Schodek příští rok bude maximálně 231 miliard korun. Víc nedovolí zákon, řekl ministr financí
26.08.2024
Rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách korun.
Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého maximální deficit stanovuje zákon na základě ekonomického výkonu země. Rozpočtová strategie z dubna předpokládala pro příští rok deficit 235 miliard korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poštovní spořitelna a ČSOB se spojí
28.01.2019
ČSOB zvažuje, že bude poskytovat své služby jen pod svojí značkou. Marketingovou značku Poštovní spořitelna by tak spojila s ČSOB. Značky by se měly sjednotit v roce 2020.
Klienti ČSOB budou moci využít finančních a pojišťovacích služeb v síti České pošty, pro klienty Poštovní spořitelny se zase nově otevřou všechny pobočky ČSOB. "Tímto krokem pro klienty Poštovní spořitelny otevřeme všechny možnosti a výhody skupiny ČSOB. Jsme na samotném začátku. Letos se pro klienty nic nemění a ani v budoucnu je nečeká žádné omezení dostupnosti nabídky," řekl člen představenstva ČSOB zodpovědný za retail Jan Sadil. "S rozhodnutím ČSOB jsme byli seznámeni a pokračujeme v naplňování našeho společného cíle, kterým je zajišťovat lidem ve městech a na venkově ty nejdostupnější bankovní a pojišťovací služby na trhu," řekl ředitel obchodu a marketingu České pošty Martin Vránek.
Stát loni díky EET získal o 600 milionů korun víc
25.01.2019
Elektronická evidence tržeb (EET) v roce 2018 do veřejných rozpočtů podle údajů ministerstva financí přinesla výnos celkem 12,3 miliardy korun, což je zhruba o 600 milionů korun více než ministerstvo loni v září odhadovalo. Ve srovnání s rokem 2017 se loňský přínos EET pro veřejné rozpočty zvýšil o 4,4 miliardy korun. Na kongresu pro tradiční trh Samoška v Olomouci to ve čtvrtek řekla ČTK ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
EET začala v Česku platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Plánovány jsou další dvě vlny. "Za rok 2018 byl přínos (EET) 12,3 miliardy korun – a to nám nejede třetí a čtvrtá vlna EET," uvedla na kongresu Schillerová. Stát loni na daních podle Schillerové díky EET vybral navíc 9,5 miliardy korun, zatímco v roce 2017 to bylo 5,7 miliardy korun. Kromě DPH a daně z příjmu fyzických a právnických osob má EET pode Schillerové pozitivní vliv i na výběr daní z mezd, protože se narovnaly podmínky a ubylo vyplácení nezdaněných odměn za práci. "Když se zaváděla EET, průměrná mzda v restauračních službách byla něco málo přes 12 tisíc korun. Už za čtvrt nebo půl roku se zvýšila o několik tisíc korun," tvrdí Schillerová. Zásluhou EET se v roce 2018 podle Schillerové zvýšil i výběr sociálního a zdravotního pojištění. Přínos EET v této oblasti podle Schillerové v roce 2018 činil zhruba 2,8 miliardy korun, zatímco v roce 2017 to bylo 2,2 miliardy korun.
Ministryně Jana Maláčová letí diskutovat do Davosu
23.01.2019
Desítky zástupců vlád, nadnárodních institucí, korporací, personálních společností a univerzit. To je výčet účastníků Světového ekonomického fóra, který se koná 22. ledna 2019 ve švýcarském Davosu. Českou republiku bude reprezentovat také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
V rámci diskuze u kulatého stolu nazvané „Budoucnost práce“ se ministryně Jana Maláčová setká např. s místopředsedou vlády a ministrem pro zaměstnanost Belgie Krisem Peetersem, předsedou Evropské banky pro obnovu a rozvoj Sirem Sumou Chakrabartim, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii profesorem Christopherem Pissaridesem nebo děkanem z Oxfordské univerzity Peterem Tufano. Toto mezinárodní setkání bude také jedinečnou příležitostí pro výměnu dobré praxe a zkušeností aplikovatelných zejména při řešení výzev, které vývoj pracovního trhu přináší.
