Stav silnic je v Česku tristní, statistiky zlepšuje síť železnic
20.07.2022
Nejnovější Index prosperity Česka, který zkoumá na základě dostupných mezinárodních dat kvalitu života ve státech Evropské unie, se zaměřil na infrastrukturu. Česko se podle něj může pochlubit nejhustší železniční sítí, v hodnocení stavu silnic se však propadá do poslední pětky. Má také nízké pokrytí vysokorychlostním internetem a nižší úroveň digitalizace státní správy. V infrastruktuře a digitalizaci se Česko umístilo lehce nad evropským průměrem.
Index prosperity, který zpracovává portál Evropa v datech s analytiky České spořitelny, mu přisoudil dvanáctou příčku z 27 zemí Evropské unie. „Příčinou jsou především kvalita silnic, relativně nízké pokrytí vysokorychlostním internetem a nízká úroveň digitalizace státní správy. Česko ale patří k zemím, které do dopravy investují nejvyšší podíl svého HDP a které mají nejhustší železniční síť,“ uvádí Milan Mařík z portálu Evropa v datech. Infrastruktura je přitom nezbytná pro každodenní fungování ekonomiky. „Obecně platí, že každá miliarda investovaná do infrastruktury má pro ekonomiku dodatečný pozitivní efekt okolo 300 milionů korun. Investice do infrastruktury tak mohou výrazně zvyšovat potenciál ekonomiky a tím i životní úroveň,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
V
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česká národní banka vytáhla proti slabé koruně, překvapivě zvýšila sazby
29.06.2018
Bankovní rada České národní banky ve středu jednomyslně rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 28. června. Klíčová sazba, za kterou si komerční banky ukládají u ČNB přebytečné peníze, byla na úrovni jednoho procenta naposledy v období mezi prosincem 2009 a květnem 2010.
Bankovní rada odhlasovala růst sazeb i přesto, že na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl, který se pro takový krok vyjadřoval v posledních týdnech ze všech členů ČNB nejhlasitěji. Důvodem nepřítomnosti byla účast na zasedání Banky pro mezinárodní platby v Basileji. "Dnes byla ta situace tak jasná, že nebyl důvod odkládat toto rozhodnutí," uvedl guvernér Jiří Rusnok. Zároveň Dodal, že na jednání nezazněl návrh na větší zvýšení sazeb. "Rozhodně nejsme v žádné urgentní situaci. Pohyby kurzu v malé otevřené ekonomice jsou zcela normální. Trend, který jsme nastolili, bude pokračovat, ale s jakou intenzitou je dnes těžké odhadovat. Necháváme tuto věc otevřenou na novou prognózu," uvedl dále guvernér. "Rozhodnutí bankovní rady ČNB šlo velmi pravděpodobně na vrub neposilující koruně ve srovnání s očekáváním ČNB a inflačním rizikům plynoucím z přehřátého trhu práce a silného růstu mezd," hodnotí analytik ING Jakub Seidler. Podle něj se nečeká citelnější posílení koruny. "Zvýšení sazeb na dnešním jednání ČNB dle konsenzu Bloomberg čekalo pouze 6 analytiků z 20," říká Seidler.
Firmy plánují v Česku investice za 65 miliard
27.06.2018
Více než 65 miliard korun plánují investovat v Česku zahraniční a tuzemské firmy. Každý třetí z celkem 106 investičních záměrů, které loni dojednala agentura CzechInvest, je high-tech projekt, tedy projekt vysoce technologicky orientovaný anebo navázaný na výzkumně-vývojové aktivity.
