Spořicí účty čeká oslabení
21.02.2024
Češi i přes snižující míru inflace stále hledají cesty, jak ochránit a zhodnocovat své finance. Podle Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) pravidelně či jednorázově investuje více než třetina Čechů. Nejčastěji sahají po podílových fondech, akciích či nemovitostech.1 Nepořizují však pouze celé reality, využívají také možnost mikroinvestic. Ty jsou podle společnosti InvestBay, která nově otevřela investiční nabídku na Lipně, zajímavou příležitostí, jak diverzifikovat své portfolio.
Ačkoli míra inflace v lednu meziročně poklesla na 2,3 %1 vyhledávají Češi i nadále příležitosti, jak v čase efektivně ochránit a zhodnotit své finance. Z průzkumu AKAT ČR, který se zaměřil na investiční chování Čechů vyplynulo, že 35 % lidí investuje pravidelně nebo zainvestovalo alespoň jednorázově. „Očekáváme, že v tomto roce podíl investorů vzroste. Bude tomu tak zejména kvůli rozvolnění měnové politiky ČNB. Ta povede ke snižování úrokových sazeb na spořících účtech, kde má většina Čechů uložené finance. Lidé se tak budou snažit hledat jiné nástroje, které jim finance před inflací skutečně ochrání,“ predikuje Daniel Rajnoch, zakladatel a CEO investiční platformy InvestBay.
Pro Čechy i nadále zůstávají jedním z nejstabilnějších způsobů investic nemovitosti. Podle EY Consumer Banking Survey 2023 ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos, se k nim přiklání přibližně pětina Čechů. Na atraktivitě investic do nemovitostí se shoduje i 83 % realitních expertů, vyplývá to z loňského Trend Reportu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). „Není se čemu divit. Je tomu tak především proto, že se Česko už několik let řadí k evropské špičce v tempu růstu cen nemovitostí. Investice do této stabilní komodity s sebou zároveň nesou mnoho benefitů. Mezi ty hlavní patří ochrana proti inflaci, dvojitý výnos kombinující nájem a zhodnocení v čase,“ popisuje Lukáš Přikryl, spoluzakladatel a CMO InvestBay. Investovat se přitom nemusí jen skrze pořízení celých realit. „Ne každý dosáhne na koupi celé nemovitosti. I proto stále více lidí sahá po mikroinvesticích, které představují zajímavý způsob, jak diverzifikovat své portfolio,“ nastiňuje Rajnoch z platformy InvestBay. Ten zároveň dodává, že by lidé při výběru investičních nabídek měli zvážit nejen samotnou lukrativnost nabídek, ale také dlouhodobý turismus a rozvoj podnikání v dané oblasti.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Koruna podle Reuters do roka posílí o pět procent
06.04.2017
Česká koruna by měla do roka vůči euru posílit zhruba o pět procent, a překonat tak výkon ostatních měn v regionu. Ukázal to ve čtvrtek průzkum agentury Reuters mezi celkem šestnácti analytiky.
Kurz koruny udržuje centrální banka pomocí intervencí na devizovém trhu už téměř tři a půl roku pod 27 korunami za euro. Minulý pátek ale vypršel slib ČNB v umělém oslabování měny pokračovat. Guvernér centrální banky v této souvislosti na konci března řekl, že od dubna může přijít konec intervencí kdykoliv. Sedm ze 16 analytiků, které agentura Reuters mezi 31. březnem a 5. dubnem oslovila, si myslela, že ČNB nechá korunu posílit pod hladinu kurzového závazku už do konce dubna. Celkem 13 z 18 analytiků pak čekalo, že se tak stane do konce června. Podobné výsledky ukázal také průzkum HN z období mezi 20. a 26. březnem. Na rozhodování centrální banky by kromě udržitelné inflace nad dvouprocentním cílem centrální banky, což je základní podmínkou pro konec intervencí, mohla mít vliv i aktivita spekulantů. Ti nakupují ve velkých objemech koruny, protože věří, že stabilně rostoucí česká ekonomika bude po ukončení závazku nahrávat posilování měny. Podle předběžných odhadů musela ČNB nakoupit jen v březnu eura za více než 400 miliard korun, aby českou měnu udržela slabší než 27 korun za euro. Medián předpovědí analytiků v průzkumu Reuters tato očekávání potvrdil. Ukázal, že za 12 měsíců by se měla koruna obchodovat na úrovni 25,70 za euro, což by představovalo zisk 5,2 procenta proti středečnímu závěru obchodování. Opuštění závazku ČNB však může být provázeno výraznými výkyvy kurzu, než se koruna ustálí na pevnějších úrovních. Z dalších středoevropských měn má podle průzkumu polský zlotý během následujících 12 měsíců oslabit k euru o 0,8 procenta na 4,265 za euro. Maďarský forint by měl stagnovat na úrovni 310 za euro.
zdroj: ihned.cz
Schválená novela katastrální vyhlášky
06.04.2017
Novela vyhlášky zpřesňuje text stávající katastrální vyhlášky dle zkušeností z praxe, a odstraňuje některé výkladové problémy.
