Většina firem snížila počty dohodářů
07.03.2024
Práci rozdělily zaměstnancům nebo najaly OSVČ. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi 457 podniky s celkem desítkami tisíc zaměstnanců. Ke změnám u pracovních dohod vedly novelizace zákoníku práce a vládní konsolidační balíček. Práci takzvaných dohodářů zaměstnavatelé podle průzkumu nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v jiných smluvních vztazích, jako jsou například smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur. Zhruba 30 procent zaměstnavatelů uvedlo, že v jejich firmách neměly vládní změny na zaměstnávání pracovníků na dohody vliv.
"Firmy na úpravy zareagovaly víceméně tak, jak avizovaly loni v létě s tím, že nakonec zaměstnaly méně pracovníků na IČO a na jiné typy smluv, než původně plánovaly. Reakce firem na změny u dohod byla proti jejich původním očekáváním mírnější i proto, že k dalším pro firmy nákladným a administrativně náročným úpravám má dojít až od letošního prvního července," uvedl viceprezident komory Tomáš Prouza.
Počty takzvaných dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy nad 250 zaměstnanců. Zhruba 60 procent z velkých firem alespoň částečně jejich práci přerozdělilo mezi ostatní zaměstnance. Nejcitlivěji reagovaly firmy působící v osobních službách, ze kterých k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pětina, zatímco v ostatních odvětvích je podíl vyšší. Zaměstnavatelé musí zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři mají také nově nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. Konsolidační balíček navíc letos od 1. července zavádí povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře ČSSZ.
Vládní koalice by o úpravách dohod mohla jednat tento týden. Z jednání v expertní skupině vyplývá, že na smlouvu, kterou firma s dohodářem nahlásí ČSSZ jako první, by se dál mohla vztahovat současná pravidla. Pojistné by se z ní platilo v případě, že měsíční výdělek u této firmy přesáhne zhruba 10 tisíc korun, stejně jako je tomu dnes.
Podle dřívějších průzkumů komory práci na dohody poskytuje 93 procent zaměstnavatelů. Novým pravidlům se tak musí přizpůsobit přes 250 tisíc zaměstnavatelů. Firmy na dohody zaměstnávají hlavně studenty, seniory a matky na rodičovské.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Schválená novela katastrální vyhlášky
06.04.2017
Novela vyhlášky zpřesňuje text stávající katastrální vyhlášky dle zkušeností z praxe, a odstraňuje některé výkladové problémy.
Změny se týkají: informací o podaném dovolání či ústavní stížnosti zveřejňované v katastru, jednoduššího doplňování údajů o nedostatečně identifikovaných vlastnících, slučování parcel s věcným břemenem, sbírky listin a upřesnění podoby písemností, které se do nich ukládají, problematiky ověřování pravosti podpisů, nové úpravy revize údajů katastru nemovitostí. Změnová vyhláška rovněž reflektuje změny jiných právních předpisů v souvislosti s novelizací exekutorského zástavního práva.
Veřejné finance poprvé skončily v přebytku o 29 miliard
04.04.2017
Veřejné finance skončily loni poprvé v přebytku, a to 0,62 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek činil 29,3 miliardy korun. Uvedl to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Předloni byly veřejné finance v deficitu 0,63 procenta HDP. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.
Pro letošek odhaduje Česká národní banka přebytek veřejných financí 0,4 procenta HDP a v roce 2018 na 0,8 procenta HDP. "Ke zlepšení salda hospodaření došlo na všech úrovních sektoru vládních institucí," uvedl ČSÚ. Ústřední vládní instituce hospodařily loni s deficitem 20,4 miliardy korun, který meziročně klesl o 36,5 miliardy korun. U místních vládních institucí vzrostl loni přebytek o 18,5 miliardy korun na 44,8 miliardy korun a o téměř tři miliardy na 4,9 miliardy korun byl vyšší i přebytek subsektoru fondů sociálního zabezpečení. Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 1,1 procenta. K růstu příjmů nejvíce přispěl růst příjmů ve formě sociálních příspěvků, důchodových daní a daní z výroby a dovozu. Naopak klesly příjmy ostatních běžných a kapitálových transferů. "Tento vývoj byl do značné míry spojen s klesajícími příjmy v rámci projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie," míní statistici. Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně poklesly o 1,9 procenta. Na poklesu se nejvíce podílely výdaje související s investiční aktivitou a klesly také výdaje na úroky. Nejvyšší meziroční růsty byly naopak zaznamenány ve vyplacených dotacích, ostatních běžných transferech a náhradách zaměstnancům. Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 37,22 procenta HDP, při meziročním poklesu o 3,10 procentního bodu. "K poklesu došlo zejména v položce krátkodobých dluhových cenných papírů a dlouhodobých úvěrů. Naopak růst o 24,2 miliardy korun byl zaznamenán v položce dlouhodobých dluhových cenných papírů," uvedl ČSÚ.
