Schodek rozpočtu byl 271 miliard. Nejnižší od covidu, přesto pátý nejvyšší v historii
15.01.2025
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Návrh rozpočtu počítal původně se schodkem 252 miliard, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o 30 miliard kvůli dopadům povodní. Výsledné saldo znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Státní dluh vzrostl na 3,4 bilionu.
Rozpočtové příjmy dosáhly 1,965 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 2,7 procenta. Proti plánu byly příjmy vyšší o 5,2 miliardy korun. Loňské výdaje dosáhly 2,236 bilionu korun, meziročně vzrostly o 1,6 procenta a byly o 5,4 miliardy korun nižší než stát plánoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že se jeho kabinetu daří postupně snižovat rozpočtové schodky, a to nejen v absolutním vyjádření, ale i ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). "Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Když jsme přišli do vlády, schodek překračoval pět procent HDP," řekl. V letošním roce by měl schodek být 2,3 procenta HDP.
Fiala také ocenil, že se daří plnit plánované schodky. Podle něj se ukazuje, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sestavuje realistické rozpočty, které dokáže dodržet. Ocenil přitom, že se státu i při snižování schodku daří udržet objem peněz na investice.
Na letošní rok sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 241 miliard korun. Podle Stanjury není důvod se domnívat, že by se nepodařilo plánovaný deficit dodržet. Střednědobé plány ministerstva financí počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České domácnosti dál rychle bohatnou
30.09.2020
Hrubé bohatství domácností v 57 zemích, které sleduje studie Allianz, vzrostlo loni průměrně o 9,7 procenta, nejvíce od roku 2005. Také českým domácnostem se dařilo. Hrubé bohatství jim stouplo v průměru o devět procent, což je proti desetiletému průměru 5,9 procenta značný nárůst.
Vyplývá to ze studie Allianz Global Wealth Report 2020, která detailně analyzuje úspory a dluhy v 57 zemích světa. Češi se za loňský rok umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu na 26. příčce, tedy o jeden stupeň níže než loni. V žebříčku hrubých finančních aktiv Česko zůstalo stejně jako loni na 28. místě. Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy. Průměrné bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 17 497 eur, tedy zhruba 472 000 Kč. Předloni to bylo 16 785 eur, tedy asi o 38 000 korun méně. Rychlost růstu čistého bohatství domácností v ČR loni dosáhla 10,1 procenta (předloni 4,1 procenta), hrubý majetek vzrostl o devět procent. Vyrostl hlavně sektor cenných papírů (o 12,8 procenta), finance na bankovních účtech a v pojištění rostly pozvolněji (5,8 a 5,6 procenta). Více než polovina úspor českých domácností (50,5 procenta) leží v bankách, asi třetina (32,6 procenta) je v cenných papírech.
Sdílet článek Měsíční ztráty jsou 100 milionů měsíčně, tvrdí šéf letiště
28.09.2020
Jestliže letošní ztráty Letiště Praha byly odhadované na 200 milionů korun za rok, tak podle předsedy představenstva společnosti Letiště Praha Václava Řehoře šlo o velmi optimistické odhady. Výsledek bude podstatně horší, tvrdí Řehoř s tím, že jen měsíční ztráty jsou 100 milionů korun. Řekl to v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Podle předsedy představenstva Letiště Praha Václava Řehoře prochází jeho společnost tak těžkým obdobím, že si musí vzít bankovní úvěr v hodnotě jedné miliardy korun. "To bude stačit na provoz, ale ne na investice," upozorňuje navíc Řehoř, který současný stav popisoval v České televizi. "Provozní ztráty společnosti jsou 100 milionů korun měsíčně," uvedl. Zhoršení hospodaření souvisí podle něj s poklesem odhadu počtu cestujících, který se měl letos snížit na čtyři miliony. Výsledky se propadly kvůli pandemii covidu-19, loni Letiště Praha vydělalo 4,54 miliardy korun. Firma k pokrytí hospodaření využije nevyplacenou loňskou dividendu 1,5 miliardy korun, o další peníze bude žádat z Fondu obnovy. "Požádali jsme o dvě miliardy na proplacení na letošek a o 2,5 miliardy na příští rok," dodal. Žádost musí schválit Evropská komise.
Banky kvůli koronaviru posunuly 358 tisícům lidí splátky
25.09.2020
Banky k 11. září přijaly téměř 400 000 žádostí o odklad splátek úvěrů, schválily jich 358 000. Vyplývá to z nejnovějších dat České národní banky (ČNB). Počet podaných žádostí klesá v souvislosti s blížícím se termínem ukončení možnosti odkladu, který je 31. října. Informoval o tom hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura.
Odmítnuto tak bylo podle něj 42 000 žádostí, což je 10,5 procenta z celkového počtu podaných žádostí. Přísun nových žádostí se začátkem září skoro zastavil. "Jak se dalo očekávat, přísun nových žádostí se v září zastavil. Poslední termín pro podání žádosti o odklad splátek je 30. září. To ovšem znamená odklad pouze na jeden měsíc, to znamená do 31. října, kdy odklady končí. V listopadu se všichni ti, kdo o odklad splátek požádali, vrátí ke standardním splátkám svých úvěrů," uvedl Staňura.
V říjnu končí odklady splátek, které banky posunuly kvůli koronaviru
23.09.2020
Banky k 11. září přijaly téměř 400 000 žádostí o odklad splátek úvěrů, schválily jich 358 000. Vyplývá to z nejnovějších dat České národní banky (ČNB). Počet podaných žádostí klesá v souvislosti s blížícím se termínem ukončení možnosti odkladu, který je 31. října. Informoval o tom hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura.
Odmítnuto tak bylo podle něj 42 000 žádostí, což je 10,5 procenta z celkového počtu podaných žádostí. Jak se dalo očekávat, přísun nových žádostí se v září zastavil. Poslední termín pro podání žádosti o odklad splátek je 30. září. To ovšem znamená odklad pouze na jeden měsíc, to znamená do 31. října, kdy odklady končí. V listopadu se všichni ti, kdo o odklad splátek požádali, vrátí ke standardním splátkám svých úvěrů," uvedl Staňura.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)