Změny se týkají: informací o podaném dovolání či ústavní stížnosti zveřejňované v katastru, jednoduššího doplňování údajů o nedostatečně identifikovaných vlastnících, slučování parcel s věcným břemenem, sbírky listin a upřesnění podoby písemností, které se do nich ukládají, problematiky ověřování pravosti podpisů, nové úpravy revize údajů katastru nemovitostí. Změnová vyhláška rovněž reflektuje změny jiných právních předpisů v souvislosti s novelizací exekutorského zástavního práva.
Veřejné finance poprvé skončily v přebytku o 29 miliard
04.04.2017
Veřejné finance skončily loni poprvé v přebytku, a to 0,62 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek činil 29,3 miliardy korun. Uvedl to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Předloni byly veřejné finance v deficitu 0,63 procenta HDP. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.
Pro letošek odhaduje Česká národní banka přebytek veřejných financí 0,4 procenta HDP a v roce 2018 na 0,8 procenta HDP. "Ke zlepšení salda hospodaření došlo na všech úrovních sektoru vládních institucí," uvedl ČSÚ. Ústřední vládní instituce hospodařily loni s deficitem 20,4 miliardy korun, který meziročně klesl o 36,5 miliardy korun. U místních vládních institucí vzrostl loni přebytek o 18,5 miliardy korun na 44,8 miliardy korun a o téměř tři miliardy na 4,9 miliardy korun byl vyšší i přebytek subsektoru fondů sociálního zabezpečení. Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 1,1 procenta. K růstu příjmů nejvíce přispěl růst příjmů ve formě sociálních příspěvků, důchodových daní a daní z výroby a dovozu. Naopak klesly příjmy ostatních běžných a kapitálových transferů. "Tento vývoj byl do značné míry spojen s klesajícími příjmy v rámci projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie," míní statistici. Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně poklesly o 1,9 procenta. Na poklesu se nejvíce podílely výdaje související s investiční aktivitou a klesly také výdaje na úroky. Nejvyšší meziroční růsty byly naopak zaznamenány ve vyplacených dotacích, ostatních běžných transferech a náhradách zaměstnancům. Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 37,22 procenta HDP, při meziročním poklesu o 3,10 procentního bodu. "K poklesu došlo zejména v položce krátkodobých dluhových cenných papírů a dlouhodobých úvěrů. Naopak růst o 24,2 miliardy korun byl zaznamenán v položce dlouhodobých dluhových cenných papírů," uvedl ČSÚ.
zdroj: ihned.cz
Česko zvládlo vyčerpat z evropských fondů 96,4 procenta
04.04.2017
Česká republika v programovém období 2007 až 2013 vyčerpala z evropských fondů 96,4 procenta peněz, které měla k dispozici. Získala 25,8 miliardy eur (697 miliard korun), nevyužila zhruba miliardu eur (26,34 miliardy korun). V úterý to sdělila ministerstva financí a pro místní rozvoj.
Programové období bylo ze strany ČR uzavřeno 30. března, kdy Evropské komisi odeslala závěrečné dokumenty všech 19 operačních programů. Jejich součástí jsou žádosti o vyplacení posledních 1,2 miliardy eur, u kterých Evropská komise ještě ověřuje správnost čerpání dotací. Odhady nevyčerpaných peněz se tudíž mohou ještě mírně změnit. Podle náměstkyně ministryně pro řízení sekce evropských fondů a mezinárodních vztahů MMR Olgy Letáčkové investice z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj tvořily v letech 2007 až 2013 v Česku 34 procent všech vládních kapitálových investic a přispěly k ročnímu růstu českého hrubého domácího produktu dvěma procenty. S použitím evropských peněz se podle MMR vybudovalo například 4526 kilometrů kanalizačních svodů a postavilo nebo modernizovalo 147 čistíren odpadních vod. Na modernější vodovody a kanalizaci je tak nově připojeno více než 600 000 domácností. Podporu z evropských fondů získalo 90 procent základních a 75 procent středních škol, dále veřejná doprava, podniky a výzkum. "Díky politice soudržnosti a desítkám tisíc podpořených projektů se podařilo vytvořit více než 94 000 nových pracovních míst, z toho více než 6000 v oblasti výzkumu," uvedlo MMR. Za úspěch nynější vlády považuje vyčerpání více než 96 procent přidělených peněz ministr financí Andrej Babiš (ANO). "Přišli jsme do situace, kdy se evropské peníze čerpaly málo nebo vůbec, chyběly projekty a vůle situaci zlepšit. Díky našemu nasazení a krizovému managementu se podařilo odvrátit hrozbu, že Česko o přidělené peníze přijde," uvedl. Původní prognózy počítaly v nejhorším možném případě s nedočerpáním až 85 miliard korun z EU.
zdroj: ihned.cz