Spotřeba plynu v Česku byla loni nejnižší od roku 1992
26.02.2024
Češi za celý rok spotřebovali celkem 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 10,4 procenta méně. Drtivá většina plynu přitekla do ČR přes Německo, asi osm procent pak tvořil plyn zřejmě z Ruska. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Kromě plynu loni klesla i spotřeba elektřiny nebo tepla. Důvodem energetických úspor jsou podle odborníků především postupné zdražování energií a s tím spojený ekonomický útlum a teplé počasí.
Na snížení loňské spotřeby se podle statistik podílely všechny skupiny odběratelů. Nejvíce šetřily domácnosti, které snížily spotřebu meziročně o 11,6 procenta. O více než deset procent omezili využití plynu také malí a střední odběratelé, velkoodběratelé se uskromnili o 9,6 procenta. K meziročnímu poklesu spotřeby plynu došlo ve všech měsících loňského roku.
Naprostá většinu dodávek plynu do Česka, konkrétně 92 procent, přitekla přes hranice z Německa. Tam proudí hlavně plyn z Norska a také zkapalněný plyn LNG z Nizozemska. Zbylých osm procent bylo dovezeno ze Slovenska, přičemž tyto dodávky se koncentrovaly především do posledního čtvrtletí, kdy Česká republika už měla podle úřadu naplněné zásobníky.
Podle řady expertů teče přes Slovensko do Česka plyn z Ruska, někteří ovšem upozorňují, že může jít o zásoby obchodníků ze skladů například na Ukrajině nebo v jiných zemích. Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu v závěru loňského roku je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že ČR je na plynu z Ruska nezávislá. V minulosti tvořily dodávky z Ruska asi 97 procent...
(Zdroj: aktuálně.cz)
Tempo růstu HDP zrychlilo na začátku roku podle ekonomů na 2,4 procenta
16.05.2017
V letošním prvním čtvrtletí má domácí ekonomika nakročeno ke svižnému růstu. To by mohlo umožnit premiérovi Bohuslavu Sobotkovi dovládnout během čtyř let trvající nepřetržité hospodářské konjunktury. Pokud tedy jeho volební období nepřeruší současná politická krize.
Z ankety mezi deseti ekonomy domácích i zahraničních bank a investičních firem vychází, že tempo růstu hrubého domácího produktu v lednu až březnu v průměru zrychlilo na 2,4 procenta meziročně, proti 1,9 procenta v předchozím čtvrtletí. Čerstvé údaje o vývoji HDP v prvním čtvrtletí zveřejní Český statistický úřad v úterý. Odhadovaný růst 2,7 procenta za celý letošní rok by nadto mohl překonat zklamání z loňska, kdy růst ekonomiky meziročně zpomalil na 2,3 procenta ze 4,3 procenta o rok dříve. V roce 2015 česká ekonomika dosáhla nejlepšího tempa růstu od roku 2007. Za své zdraví ekonomika vděčí z valné části silné poptávce po českých výrobcích v zahraničí, což nutí tuzemské podniky zvyšovat platy a nabírat nové zaměstnance. Domácnosti tak mohou více utrácet. „Světový ekonomický růst v prvním čtvrtletí roku zrychlil, což mělo příznivý dopad také na českou ekonomiku. Německý hrubý domácí produkt přidal slušných 0,6 procenta mezikvartálně a český by ho měl překonat růstem o 1 procento,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Uměle oslabovaná domácí měna, které více než tři roky až do začátku dubna Česká národní banka bránila v posílení pod 27 korun za euro, pomohla na export orientovanému průmyslu dosáhnout nejvyšších temp růstu z let 2010 až 2011, uvedl Vladimír Vaňo, hlavní analytik Sberbank pro střední a východní Evropu. S růstem vývozů, který táhnou zejména automobilky a na ně navázaní výrobci autodílů souvisí i tlak na získání dostatečného množství pracovníků v době, kdy je bez práce nejméně lidí od roku 2008.
zdroj: ihned.cz
BOZP ve stavebnictví – prevence rizik
15.05.2017
Ve stavebnictví pracuje v ČR téměř 5 % ekonomicky činného obyvatelstva. Ve všech typech činností v tomto odvětví je vysoká míra rizika vzniku pracovních úrazů. Z toho důvodu také oblastní inspektoráty práce pravidelně v rámci kontrolní činnosti provádějí kontroly u stavebních organizací v souvislosti s plněním ostatních hlavních úkolů a v souvislosti s šetřením příčin smrtelných a závažných pracovních úrazů a šetřením přijatých podnětů.
