Většina firem snížila počty dohodářů
07.03.2024
Práci rozdělily zaměstnancům nebo najaly OSVČ. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi 457 podniky s celkem desítkami tisíc zaměstnanců. Ke změnám u pracovních dohod vedly novelizace zákoníku práce a vládní konsolidační balíček. Práci takzvaných dohodářů zaměstnavatelé podle průzkumu nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v jiných smluvních vztazích, jako jsou například smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur. Zhruba 30 procent zaměstnavatelů uvedlo, že v jejich firmách neměly vládní změny na zaměstnávání pracovníků na dohody vliv.
"Firmy na úpravy zareagovaly víceméně tak, jak avizovaly loni v létě s tím, že nakonec zaměstnaly méně pracovníků na IČO a na jiné typy smluv, než původně plánovaly. Reakce firem na změny u dohod byla proti jejich původním očekáváním mírnější i proto, že k dalším pro firmy nákladným a administrativně náročným úpravám má dojít až od letošního prvního července," uvedl viceprezident komory Tomáš Prouza.
Počty takzvaných dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy nad 250 zaměstnanců. Zhruba 60 procent z velkých firem alespoň částečně jejich práci přerozdělilo mezi ostatní zaměstnance. Nejcitlivěji reagovaly firmy působící v osobních službách, ze kterých k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pětina, zatímco v ostatních odvětvích je podíl vyšší. Zaměstnavatelé musí zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři mají také nově nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. Konsolidační balíček navíc letos od 1. července zavádí povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře ČSSZ.
Vládní koalice by o úpravách dohod mohla jednat tento týden. Z jednání v expertní skupině vyplývá, že na smlouvu, kterou firma s dohodářem nahlásí ČSSZ jako první, by se dál mohla vztahovat současná pravidla. Pojistné by se z ní platilo v případě, že měsíční výdělek u této firmy přesáhne zhruba 10 tisíc korun, stejně jako je tomu dnes.
Podle dřívějších průzkumů komory práci na dohody poskytuje 93 procent zaměstnavatelů. Novým pravidlům se tak musí přizpůsobit přes 250 tisíc zaměstnavatelů. Firmy na dohody zaměstnávají hlavně studenty, seniory a matky na rodičovské.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko loni vyvezlo živé krávy za pět miliard
28.03.2017
Obchodníci se zvířaty loni z Česka vyvezli rekordních 240 tisíc kusů živého skotu. Byznys, ve kterém se minulý rok protočilo skoro pět miliard korun, může být letos ještě větší. Hlavním důvodem je neutuchající zájem z Turecka, kam se krávy a býci z Česka začali ve velkém vozit už v roce 2015.
V roce 2014 byl podíl Turecka na celkovém exportu skotu z Česka 1,9 procenta v kusech a 3,1 procenta v hodnotě. Pak ale přišel turecký boom a loni už to podle dat Českého statistického úřadu bylo skoro 13 procent, respektive 19,4 procenta. Za pouhé dva roky vývoz do Turecka stoupl více než osmkrát − loni měl hodnotu už téměř miliardu korun. Největším trhem stále pro živý skot z Česka zůstává Rakousko. Tam ale míří především kusy určené na porážku. Turci mají zájem o mladý skot určený na vykrmení či plemenné jalovice. A dobře za ně platí. Zatímco za kilogram zástavového skotu, tedy mladého zvířete do 300 kilogramů určeného na další výkrm a následně porážku, dostane u nás farmář přibližně 70 korun za kilogram, v Turecku platí minimálně o 20 korun víc. "V Turecku je dnes o třetinu víc farem než loni, jsou všude kolem silnic," popisuje Šacl. Země chce zhruba do pěti let pomalu utlumovat dovoz a díky stále početnějším stádům vybudovat soběstačné zemědělství. Jejich maso a mléko končí na domácím trhu i v dalších zemích dál na východ a po zlepšení vztahů mezi Ankarou a Moskvou i na ruském trhu. "Mezi zemědělci se říká, že více než 100 tisíc tun hovězího masa, které Rusko kupovalo v EU, dnes dodávají Turci," říká Vráblík. Česká zvířata jsou v cizině žádaná díky přísným veterinárním předpisům. "České firmy jsou pod velkým tlakem ostatních společností z celého světa. Abychom to ustáli, musíme být perfektní. K tomu nám pomáhají i velké farmy, díky kterým máme věrohodnější výsledky než ve zbytku Evropy," uvádí Ladislav Škařupa, ředitel společnosti CBS Genetics, která prodává inseminační dávky a plemenná zvířata. Po srovnání: zatímco průměrný rakouský sedlák má 17 krav, ten český 270.
