Předčasné splacení hypotéky podraží
27.06.2023
Možnost přejít k jiné bance před skončením fixace hypotéky se do budoucna zřejmě omezí. Ministerstvo financí upozornilo, že součástí návrhu zákona, který mění pravidla podpory penzijního spoření, je i úprava předčasného splacení hypoték. Zákon umožní bankám žádat po klientovi v případě, že hypotéku splácí za jiných než zákonem vymezených podmínek, poplatek do dvou procent nesplacené jistiny.
Zákon, jehož návrh vláda schválila minulý týden a nyní ho bude projednávat Parlament, rozšiřuje možnosti předčasného splacení hypotéky. Nově dává možnost splatit předčasně hypotéku bez poplatků při vypořádání společného jmění manželů po rozvodu a při prodeji nemovitosti po nejméně dvou letech od koupě.
Zároveň však zákon vystupuje proti takzvané úvěrové turistice, kdy chce klient splatit hypotéku před uplynutím doby fixace a přejít k jiné bance s výhodnější cenovou nabídkou. V takových případech bude peněžní ústav žádat poplatek ve výši maximálně dvě procenta z nesplacené části jistiny, píše ministerstvo financí v tiskové zprávě. Zůstane ale dosavadní právo každý rok splatit 25 procent původní jistiny úvěru zdarma za jakýchkoliv podmínek. Poplatky bank za předčasné splacení hypotéky skončily s úpravou spotřebitelského zákona v roce 2016. Dosavadní zákon stanovuje, že banka poskytující hypotéku má nárok "pouze" na náhradu "účelně vynaložených nákladů", které jí v souvislosti s předčasným splacením vzniknou - tedy na maximálně tisíc korun.
Právě tato formulace však způsobuje rozdíly v tom, jak si jednotlivé banky a stavební spořitelny v Česku zákon o spotřebitelském úvěru vykládají. Výsledkem je, že si k administrativnímu poplatku přidávaly další peníze. Některým za to udělila Česká národní banka (ČNB) i pokutu.
Nový zákon má zpřehlednit pravidla pro banky i klienty. Na jednu stranu rozšiřují případy, kdy je možné hypotéku předčasně splatit bez poplatků bance, případně za co si může banka poplatky účtovat, na druhou stranu zavádějí strop, aby klienti neplatili nesmyslné částky.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kde končí dotace?
31.10.2018
Zaplaceno máte? Otázka, s níž sociální pracovníci obcházejí nájemníky asi stovky nově opravených městských bytů v Ostravě. Zastupitelé do nich nastěhovali chudé lidi z ubytoven, některé i přímo z ulice. Chtějí jim pomoci zbavit se dluhů, získat společenské návyky, najít si práci a bydlení si udržet. V jednom z bytů žije šestačtyřicetiletá paní Chudinská se dvěma syny.
"Kdybych nedostala bydlení od města, musela bych zůstat na ubytovně. Bylo to stísněné, kluci tam neměli internet. Špatně se jim učilo do školy. Oblečení jsem jim prala v ruce a všecko dělala jen na vařiči, ten nám co půl roku odešel," vzpomíná. V třípokojovém bytě, za který platí zhruba sedm tisíc měsíčně i s energiemi, žije od loňského prosince. Levné bydlení rodina dostala od města díky projektu, se kterým Ostrava letos v říjnu vyhrála prestižní soutěž RegioStars Awards o nejlepší nápady financované z evropských fondů. Od roku 2008 ji každoročně vyhlašuje Evropská komise. Do pěti kategorií se letos přihlásilo celkem 102 projektů z 25 zemí, Česká republika uspěla poprvé. V tuzemsku je oblíbenou disciplínou Evropskou unii kritizovat, jenže členství přináší výhody, díky kterým Češi bohatnou. Podíl českého HDP na obyvatele se dnes pohybuje okolo 90 procent evropského průměru. Za 14 let členství v EU jde o pětinový nárůst. Statistiky Evropské komise ukazují, že téměř polovinu veřejných investic, jako jsou například stavby silnic, výzkumných center či rekonstrukce škol, by si česká vláda nemohla dovolit bez peněz z evropských strukturálních fondů − tedy dotací, v Česku spojovaných s korupcí, plýtváním a křivením trhu.
