Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí činil 91,2 miliardy korun
03.04.2025
Prohloubil se tak z únorových 68,6 miliardy korun, uvedlo v úterý ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku. Dodal, že plný dopad přijatých konsolidačních opatření se projeví v následujících měsících při ročním zúčtování daní.
Rozpočtové příjmy za první tři měsíce roku dosáhly 476,4 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 6,1 procenta. Přispělo k tomu vyšší inkaso většiny daní i povinného pojistného. Výdaje za první čtvrtletí byly 567,6 miliardy korun, proti stejnému období roku 2024 vzrostly o 2,4 procenta. Rozpočtové příjmy táhly vyšší výběr většiny daní a pojistného, naopak příjmy z Evropské unie meziročně klesly o 3,9 procenta. Z daní nejdynamičtěji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 11,8 procenta na 45,7 miliardy korun. Stejným tempem se zvýšil i výběr spotřebních daní, který za čtvrtletí dosáhl 41,2 miliardy korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Hranice příjmu pro nárok na přídavek
28.11.2017
Od ledna se zvyšuje hranice příjmu potřebná pro nárok na přídavek na dítě z 2,4 na 2,7 násobek životního minima.
Na dávku tak dosáhne více rodin a podpoří se tak i ty, kde rodiče pracují, ale mají relativně nižší příjmy. Dále se zvyšují částky přídavku na dítě o 300 korun pro děti pracujících rodičů (alespoň jeden z rodičů musí mít příjem ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti či dávky nahrazující tento příjem). Nově tak budou činit 800, 910 a 1000 korun měsíčně podle věku dítěte. O navýšení přídavku na dítě není třeba žádat, po splnění podmínek a po doložení dokladu o čtvrtletním příjmu ÚP ČR provede výběr základní či zvýšené výměry automaticky.
Celkový dluh obyvatel vzrostl na 2,1 bilionu korun
27.11.2017
Celkový dluh obyvatel činil na konci třetího čtvrtletí letošního roku 2,09 bilionu korun, a meziročně tak vzrostl o 172,9 miliardy korun. Za nárůstem stojí především meziroční růst objemu dluhu o 9,9 procenta u úvěrů na bydlení. Objem úvěrů na spotřebu se zvýšil o šest procent. Dluh ohrožený nesplácením meziročně klesl o 14 procent a dostal se pod hranici 41 miliard korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Celkový dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tak činil ke konci září 1,66 bilionu korun. Dlouhodobý dluh roste hlavně zvyšováním celkové částky úvěrů, o kterou klienti žádají. Její růst souvisí mimo jiné s rostoucí cenou nemovitostí. Krátkodobý dluh meziročně narostl o 24 miliard na 430 miliard korun. Počet klientů s krátkodobým dluhem meziročně klesl o 1,1 procenta na 2,42 milionu, zatímco počet klientů s dlouhodobým dluhem se jen velmi mírně zvýšil o 3000 na 1,12 milionu. "I když počet klientů s dlouhodobým dluhem se meziročně téměř nezměnil, počet smluv se zvýšil o 25 500. Řada lidí tak využila současnou příznivou situaci na úvěrovém trhu a nejspíše si pořídili druhou nebo další hypotéku, případně úvěr ze stavebního spoření," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná. Podíl celkového dluhu ohroženého nesplácením se snížil o půl procentního bodu na 1,9 procenta. Na tomto snížení se podílel především pokles dlouhodobého ohroženého dluhu o více než šestinu (o 17,4 procenta, respektive o 2,7 miliardy korun). "Jde o vůbec nejrychlejší meziroční pokles dlouhodobého ohroženého dluhu v historii," upozornila Novotná. Počet klientů, kteří měli problémy se splácením svého úvěru ze stavebního spoření či hypotečního úvěru, se ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 12 procent na 26 715. Celkový podíl dlouhodobého ohroženého dluhu na dlouhodobém dluhu činil v ČR v průměru pouze 0,8 procenta.
