Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí činil 91,2 miliardy korun
03.04.2025
Prohloubil se tak z únorových 68,6 miliardy korun, uvedlo v úterý ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku. Dodal, že plný dopad přijatých konsolidačních opatření se projeví v následujících měsících při ročním zúčtování daní.
Rozpočtové příjmy za první tři měsíce roku dosáhly 476,4 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 6,1 procenta. Přispělo k tomu vyšší inkaso většiny daní i povinného pojistného. Výdaje za první čtvrtletí byly 567,6 miliardy korun, proti stejnému období roku 2024 vzrostly o 2,4 procenta. Rozpočtové příjmy táhly vyšší výběr většiny daní a pojistného, naopak příjmy z Evropské unie meziročně klesly o 3,9 procenta. Z daní nejdynamičtěji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 11,8 procenta na 45,7 miliardy korun. Stejným tempem se zvýšil i výběr spotřebních daní, který za čtvrtletí dosáhl 41,2 miliardy korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace klesla na 2 %
02.04.2024
Inflace je v posledních době velmi často skloňovaným pojmem, a to zejména proto, že v posledních letech lámala rekordy. Nejvyšší průměrná roční míra inflace byla v ČR v roce 1993, kdy dosáhla výše 20,8 %. Této rekordní hodnotě se přiblížila v roce 2022, kdy činila 15,1 %. Už od roku 2010 je však inflačním cílem ČNB meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 %. V současné chvíli se o celoplošné překonání vysoké inflace sice ještě nejedná, ale už nyní můžeme pozorovat změny u spoření a hypoték. V souvislosti s inflací si lidé také často pokládají otázku, co všechno vlastně inflace ovlivňuje.
„Vývoj inflace je v prvních měsících letošního roku velmi příznivý. V lednu se dostala na úroveň 2,3 % a v únoru se snížila ještě o 0,3 procentního bodu na 2% inflační cíl ČNB. Vývoj inflace v prvních měsících roku 2024 je důkazem toho, že se v České republice podařilo obnovit cenovou stabilitu,“ popisuje Petr Jermář, specialista na finance Banky.cz.
Únor 2024 přinesl velmi pozitivní zprávu, inflace totiž dosáhla cílových 2 %. Oproti lednu 2024 tedy meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil o 0,3 procentního bodu. Tento výsledek tak předčil zimní prognózu ČNB, podle které se měla únorová inflace pohybovat na úrovni 2,8 %. Čím je tento neočekávaný pokles způsobený? V prvních dvou měsících letošního roku došlo k výraznějšímu zpomalení růstu regulovaných cen. K prudkému poklesu přispěla zejména slabá domácí poptávka a vysoká srovnávací základna roku 2023.
Zatímco mírná inflace je pro ekonomiku potřebná, vysoká inflace má vesměs pouze negativní dopady. Vysoká inflace totiž znehodnocuje úspory, nutí k přehodnocování investic a vytváří také nejistotu ohledně budoucího vývoje na trhu. Velmi citelná je inflace v případě úspor, které se nijak nezhodnocují. Je však třeba také říci, že existuje skupina lidí, která z vysoké inflace těží, a sice lidé, kteří dluží peníze (hypotéka, půjčky apod.). Inflace totiž hodnotu dluhů snižuje. Dle prognózy ČNB, kterou připravili ekonomové měnové sekce, by měla být inflace v prvním čtvrtletí 2025 1,7 % a ve druhém čtvrtletí 1,9 %.
S
Schodek veřejných financí se loni mírně zvýšil
02.04.2024
Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy korun, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky, informoval Český statistický úřad. Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.
Největší podíl na uvedeném deficitu podle statistiků opět připadal na hlavní vládní instituce, jejichž hospodaření skončilo ve schodku 305 miliardy korun. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykázaly přebytek 70,3 miliardy, zatímco fondy sociálního zabezpečení byly v deficitu pět miliard korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ministerstvo zemědělství se chystá farmářům snížit administrativu
28.03.2024
Ministerstvo zemědělství (MZe) připravuje soubor opatření, který farmářům sníží administrativu, takzvaný antibyrokratický balíček. Na dnešní schůzi senátního podvýboru pro zemědělství v Praze to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nevylučuje to, že balíček předloží k přímému projednání v Poslanecké sněmovně.
Právě na vysokou byrokratickou zátěž si čeští zemědělci, kteří letos už několikrát protestovali proti národní i evropské agrární politice, dlouhodobě stěžují.
"Připravujeme antibyrokratický balíček, kde jsem připraven otevřít debatu o povinnostech, které jdou nad rámec evropských standardů, a kdekoliv co objevíme, nějaký zbytečný byrokratický moloch, to my můžeme osekat, aniž by to mělo negativní dopady," uvedl Výborný.
Balíček podle něj ale nemůže pokrýt všechny požadavky na snížení administrativy. Některá opatření pak budou obsažena v aktuálně připravovaných zákonech, jako například v novele veterinárního zákona, řekl ministr. "Nebudeme předkládat 31 novel a podobných zákonů, připravíme to v jednom balíčku," doplnil.
K připravovanému antibyrokratickému balíčku se Zemědělský svaz podle svého předsedy Martina Pýchy staví zdrženlivě. Není podle něj zatím jasné, jak bude přesně fungovat....
B
Udržitelnost již není tématem jen pro velké společnosti
27.03.2024
V posledních letech zájem malých a středních firem o trvale udržitelné podnikání v Česku roste. Motivují je nejen požadavky zákazníků, ale také zodpovědný přístup vlastních zaměstnanců.
Základem udržitelného podnikání je především respekt k přírodě a potažmo také ke komunitě a společnosti jako celku. V České republice však zatím není udržitelnost jedním z dominujících témat. Průzkum italské SDA Bocconi School of Management, který probíhal ve spolupráci se skupinou Generali na vzorku 1240 malých a středních společností v devíti zemích Evropy, poukázal na to, že v České republice se v současné době strategií udržitelnosti řídí pouze třetina firem patřících do tohoto segmentu. Zároveň také vyšlo najevo, že se jedná o druhý nejhorší výsledek v rámci všech zkoumaných zemí.
Podobně varující zjištění přinesl i výzkum na téma ESG a udržitelnost malých a středních podniků, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR realizovala agentura Ipsos. Hodnocení ESG umožňuje celkový pohled na činnost podnikatelského subjektu v oblasti životního prostředí, společenské zodpovědnosti a řízení. Výsledky průzkumu, který proběhl mezi 255 majiteli, jednateli a řediteli malých a středních firem o velikosti 4-249 zaměstnanců, ukazují, že dvě třetiny spontánně nevědí, co si pod pojmem ESG představit. Jedna z deseti firem si tuto zkratku spojuje s udržitelností a vlivem na životní prostředí. Z tohoto výzkumu však také vyplývá, že sedm firem z deseti se o ESG ve skutečnosti zajímá. Nejčastěji se tyto firmy zaměřují na sociální oblast, tedy na zdraví a bezpečnost společně s dobrými pracovními podmínkami a odmítáním diskriminace. Největší překážkou v rámci implementace ESG je podle poloviny firem nejasná návratnost investice, nedostatek financí a v neposlední řadě také nedostatek informací. Tři čtvrtiny malých a středních firem například nevědí, že od roku 2026 bude vykazování ESG reportů povinné...
B