Státní firmy odvádějí státu čím dál méně peněz
29.10.2018
Když minulý týden vláda odsouhlasila převod 2,5 miliardy korun z podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu, bylo to pravděpodobně na dlouhou dobu poslední takové rozhodnutí. Státní firma bojuje s kůrovcovou kalamitou a není vyloučeno, že si v příštím roce bude muset vzít úvěr na provoz. Vyschne tak zdroj peněz, který jen za posledních pět let poslal do republikových financí téměř třicet miliard korun.
Lesy nejsou jedinou firmou s klesajícími příjmy. Premiér Andrej Babiš přitom opakovaně prohlašoval, že řízení státních firem a podniků, které státu odvádějí dividendy, je jednou z jeho priorit. Hospodářské noviny proto připravily analýzu, kolik reálně firmy typu Lesy ČR, ČEZ a další státu odvádějí. Podle ní v letošním roce přiteklo do rozpočtu ze státních firem nejméně za posledních pět let. Zatímco za rok 2015 stát získal 24,3 miliardy, letos to bylo už jen 15,4 miliardy korun. Státem kontrolované firmy se dělí do dvou základních skupin. V první jsou dvě desítky tzv. státních podniků, spadajících pod jednotlivá ministerstva. Patří sem třeba Česká pošta, Budějovický Budvar, těžební společnost Diamo, zmiňované Lesy ČR, distribuční společnost ČEPS, jednotlivá povodí řek nebo firma LOM Praha, která se zaměřuje na opravy a modernizaci vojenských i civilních vrtulníků a letadel.
Sněmovna schválila základy rozpočtu na příští rok
29.10.2018
Schodek klesne o 10 miliard. Poslanci schválili jeho příjmy, výdaje a schodek, který má proti letošnímu schválenému deficitu klesnout z 50 na 40 miliard korun. Sněmovna hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na příští rok.
Jde o jeho příjmy, výdaje a schodek, který má proti letošnímu schválenému deficitu klesnout z 50 na 40 miliard korun. Poslanci už nyní tyto parametry měnit nemůžou, v dalším kole projednávání už můžou navrhovat pouze přesuny uvnitř rozpočtu. Prioritami rozpočtu jsou podle vlády investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cirkulární ekonomika je obrovskou příležitostí
26.10.2018
Velkou šancí pro české firmy i veřejnost je cirkulární ekonomika. Podle americké poradenské společnosti McKinsey & Company by Evropská unie mohla díky oběhovému hospodářství uspořit do roku 2030 téměř dva biliony eur ročně. Evropský parlament zase odhaduje, že by za stejné období mohly vzniknout až dva miliony nových pracovních míst. Pro rozvoj cirkulární ekonomiky v Česku je důležitá změna vnímání a také pochopení, že se nejedná o překážku vlastního byznysu, ale naopak o příležitost, shodli se panelisté diskuse Hospodářských novin.
Strategie oběhové ekonomiky je součástí trvale udržitelného rozvoje, stejně jako třeba recyklace či sdílená ekonomika. Zjednodušeně řečeno se tento koncept zaměřuje na to, aby budoucím generacím zůstaly současné zdroje. Pomoci by mohl mimo jiné i se suchem, jaké letos v létě postihlo Česko. "Jedním z jeho důvodů je špatné hospodaření se zemědělskou půdou. Vracíme do ní velmi málo organické hmoty a schopnost půdy vázat vodu se poté velmi snižuje," popsala Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky. Podle účastníků debaty je třeba se podívat, jak se pracovalo se zdroji a s odpady v minulosti. Množství zdrojů a surovin je omezené, a společnost se proto musí naučit, jak s nimi neplýtvat. "Když se chceme učit nové věci, měli bychom číst ve starých knihách. Stejné je to i s cirkulární ekonomikou. Ta se snaží zpomalit systém, kde vzniká velké množství odpadů, a co nejvíce jich vrátit zpět do výroby," řekla Jonášová.