Čeští vědci založili firmu, která testuje léky pro celý svět
24.11.2017
Jedna z největších evropských analytických laboratoří Quinta Analytica plánuje další rozšiřování i nové akvizice. Úspěšná česká společnost, která pracuje pro světové farmaceutické firmy a testuje pro ně léky na zdravých dobrovolnících, loni získala nového většinového majitele a rozhlíží se po podobných firmách v Evropě. Nový šéf, který do Quinta Analytica přišel letos v září, zároveň plánuje rozšířit lůžkovou část pro testování a posílit obchod.
Příběh Quinta Analytica potvrzuje to, že čeští vědci jsou v oblasti farmacie, stejně jako například v medicíně, jedni z nejlepších na světě. Společnost založili v roce 1997 vědci z bývalého Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii, protože nebylo jisté, jaká budoucnost ústav čeká po privatizaci. V čele s Miroslavem Ryskou založili vlastní společnost Quinta Analytica, kde chtěli zachovat to, co dělali v ústavu - takzvané bioekvivalenční studie, které zjišťují, jak se chovají léky v lidském organismu u zdravých lidí. Takové testy se dělají u generických léků, kopií originálních léčiv, a zjišťuje se například to, jak se přípravek vstřebává a vylučuje z těla. Firmu provázelo už od 90. let dobré jméno ve světě. “Ještě v době, kdy jsme pracovali v ústavu, se na naše oddělení testování a analýz obrátila nizozemská farmaceutická firma, která chtěla otestovat lék. Později jsme se dozvěděli, že jsme tuto zakázku dostali proto, že ji nikdo jiný pro její obtížnost nechtěl. My jsme to zvládli, a tak jsme si udělali poměrně slušné renomé,” vypráví dnes devětasedmdesátiletý Ryska. Nejvíce firmu podle něj posunulo to, že se kromě testování léků na lidech, začali věnovat také analýze samotných přípravků, včetně vývoje metod pro testování. Díky tomu Quinta Analytica nabídla zákazníkům, mezi které patří většinou zahraniční farmaceutické firmy ze Švýcarska, USA nebo Japonska, komplexní služby. Právě tím se česká firma chtěla odlišit od domácí i zahraniční konkurence, která se většinou zaměřuje na jednu oblast.
Domácnosti si v příštím roce připlatí stovky korun za elektřinu
24.11.2017
Menší odběratelé elektřiny mohou v příštím roce čekat růst cen. Může za to nejen zdražení elektřiny na energetických trzích, ale i růst tzv. regulované složky. Tedy poplatků za distribuci či na podporu obnovitelných zdrojů. Podle odhadů Energetického regulačního úřadu se bude růst cen pohybovat většinou od jednoho do pěti procent, může to být ale i více.
Podle odhadů regulátora si nejméně připlatí domácnosti na jihu Čech a Moravy, kde působí firma E.ON. Například průměrná domácnost s malou spotřebou elektrické energie zaplatí o 2,67 procenta víc. Ve zbytku republiky to bude okolo čtyř procent. Existují ale i výjimky. Například lidé, kteří si topí přímotopem, si u firmy E.ON připlatí jen o 1,3 procenta navíc, v Praze ale bude tento růst činit až dvanáct procent. Otázkou je, jak se ceny budou vyvíjet v následujících letech. Růst cen elektřiny na burzách byl letos velmi rychlý. Ještě na začátku roku stála jedna megawatthodina něco přes 30 eur. Během 11 měsíců ale cena vzrostla o čtvrtinu téměř na 38 eur. Roste i cena plynu, která od července stoupla více než o 16 procent na téměř 19 eur za MWh. Velkoobchodní cena se na fakturách zákazníků většinou projeví s jistým zpožděním. Je tak možné, že letošní pohyby na trhu pocítí spotřebitelé i v roce 2018.