"Do Česka už nebudou přicházet noví investoři v takové míře, jak jsme tomu byli v minulosti zvyklí. Čistě výrobní aktivity, které nejsou příliš technologicky náročné, už nejsme schopni v takové míře absorbovat. Zároveň daleko víc stojíme o high-tech investice," uvedla generální ředitelka CzechInvestu Silvana Jirotková. K technologicky náročnějším a výzkumně-vývojovým investicím bude stát podle ní firmy motivovat výhodnějšími investičními pobídkami, které by měly začít platit příští rok. V 80 případech šlo o expanzi podniků, které v ČR již působí, nových investičních projektů do Česka zamířilo 26. Nejvíc zahraničních investičních záměrů přijde z Německa, a to v hodnotě 23,8 miliardy korun, dále ze Spojených států amerických (2,6 mld. korun) a Japonska (čtyři mld. korun). Nejvíc investičních projektů směřuje do Jihomoravského kraje, Ústeckého kraje a do středních Čech. Z oborů šlo nejvíce investic do kovodělného a kovozpracujícího průmyslu, výroby dopravních prostředků a IT a vývoje softwaru.
Novela občanského zákoníku od 1. července
25.06.2018
Cílem novely je přispět k lepšímu fungování národního trhu a vnitřního trhu EU v odvětví služeb cestovního ruchu a dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele v tomto odvětví.
Změna občanského zákoníku upravuje náležitosti smlouvy o zájezdu, resp. potvrzení o zájezdu, odpovědnost pořadatele za nesprávné plnění smlouvy, storno podmínky, pomoc v nouzi, podmínky odstoupení od smlouvy, odpovědnost pořadatele, vady zájezdu, výši náhrady škody a slevy atd.
Řekové splnili všechny úkoly a jejich záchrana úspěšně končí
25.06.2018
Vrcholní politici z eurozóny strávili za poslední roky mnoho společných nocí. A to kvůli zdlouhavým jednáním o záchraně Řecka. Tentokrát by to už ale mohlo být naposledy, aspoň pokud půjde vše podle plánu. Ministři financí zemí platících eurem se v Lucemburku nad ránem domluvili na snížení vysokého řeckého státního dluhu. To by mělo zajistit, že se Řekové po osmi letech života s mezinárodní pomocí opět postaví na vlastní nohy. "Je to výjimečný okamžik. Řecká krize končí dnes v Lucemburku," prohlásil eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici.
Řecko má dluh ve výši 180 procent svého hrubého domácího produktu. Horší je v této statistice už jen Japonsko. Zatímco o japonské schopnosti své dluhy splácet nikdo nepochybuje, u Řecka je situace jiná. Naprostou většinu řeckého dluhu teď vlastní země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Pokud by Řekům jejich dluhové břemeno neulehčily, jen těžko by se zvládli vrátit zpět na trhy a půjčovat si stejně jako ostatní státy světa. Politici proto opakují, že je v zájmu všech Athénám dluh snížit, aby Řecko mohlo opět fungovat jako normální země. Eurozóna se tak shodla na tom, že o 10 let prodlouží dobu, kdy jí Řecko nebude muset splácet prakticky žádné záchranné půjčky. Athény tak začnou posílat svým evropským věřitelům peníze zpět až od roku 2033. Mezitím by měla řecká ekonomika růst, takže se dluhové břemeno ve vztahu k HDP sníží. Toto opatření by v kombinaci s několika dalšími mělo vést k tomu, že by Řekové měli získat zpět důvěru investorů. "Skládám hold řeckým občanům. Jejich snaha nebyla marná," uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Upozornil tím na to, že Řecko získalo dluhové úlevy díky tomu, že úspěšně splnilo všechny podmínky svého třetího záchranného programu. Ten by tak měl 20. srpna oficiálně skončit. Oproti době před začátkem krize v roce 2009 se výkon řecké ekonomiky snížil o víc než pětinu. Jde o nejhlubší příklad hospodářského propadu nějaké země v mírových časech od velké hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Eurozóna dosáhne ulehčení řeckého dluhu pomocí odkladu jeho splatnosti. Na samotné výši toho, kolik Řecko dluží, se nic nemění. Státy s eurem tak Řecku žádné dluhy neodpouští.