Ministryně Maláčová využije svůj prostor k tomu, aby prezentovala připravenost České republiky na střet s budoucím vývojem trhu práce. Zmíní také vysokou úroveň kvalifikace a vzdělanosti pracovní síly, kterou lze opřít o více než 90 % zaměstnanců s dokončeným středoškolským vzděláním. Poukáže na to, že české firmy a jejich zaměstnanci jsou schopni přizpůsobit se měnícím se podmínkám, což ukázal i vývoj na trhu práce v průběhu poslední ekonomické krize. Zmíní také to, že ČR má tradici sociálního dialogu, ocení schopnost aktérů vést tento dialog a dohodnout se na základních principech uspořádání trhu práce. Zdůrazní, že ČR v průmyslových oborech využívá nejnovější technologie, a že naše hospodářství je silně propojené s hospodářstvím Německa, Francie a dalších zemí EU. I z toho důvodu je adaptace průmyslu na globální změny poměrně dobrá.
„ČR nicméně potřebuje pracovat na lepší diverzifikaci produkce a navýšení její přidané hodnoty, kterou by měla doprovázet nejen vyšší produktivita pracovníků, ale také jejich lepší ohodnocení. Aby i Česká republika mohla čelit budoucím výzvám, je třeba, aby změny proběhly v řadě oblastí: od vzdělávacího systému, přes pracovní právo, modernizaci sociálního dialogu až k sociální ochraně. Na těchto otázkách intenzivně pracujeme - mimo jiného v rámci příprav tzv. balíčku zaměstnanosti,“ uvádí Jana Maláčová.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
MPSV bude pokračovat v podpoře veřejně prospěšných prací
22.01.2019
Veřejně prospěšné práce (VPP) patří mezi nejvíce využívané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Díky nim se daří zvyšovat zaměstnanost zejména těch, kteří dlouho nedokáží najít práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Úřadem práce ČR v maximální možné míře podporuje obce v jejich snahách o zaměstnávání těchto lidí v rámci veřejně prospěšných prací. Příspěvky na veřejně prospěšné práce budou poskytovány i tento rok.
Vždy je však třeba brát ohled na situaci na konkrétním trhu práce. V praxi to tedy znamená, že roli při rozhodování přiznání příspěvku na VPP hraje fakt, zda uchazeč má či nemá šanci získat zaměstnání na otevřeném trhu práce.
„Celkový objem prostředků na veřejně prospěšné práce činil za minulý rok 1,7 mld. Kč. Na rok 2019 je v současné době vyčleněno 1,3 mld. Kč, přičemž o dalším navýšení budeme s Ministerstvem financí jednat. V měsíci lednu má Úřad práce ČR připraveny první prostředky ve výši 500 mil. Kč a další finance obdrží vzhledem k uzávěrce rozpočtového roku v státní pokladně začátkem února. Z důvodu dodržení rozpočtové kázně je potřebné zohlednit tuto skutečnost, a proto bude možné v průběhu ledna uzavírat nové dohody či dodatky maximálně na dobu tří měsíců. Jedná se ale o opatření dočasné. Po navýšení rozpočtu pak bude možné tyto dohody návazně prodloužit,“ upozorňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová
K 31. prosinci 2018 tvořili ti, kteří jsou bez práce déle než rok, 26,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. Celkem jich bylo 60 529.
„Pozitivní je, že v meziročním srovnání klesá jak počet, tak podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Za tímto vývojem stojí mimo jiné i proaktivní komunikace ze strany Úřadu práce ČR se zaměstnavateli a efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek MPSV. Díky individuální práci s klienty se daří v současné době umisťovat také uchazeče, kteří v minulosti ztratili motivaci pracovat. Zvyšuje se jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ vysvětluje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.
Během loňského roku se podařilo umístit na VPP celkem 16 279 lidí. Celková poskytnutá částka činila více než 1,923 mld. Kč. Nejvíce takto podpořených klientů bylo v Moravskoslezském (2 337), Ústeckém (2 263) a Jihomoravském kraji (1400).
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV a ÚP ČR)