Většina firem snížila počty dohodářů
07.03.2024
Práci rozdělily zaměstnancům nebo najaly OSVČ. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi 457 podniky s celkem desítkami tisíc zaměstnanců. Ke změnám u pracovních dohod vedly novelizace zákoníku práce a vládní konsolidační balíček. Práci takzvaných dohodářů zaměstnavatelé podle průzkumu nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v jiných smluvních vztazích, jako jsou například smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur. Zhruba 30 procent zaměstnavatelů uvedlo, že v jejich firmách neměly vládní změny na zaměstnávání pracovníků na dohody vliv.
"Firmy na úpravy zareagovaly víceméně tak, jak avizovaly loni v létě s tím, že nakonec zaměstnaly méně pracovníků na IČO a na jiné typy smluv, než původně plánovaly. Reakce firem na změny u dohod byla proti jejich původním očekáváním mírnější i proto, že k dalším pro firmy nákladným a administrativně náročným úpravám má dojít až od letošního prvního července," uvedl viceprezident komory Tomáš Prouza.
Počty takzvaných dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy nad 250 zaměstnanců. Zhruba 60 procent z velkých firem alespoň částečně jejich práci přerozdělilo mezi ostatní zaměstnance. Nejcitlivěji reagovaly firmy působící v osobních službách, ze kterých k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pětina, zatímco v ostatních odvětvích je podíl vyšší. Zaměstnavatelé musí zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři mají také nově nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. Konsolidační balíček navíc letos od 1. července zavádí povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře ČSSZ.
Vládní koalice by o úpravách dohod mohla jednat tento týden. Z jednání v expertní skupině vyplývá, že na smlouvu, kterou firma s dohodářem nahlásí ČSSZ jako první, by se dál mohla vztahovat současná pravidla. Pojistné by se z ní platilo v případě, že měsíční výdělek u této firmy přesáhne zhruba 10 tisíc korun, stejně jako je tomu dnes.
Podle dřívějších průzkumů komory práci na dohody poskytuje 93 procent zaměstnavatelů. Novým pravidlům se tak musí přizpůsobit přes 250 tisíc zaměstnavatelů. Firmy na dohody zaměstnávají hlavně studenty, seniory a matky na rodičovské.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Bitcoiny se v Česku uchytily. Zájem o virtuální měnu roste všude ve světě
29.05.2017
Zájem o digitální měnu bitcoin i další takzvané kryptoměny roste v Česku i na celém světě. Shodli se na tom experti oslovení médii.
Současně se zvyšuje počet míst, kde bitcoiny přijímají. Ve čtvrtek se k přijímání bitcoinů jako platební metodě přidal největší e-shop s počítači a elektronikou v Česku Alza.cz. „Používání bitcoinu k obchodování nadále poroste. Bitcoin je totiž branou do světa kryptoměn, což je odvětví, které bude ještě několik let zažívat exponenciální růst,“ řekl Martin Šíp z projektu Paralelní polis. Význam bitcoinu a jeho technologie bývá podle něj často přirovnáván k významu samotného internetu. Šíp si myslí, že bitcoin má šanci se stát světovou rezervní měnou. „Je to proces, který se bude odvíjet příštích deset až dvacet let,“ poznamenal. V Česku je nyní podle portálu Coinmap.org 200 míst, kde je možné bitcoin utratit. „Nejsou v tomto výčtu zahrnuti všichni, protože se tam každý sám přidává dobrovolně,“ uvedl bitcoinový expert Karel Fillner, který vydává internetový magazín btctip.cz. Krok e-shopu Alza.cz považuje za významný přelom ve vnímání reálné použitelnosti digitálních měn v Česku.
Objem veřejných zakázek v 1. čtvrtletí vzrostl
23.05.2017
Veřejní investoři v Česku zadali v prvním čtvrtletí firmám 2904 zakázek za 95,2 miliardy korun.
Jejich hodnota meziročně vzrostla téměř trojnásobně, počet se zvýšil zhruba o polovinu. Hodnota vyhlášených výběrových řízení meziročně klesla o 28,6 procenta na 52,6 miliardy korun. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti CEEC Research, kterou má ČTK k dispozici. Počet zakázek byl nejvyšší za poslední tři roky, objem představuje dvouleté maximum.
MPSV chce usnadnit projednávání a schválení novely zákoníku práce, upraví diskutované body
23.05.2017
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce odblokovat projednávání novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně. Proto připravilo pozměňovací návrhy, které by měly v zásadních bodech sblížit postoje zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů.
„Jde o zásadní novelu, která zlepší postavení zaměstnanců a její schválení patří mezi naše priority. Proto jsme se rozhodli vyjít vstříc požadavkům sociálních partnerů. Věřím, že úpravou některých bodů se v Poslanecké sněmovně podaří usnadnit projednávání a schválení návrhu,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová. Pozměňovací návrhy se týkají těchto oblastí:
• Dovolená ze čtyř na pět týdnů se prodlouží pouze u zaměstnanců, jejichž pracovní poměr trval k 1. lednu příslušného roku nepřetržitě alespoň dva roky.
• Odborová organizace bude moci požadovat po zaměstnavateli, aby neprodleně přijal opatření k odstranění závad v provozu. V případě, že tyto závady vážně ohrožují život nebo zdraví zaměstnanců, odbory písemně upozorní zaměstnavatele a informují zaměstnance o jejich právu odmítnout takovou práci. Pokud zaměstnanci v práci pokračují, zaměstnavatel bude povinen písemně sdělit odborům i zaměstnancům, že práce je bezpečná. Tímto řešením by byl nahrazen požadavek odborů směřující k vydání pokynu zaměstnavateli k zastavení práce.
