pochopení, že se nejedná o překážku vlastního byznysu, ale naopak o příležitost, shodli se panelisté diskuse Hospodářských novin.
Strategie oběhové ekonomiky je součástí trvale udržitelného rozvoje, stejně jako třeba recyklace či sdílená ekonomika. Zjednodušeně řečeno se tento koncept zaměřuje na to, aby budoucím generacím zůstaly současné zdroje. Pomoci by mohl mimo jiné i se suchem, jaké letos v létě postihlo Česko. "Jedním z jeho důvodů je špatné hospodaření se zemědělskou půdou. Vracíme do ní velmi málo organické hmoty a schopnost půdy vázat vodu se poté velmi snižuje," popsala Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky. Podle účastníků debaty je třeba se podívat, jak se pracovalo se zdroji a s odpady v minulosti. Množství zdrojů a surovin je omezené, a společnost se proto musí naučit, jak s nimi neplýtvat. "Když se chceme učit nové věci, měli bychom číst ve starých knihách. Stejné je to i s cirkulární ekonomikou. Ta se snaží zpomalit systém, kde vzniká velké množství odpadů, a co nejvíce jich vrátit zpět do výroby," řekla Jonášová.