Česko je nejatraktivnější zemí pro investice v regionu
28.03.2017
Spokojenost německých investorů se současnou ekonomickou situací Česka je rekordně vysoká. Tuzemskou ekonomiku hodnotí jako dobrou 64 procent dotázaných firem, což je nejvyšší hodnota od roku 2004, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), který provedla mezi svými členskými firmami.
Česko se navíc opět stalo nejatraktivnější lokalitou pro investory mezi zeměmi střední a východní Evropy, když předstihlo Polsko. Dotázané firmy na Česku oceňují zejména kvalitu místních dodavatelů nebo hospodářskou stabilitu země. Ohledně vyhlídek na letošní rok jsou však investoři zdrženlivější, pouze 26 procent z nich totiž očekává, že se české hospodářství během roku 2017 zlepší. Ještě loni to přitom bylo 34 procent. Důvodů k pesimismu je hned několik. Firmám vadí nejistá situace okolo blížícího se brexitu nebo nástup Donalda Trumpa do Bílého domu, který by mohl vést ke zvýšenému protekcionismu ze strany Spojených států. Dalším důvodem k nejistotě je také blížící se konec intervencí ze strany České národní banky (ČNB), který by mohl přijít již příští měsíc. “Osobně si myslím, že se bude jednat spíše o překvapivý krok, odhaduji, že k němu dojde v období po Velikonocích,” říká Michael Krüger, ředitel Commerzbank pro Česko a Slovensko. “Poměrně rychle uvidíme kurz na úrovni 25 korun za euro, i když z počátku očekávám výkyvy klidně až k hodnotě 24 korun,” dodává s tím, že reálný kurz vidí právě na úrovni 25 korun k euru. Němečtí investoři jsou však podle všeho na posílení koruny připraveni, každá čtvrtá oslovená firma očekává, že její export během letošního roku vzroste, pokles očekává jen pět procent z nich. “Firmy začaly být zhruba od listopadu velmi aktivní při zajišťování proti kurzovému riziku,” uvádí Krüger. Podle něj se navíc dá očekávat stabilní růst tuzemského hospodářství i po ukončení intervencí.
zdroj: ihned.cz
Novela trestního řádu
27.03.2017
Do trestního řádu se přenáší a určitým způsobem modifikuje institut prohlášení o majetku dosud obsažený v zákoně č. 279/2003 Sb., kde byl využitelný pouze pro účely zjišťování majetku sloužícího pro zajištění výkonu trestu propadnutí majetku, peněžitého trestu a zajištění nároku poškozeného, neboť není důvod, aby tento institut nemohl být použit obecně pro účely zjištění majetku osoby, jejíž majetek má být zajištěn, nebo ke zjištění majetkových poměrů obviněného, je-li toho třeba pro účely trestního řízení.
V souvislosti s novým ochranným opatřením se oproti stávající úpravě rozšiřuje možnost orgánů činných v trestním řízení provádět finanční šetření a získávat potřebné bankovní informace a informace z evidence zaknihovaných cenných papírů a investičních nástrojů již v přípravném řízení rovněž za účelem zjištění povahy, rozsahu nebo umístění věcí pro účely jejich zajištění a za účelem zjištění majetkových poměrů obviněného, neboť právě nepoměr mezi zjištěným majetkem obviněného a jeho legálními příjmy je jedním z předpokladů pro uložení předmětného ochranného opatření. Nově se jednotně upravuje zajištění věci, o níž je dáno podezření, že je nástrojem nebo výnosem z trestného činu, jež se uplatní, pokud taková věc nebyla zajištěna k důkazním účelům. O zajištění se rozhoduje usnesením, proti kterému je přípustná stížnost, o které rozhoduje příslušný soud.
Novela trestního zákoníku – dopad na podnikatelské prostředí
27.03.2017
Byla schválená novela trestního zákoníku, jejíž hlavním cílem je zajistit implementaci směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii.
Právní úprava může mít dopady na podnikatelské prostředí, pokud jde o doplnění trestních sankcí umožňujících odčerpání majetku pravděpodobně nelegálního původu, vzhledem k tomu, že však účelem takové sankce je odčerpat nelegální prospěch, jde o úpravu, která je ve veřejném zájmu a slouží k ochraně společnosti před dalším pácháním trestné činnosti a zlepšuje i kvalitu podnikatelského prostředí. Právní úprava má dopady na majetkovou sféru osoby, jíž bude uložena nová trestní sankce umožňující odčerpání majetku pravděpodobně nelegálního původu, vzhledem k tomu, že však účelem takové sankce je odčerpat nelegální prospěch, jde o úpravu, která je ve veřejném zájmu a slouží k ochraně společnosti před dalším pácháním trestné činnosti, přičemž reaguje na spáchání trestného činu.