Udržitelnost již není tématem jen pro velké společnosti
27.03.2024
V posledních letech zájem malých a středních firem o trvale udržitelné podnikání v Česku roste. Motivují je nejen požadavky zákazníků, ale také zodpovědný přístup vlastních zaměstnanců.
Základem udržitelného podnikání je především respekt k přírodě a potažmo také ke komunitě a společnosti jako celku. V České republice však zatím není udržitelnost jedním z dominujících témat. Průzkum italské SDA Bocconi School of Management, který probíhal ve spolupráci se skupinou Generali na vzorku 1240 malých a středních společností v devíti zemích Evropy, poukázal na to, že v České republice se v současné době strategií udržitelnosti řídí pouze třetina firem patřících do tohoto segmentu. Zároveň také vyšlo najevo, že se jedná o druhý nejhorší výsledek v rámci všech zkoumaných zemí.
Podobně varující zjištění přinesl i výzkum na téma ESG a udržitelnost malých a středních podniků, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR realizovala agentura Ipsos. Hodnocení ESG umožňuje celkový pohled na činnost podnikatelského subjektu v oblasti životního prostředí, společenské zodpovědnosti a řízení. Výsledky průzkumu, který proběhl mezi 255 majiteli, jednateli a řediteli malých a středních firem o velikosti 4-249 zaměstnanců, ukazují, že dvě třetiny spontánně nevědí, co si pod pojmem ESG představit. Jedna z deseti firem si tuto zkratku spojuje s udržitelností a vlivem na životní prostředí. Z tohoto výzkumu však také vyplývá, že sedm firem z deseti se o ESG ve skutečnosti zajímá. Nejčastěji se tyto firmy zaměřují na sociální oblast, tedy na zdraví a bezpečnost společně s dobrými pracovními podmínkami a odmítáním diskriminace. Největší překážkou v rámci implementace ESG je podle poloviny firem nejasná návratnost investice, nedostatek financí a v neposlední řadě také nedostatek informací. Tři čtvrtiny malých a středních firem například nevědí, že od roku 2026 bude vykazování ESG reportů povinné...
B
(Zdroj: aktualne.cz)
Miliardový úspěch českého projektu
05.06.2019
Většinový podíl v brněnské firmě Kiwi.com, která vytvořila vyhledávač levných letenek, koupil americký fond General Atlantic. Svůj podíl prodal Impuls Capital Ondřeje Tomka i další investoři. Spoluzakladatelé Oliver Dlouhý a Jozef Képesi si však ponechají nadále významný podíl. Cenu transakce společnost zveřejňovat nebude. Podle dřívějších nepotvrzených údajů měl General Atlantic za podíl zaplatit téměř tři miliardy korun.
Kiwi jeden jeden z nejúspěšnějších českých start-upových počinů. Hospodářské noviny v pondělí informovaly, že těsně nadpoloviční většinu kupuje americký fond General Atlantic, který se zaměřuje na investice do rostoucích technologických firem a má podíly například v Airbnb, Uberu či Flixbusu. Z Kiwi odchází většina českých investorů, spoluzakladatelé Oliver Dlouhý a Jozef Képesi prodali nepatrný podíl a ve firmě se sídlem v Brně zůstávají. Pro české investory, kteří v minulosti do Kiwi vložili peníze, se jedná o životní obchod. Ačkoliv detaily transakce nebyly zveřejněny, podle dřívějších informací časopisu Forbes by cena za poloviční podíl Kiwi měla činit zhruba tři miliardy korun, před rokem se spekulovalo hovořilo o ještě vyšších částkách. Někteří investoři tak z vložených statisíců korun zinkasují stamiliony korun. Například Jiří Hlavenka, který byl prvním, kdo poskytl peníze na rozjezd Kiwi (tehdy ještě pod názvem Skypicker) by z původní investice půl milionu korun mohl vyinkasovat částky okolo jedné miliardy korun, informují HN.
Meziroční růst české ekonomiky je 2,6 procenta
03.06.2019
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta, stejně jako v posledním loňském čtvrtletí. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,6 procenta. Zpřesněná čísla v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jsou mírně lepší než v předběžném odhadu z poloviny května, podle kterého rostla česká ekonomika meziročně o 2,5 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o půl procenta.
"Růst byl podpořen zejména ochotou domácností více utrácet. Dalším faktorem byly i běžné a investiční výdaje vládních institucí," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 1,6 procenta a meziročně o 2,9 procenta. Výdaje domácností oproti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostly o 1,6 procenta a meziročně o 2,7 procenta. U vládních institucí výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 3,4 procenta a mezičtvrtletně o 1,6 procenta. Co se týká odvětví, přispěl k růstu podle statistiků nejvýrazněji zpracovatelský průmysl. Dařilo se zejména výrobě strojů a výrobě pryžových a plastových výrobků. Zvolnění statistici zaznamenali v automobilovém průmyslu a výrobě elektrických zařízení.Saldo zahraničního obchodu se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšilo o 2,4 miliardy korun. Vývoz zboží a služeb se meziročně zvýšil o dvě procenta, dovoz stoupl o 2,1 procenta, uvedl ČSÚ.
Česká ekonomika si drží solidní růst
31.05.2019
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta, stejně jako v posledním loňském čtvrtletí. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,6 procenta. Zpřesněná čísla dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Čísla jsou mírně lepší než v předběžném odhadu z poloviny května, podle kterého rostla česká ekonomika meziročně o 2,5 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o půl procenta. "Růst byl podpořen zejména ochotou domácností více utrácet. Dalším faktorem byly i běžné a investiční výdaje vládních institucí," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 1,6 procenta a meziročně o 2,9 procenta. Výdaje domácností oproti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostly o 1,6 procenta a meziročně o 2,7 procenta. U vládních institucí výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 3,4 procenta a mezičtvrtletně o 1,6 procenta.
Dluhy Čechů dál rostou
29.05.2019
Celkový objem dluhu obyvatel Česka činil ke konci prvního čtvrtletí 2,34 bilionu korun, meziročně vzrostl o 161,5 miliardy korun. Objem nespláceného dluhu klesl o 4,1 miliardy na 32,4 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Mohou za to hlavně úvěry na bydlení.
Počet lidí, kteří měli problém se splácením spotřebních dluhů, se meziročně snížil o 17 procent, tedy téměř o 48 tisíc. O 16 procent klesl počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na bydlení. Jejich počet se snížil o 3864, a klesl tak pod hranici 20 tisíc. Počet lidí, kteří nespláceli své krátkodobé závazky určené primárně na spotřebu, klesl na konci čtvrtletí na 233 tisíc. To je o 48 tisíc méně než před rokem a o 72 tisíc méně než před dvěma lety, kdy se počet těchto lidí blížil maximu. Zatímco počet nesplácejících lidí meziročně klesl o 17 procent, objem nespláceného krátkodobého dluhu se snížil o 9,7 procenta na 22,8 miliardy korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)