• MPSV podpoří pozměňovací návrhy poslanců Kailové a Opálky, které upravují tzv. home office. Zaměstnanec, který pracuje z domova, má právo na úhradu nákladů spojených s komunikací a dalších nákladů, které mu vznikly při výkonu práce za předpokladu, že je u zaměstnavatele uplatnil.
• Zvýší se ochrana mzdy zaměstnanců poskytovatele zdravotních služeb tak, že se bude porovnávat i s platovým tarifem zaměstnance, který vykonává práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, dosáhl stejné doby praxe a pobírá plat. Navrhovaná úprava by měla odstranit rozdíly ve výdělcích srovnatelných zaměstnanců poskytovatelů zdravotních služeb bez ohledu na právní formu zaměstnavatele, na jejichž odměňování jsou vynakládány prostředky ze stejného zdroje (tj. veřejného zdravotního pojištění).
Připravovaná novela zákona o zaměstnanosti
18.05.2017
Účelem návrhu zákona je provedení změn týkajících se
• oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce,
• plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům,
• poskytování příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa,
• výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání,
• ochrany soukromí zaměstnanců,
• ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Zásadní změny v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce se týkají zpřesnění podmínek pro udělení příslušného povolení ke zprostředkování zaměstnání, potřeby úpravy sankcí, ale i stanovení jasnějších pravidel ve vztahu k uživateli (zavedení jeho částečné odpovědnosti), který z hlediska svého postavení může určovat podmínky, za kterých se agenturní zaměstnávání bude realizovat.
V oblasti náhradního plnění dojde k zavedení evidence náhradního plnění, čímž je reagováno na potřebu ověření, zda dodavatel v rámci náhradního plnění neposkytuje své výrobky, služby nebo zakázky nad rámec limitu stanoveného zákonem o zaměstnanosti a na potřebu snadnější kontroly ze strany orgánů kontroly, zda odběratel, který plní povinný podíl náhradním plněním, si započítal jen ty dodávky, které mu byly dodány dodavatelem náhradního plnění, včetně jejich započitatelného rozsahu. Náhradní plnění bude i nadále odpovědností odběratele, tj. zaměstnavatele, kterému zákon o zaměstnanosti ukládá povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením plnit. Tato evidence nebude informačním systémem veřejné správy, a to vzhledem k tomu, že nebude zabezpečovat systematickou informační činnost. Náhradní plnění bude i nadále věcí dodavatelsko-odběratelských vztahů, do kterých stát žádným způsobem nezasahuje. Navrhovaná právní úprava evidence pouze poskytne odběratelům, dodavatelům a kontrolním orgánům přehled o jednotlivých dodávkách realizovaných v rámci náhradního plnění.
V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti se navrhuje prodloužení maximální doby poskytování příspěvku na vyhrazené společensky účelné pracovní místo z dosavadních 12 měsíců na 24 měsíců, což umožní umístění uchazečů o zaměstnání na trhu práce po delší dobu.
V oblasti výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání, kde se navrhuje zrušení možnosti jeho vykonávání na základě dohody o provedení práce, se očekává, že navrhovaná změna povede k větší motivaci uchazečů o zaměstnání k hledání zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, které bude zdrojem příjmů pro zabezpečení jejich životních potřeb,
a nebudou dlouhodobě setrvávat v evidenci uchazečů o zaměstnání. V případě výkonu nekolidujícího zaměstnání na základě dohody o provedení práce se totiž jedná o výkon zaměstnání, které poskytuje zaměstnanci „oslabenou ochranu“ např. ve vztahu k účasti na již zmiňovaném nemocenském pojištění, přičemž ale právě výkon tohoto nekolidujícího zaměstnání zaznamenává stoupající trend. Každoročně narůstá počet uchazečů o zaměstnání, kteří vykonávají nekolidující zaměstnání a podle kvalifikovaného odhadu z celkového počtu nekolidujícího zaměstnání činí cca 95 % právě výkon činnosti na základě dohody o provedení práce. Rovněž bylo zaznamenáno, že nekolidující zaměstnání na základě dohody o provedení práce je uchazeči o zaměstnání vykonáváno dlouhodobě, mnohdy i po dobu trvající 3 a více let. Z uvedeného tedy vyplývá, že tento způsob výkonu nekolidujícího zaměstnání nesměřuje, a to ani ze strany zaměstnavatelů, k vytvoření podmínek pro to, aby se uchazeči o zaměstnání trvale uplatnili na trhu práce. V této souvislosti je nutno poukázat i na tu skutečnost, že výkon zaměstnání na základě dohody o provedení práce nelze aplikovat ani v rámci aktivní politiky zaměstnanosti u tzv. prostupného zaměstnávání, jehož cílem je začlenění uchazeče o zaměstnání na volný trh práce, které je realizováno pouze na základě pracovního poměru v rámci veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst, tak aby zaměstnanec požíval plnou ochranu při výkonu zaměstnání.
V oblasti ochrany soukromí zaměstnanců se změny týkají zejména zavedení možnosti orgánů inspekce práce udělit finanční postih, který by obsahoval preventivní i represivní složku, což by zvýšilo efektivitu a účinnost kontroly a bude zvýšena vymahatelnost povinností uložených zákoníkem práce. Zlepšením kontrolních mechanismů dojde ke zvýšení ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců.
Účelem návrhu zákona v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je dosažení souladu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele s jinými právními předpisy a úprava a zpřesnění některých ustanovení, které činí problémy v aplikační praxi.
Navrhovaná právní úprava se žádným způsobem nedotýká problematiky rovnosti mužů a žen, když mezi nimi nijak nerozlišuje.