Schodek rozpočtu byl 271 miliard. Nejnižší od covidu, přesto pátý nejvyšší v historii
15.01.2025
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Návrh rozpočtu počítal původně se schodkem 252 miliard, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o 30 miliard kvůli dopadům povodní. Výsledné saldo znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Státní dluh vzrostl na 3,4 bilionu.
Rozpočtové příjmy dosáhly 1,965 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 2,7 procenta. Proti plánu byly příjmy vyšší o 5,2 miliardy korun. Loňské výdaje dosáhly 2,236 bilionu korun, meziročně vzrostly o 1,6 procenta a byly o 5,4 miliardy korun nižší než stát plánoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že se jeho kabinetu daří postupně snižovat rozpočtové schodky, a to nejen v absolutním vyjádření, ale i ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). "Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Když jsme přišli do vlády, schodek překračoval pět procent HDP," řekl. V letošním roce by měl schodek být 2,3 procenta HDP.
Fiala také ocenil, že se daří plnit plánované schodky. Podle něj se ukazuje, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sestavuje realistické rozpočty, které dokáže dodržet. Ocenil přitom, že se státu i při snižování schodku daří udržet objem peněz na investice.
Na letošní rok sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 241 miliard korun. Podle Stanjury není důvod se domnívat, že by se nepodařilo plánovaný deficit dodržet. Střednědobé plány ministerstva financí počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Měnový fond zhoršil odhad růstu české ekonomiky
12.10.2022
Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu globální ekonomiky to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). V dubnu přitom odhadoval, že v letošním roce se hrubý domácí produkt (HDP) České republiky letos zvýší o 2,3 procenta.
V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 1,5 procenta. MMF varoval, že země střední a východní Evropy, zejména Česká republika, Maďarsko a Slovensko, mohou vzhledem ke své závislosti na ruském plynu a případným obtížím se zajištěním alternativních dodávek plynu čelit narušení dodávek. Fond zhoršil také výhled růstu globální ekonomiky na příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má zvýšit o 2,7 procenta, což je o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal v červencové aktualizaci výhledu. Pro letošní rok MMF ve svém podzimním výhledu potvrdil předchozí odhad, podle kterého čeká růst HDP o 3,2 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Hospodářskou kriminalitu zažila v posledních dvou letech téměř polovina firem
12.10.2022
Nejvíce jsou ohroženy technologické firmy, kde se s nějakou formu kriminality setkaly dvě třetiny společností. Mění se přitom typ útoků, podvody ze strany klientů střídají především útoky v kyberprostoru. Vyplývá to z průzkumu, který udělala společnost PwC mezi 1300 top manažery v 53 zemích světa.
. Výsledky průzkumu poskytla společnost ČTK. Pokusy o finanční podvody podle aktuálních zjištění přibývají a jsou stále sofistikovanější. Nejohroženější jsou přitom společnosti podnikající v technologiích, mediálním prostoru či telekomunikacích, ukázal průzkum. "Světu finančních podvodů dominují útoky v kyberprostoru. Neubývá ale ani podvodů ze strany klientů nebo klasické případy zpronevěry. Novým fenoménem se pak stávají podvody spojené s ESG (požadavky na environmentální a sociální dopady podnikání),“ uvedl partner PwC Sirshar Qureshi.
Firmám kvůli podvodům rostou ztráty. "Podvodníci ve větší míře cílí i na ty největší společnosti, pokud se jim útok podaří, je jeho finanční dopad logicky větší,“ řekl Qureshi. U firem s obratem přes 10 miliard dolarů ročně je podle průzkumu více než polovina těch, které se staly cílem útoku. A pětina z nich tvrdí, že ztráty způsobené podobným útokem přesáhly 50 milionů dolarů.
S
Růst cen opět zrychlil
11.10.2022
Růst cen v Česku znovu zrychlil, když letos v září dosáhla meziroční inflace 18 procent. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.
V srpnu meziroční růst cen poprvé po 13 měsících zpomalil na 17,2 procenta, ale v září zdražování znovu zrychlilo. „Nejvíce k tomuto zrychlení přispěly položky oddílu bydlení, zejména ceny energií a paliv, které byly meziročně vyšší o téměř 50 procent,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ceny elektřiny oproti loňsku stouply o 37,8 procenta, ceny zemního plynu o 85,9 procenta a ceny tuhých paliv o 55,8 procenta. U všech těchto komodit meziroční růst cen oproti srpnu zrychlil. Třeba plyn v srpnu zdražoval o 61,4 procenta. V kategorii nákladů na bydlení vzrostlo v září i nájemné z bytů o 5,2 procenta, vodné o 5,3 procenta, stočné o 6,4 procenta a ceny tepla a teplé vody o 21,1 procenta.
V září meziročně zdražilo také maso o 23,6 procenta nebo mléko, sýry a vejce o 25,8 procenta, což také představovalo zrychlení růstu cen ve srovnání se srpnem. Například cena mouky se zvýšila o 61 procent a ceny polotučného trvanlivého mléka a másla o více než polovinu. Naopak zpomalení meziročního cenového růstu nastalo v září především v dopravě, kde byly ceny pohonných hmot a olejů meziročně vyšší o 22,7 procenta, zatímco v srpnu růst činil 28,3 procenta. Ceny aut stouply o 15,6 procenta.
V
Nezaměstnanost v Česku v září mírně vzrostla
11.10.2022
Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 procenta ze srpnových 3,4 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 256 380 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 306 098 volných míst, jejich počet se proti předchozímu měsíci snížil zhruba o 6200. Údaje v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj se nezaměstnanost vyvíjí podle klasické křivky, v příštích měsících může stagnovat nebo mírně růst. Loni v září byla nezaměstnanost rovněž 3,5 procenta, bez práce tehdy bylo 262 142 lidí.
"Jde o první zvýšení nezaměstnanosti mezi srpnem a zářím od roku 2013. I v covidovém roce 2020 míra nezaměstnanosti v září oproti srpnu jen stagnovala, zatímco v ostatních letech vždy mírně klesala," řekl ČTK analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Na základě srpnového i zářijového vývoje se tak zdá, že i po zohlednění příchodu Ukrajinců začíná trh práce nepatrně ochlazovat, ačkoli zatím jde o náznaky dílčí a teprve další měsíce potvrdí, zda dochází skutečně k obratu. Ekonomické zpomalování však bude dopadat na trh práce, a určité jeho ochlazení by tak bylo pochopitelné, podotkl.
"Zářijová data nebyla velkým překvapením, když se mírný nárůst české míry nezaměstnanosti vesměs očekával. Jde ale zároveň o poměrně zřetelný signál počínajícího ochlazování české ekonomiky, jelikož historicky je právě září standardně naopak měsícem, kdy má nezaměstnanost tendenci vlivem kalendářních efektů spíše klesat," uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
V