zdroj: ihned.cz
Česko zvládlo vyčerpat z evropských fondů 96,4 procenta
04.04.2017
Česká republika v programovém období 2007 až 2013 vyčerpala z evropských fondů 96,4 procenta peněz, které měla k dispozici. Získala 25,8 miliardy eur (697 miliard korun), nevyužila zhruba miliardu eur (26,34 miliardy korun). V úterý to sdělila ministerstva financí a pro místní rozvoj.
Programové období bylo ze strany ČR uzavřeno 30. března, kdy Evropské komisi odeslala závěrečné dokumenty všech 19 operačních programů. Jejich součástí jsou žádosti o vyplacení posledních 1,2 miliardy eur, u kterých Evropská komise ještě ověřuje správnost čerpání dotací. Odhady nevyčerpaných peněz se tudíž mohou ještě mírně změnit. Podle náměstkyně ministryně pro řízení sekce evropských fondů a mezinárodních vztahů MMR Olgy Letáčkové investice z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj tvořily v letech 2007 až 2013 v Česku 34 procent všech vládních kapitálových investic a přispěly k ročnímu růstu českého hrubého domácího produktu dvěma procenty. S použitím evropských peněz se podle MMR vybudovalo například 4526 kilometrů kanalizačních svodů a postavilo nebo modernizovalo 147 čistíren odpadních vod. Na modernější vodovody a kanalizaci je tak nově připojeno více než 600 000 domácností. Podporu z evropských fondů získalo 90 procent základních a 75 procent středních škol, dále veřejná doprava, podniky a výzkum. "Díky politice soudržnosti a desítkám tisíc podpořených projektů se podařilo vytvořit více než 94 000 nových pracovních míst, z toho více než 6000 v oblasti výzkumu," uvedlo MMR. Za úspěch nynější vlády považuje vyčerpání více než 96 procent přidělených peněz ministr financí Andrej Babiš (ANO). "Přišli jsme do situace, kdy se evropské peníze čerpaly málo nebo vůbec, chyběly projekty a vůle situaci zlepšit. Díky našemu nasazení a krizovému managementu se podařilo odvrátit hrozbu, že Česko o přidělené peníze přijde," uvedl. Původní prognózy počítaly v nejhorším možném případě s nedočerpáním až 85 miliard korun z EU.
zdroj: ihned.cz
Státní rozpočet ke konci března dopadl nejhůře za posledních pět let
04.04.2017
Výsledek hospodaření státu po prvních třech měsících byl letos nejhorší od roku 2012. Zatímco loni na konci března vykazoval státní rozpočet rekordní přebytek 43,6 miliardy korun, letos to bylo jen 4,7 miliardy korun. Oproti stavu na konci letošního února je však přebytek o miliardu korun vyšší. Druhá vlna elektronické evidence tržeb zahrnující oblast velkoobchodu a maloobchodu, kterou stát spustil 1. března, se na daňových příjmech podle ministerstva financí ještě nestihla projevit.
Za meziročním propadem rozpočtového přebytku stojí především meziroční snížení přílivu peněz z Evropské unie o 52,7 miliardy korun. "V první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech," vysvětlil mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec vysokou srovnávací základnu loňského roku. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci března ve schodku 4,6 miliardy korun a loni ke konci března ve schodku 12 miliard korun, uvedlo ministerstvo. Celkové příjmy státu ke konci března tak kvůli menšímu objemu prostředků z EU meziročně klesly o desetinu, přestože se na daních vybralo o 7,5 procenta více peněz než loni. Největší část příjmů státu zajišťuje pojistné na sociální zabezpečení, které meziročně vzrostlo o 7,1 procenta na 110 miliard korun. Důvodem je především dobrá kondice české ekonomiky a s ní související růst zaměstnanosti i mezd. Na DPH stát vybral za první tři měsíce roku meziročně o 3,9 miliardy (7,4 procenta) více. Podle ministerstva financí je jedním z hlavních důvodů vysoká efektivita kontrolního hlášení v boji proti daňovým únikům. "Nepříznivě se na inkasu naopak projevilo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 na 15 procent v souvislosti se zavedením EET. Od začátku března také došlo ke snížení sazby DPH z 15 na 10 procent u novin a časopisů," uvedl mluvčí ministerstva.
zdroj: ihned.cz