Ve stavebnictví je největším problémem vysoká smrtelná a závažná úrazovost při pracích ve výškách. K závažným nedostatkům při provádění prací ve výškách patří nezajištění zaměstnanců proti pádu z výšky kolektivním zajištěním nebo OOPP. I v případech, kdy jsou zaměstnanci chráněni pomocnými technickými konstrukcemi proti pádu, vykazují tyto konstrukce hrubé nedostatky. Konstrukce nejsou dostatečně pevné, stabilní a odolné proti poškození a vnějším vlivům.
Velice častým jevem na našich stavbách je také práce více dodavatelů na společném pracovišti. Problémem při takovémto provádění stavebních prací je různá úroveň řízení BOZP u jednotlivých zhotovitelů na stavbách, nedostatečná koordinace provádění jednotlivých prací a nedostatečná vzájemná informovanost o rizicích na staveništích, kde pracuje více zhotovitelů. Bezpečnostní rizika plynoucí ze souběhu prací jsou zpravidla v zájmu dodržení termínů přehlížena.
S ohledem na poznatky orgánů inspekce práce z kontrol na úseku BOZP v posledních letech a na potřebu zajištění vyšší úrovně BOZP na staveništích v ČR, kde stále dochází ke vzniku velkého počtu pracovních úrazů a smrtelných pracovních úrazů, provedlo MPSV v loňském roce novelizaci NV č. 591/2006 Sb. Obsahem této novely (č. 136/2016 Sb.) byly jednak na změny, ke kterým došlo v oblasti BOZP na staveništích od účinnosti novely ZBOZP (č. 88/2016 Sb.), dále změny v návaznosti na technické normy uváděné v nařízení vlády, které již zastaraly, a proto bylo třeba v navrhovaném nařízení vlády zvolit jinou vhodnější úpravu odkazů na platné technické normy, a také zohlednění požadavku na úpravu některých příloh nařízení, aby došlo k zohlednění praktických zkušeností s úpravou (zejména u tzv. pracovních potápěčů). Nové nařízení vlády obsahuje i legislativně technické změny, kdy dochází k upřesnění některých nejednoznačných ustanovení nařízení vlády.
Poslední oblastí, kterou tato novela upravila a upřesnila, a to také z podnětu samotných zhotovitelů a koordinátorů, jsou požadavky na obsah a rozsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, který se již podle stávající úpravy má zpracovávat už při přípravě stavby, a má být aktualizován v průběhu výstavby.
Začátek jara byl v Česku ve znamení nákupů
10.05.2017
Meziroční růst tržeb v maloobchodě v březnu zrychlil z únorových 0,6 procenta na 7,8 procenta bez očištění o kalendářní vlivy.
Za celé první čtvrtletí tržby stouply bez očištění oproti loňsku o 4,8 procenta. Oznámil to v úterý Český statistický úřad. Nejdynamičtější je stále růst internetového a zásilkového prodeje, kterému tržby v březnu stouply o 25,8 procenta. Růst tržeb ve srovnání s loňskem zrychlil i po očištění o kalendářní vlivy. V únoru činil 4,9 procenta a v březnu rovných sedm procent. Čtvrtletní očištěný růst dosáhl 5,1 procenta.
Jak si vedl začátkem jara zahraniční obchod?
10.05.2017
Zahraniční obchod skončil v březnu v přebytku 22,6 miliardy korun. To je o 1,7 miliardy korun lepší výsledek než ve stejném měsíci loňského roku.
Bilanci příznivě ovlivnil zejména růst přebytku obchodu se stroji a motorovými vozidly. Naopak negativní vliv mělo prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem. Vyplývá to z v úterý zveřejněných předběžných výsledků Českého statistického úřadu. Dovoz i vývoz meziročně vzrostly. Export stoupl o 12,7 procenta na 329,9 miliardy korun a import o 13 procent na 307,3 miliardy korun.