Většina firem snížila počty dohodářů
07.03.2024
Práci rozdělily zaměstnancům nebo najaly OSVČ. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi 457 podniky s celkem desítkami tisíc zaměstnanců. Ke změnám u pracovních dohod vedly novelizace zákoníku práce a vládní konsolidační balíček. Práci takzvaných dohodářů zaměstnavatelé podle průzkumu nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v jiných smluvních vztazích, jako jsou například smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur. Zhruba 30 procent zaměstnavatelů uvedlo, že v jejich firmách neměly vládní změny na zaměstnávání pracovníků na dohody vliv.
"Firmy na úpravy zareagovaly víceméně tak, jak avizovaly loni v létě s tím, že nakonec zaměstnaly méně pracovníků na IČO a na jiné typy smluv, než původně plánovaly. Reakce firem na změny u dohod byla proti jejich původním očekáváním mírnější i proto, že k dalším pro firmy nákladným a administrativně náročným úpravám má dojít až od letošního prvního července," uvedl viceprezident komory Tomáš Prouza.
Počty takzvaných dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy nad 250 zaměstnanců. Zhruba 60 procent z velkých firem alespoň částečně jejich práci přerozdělilo mezi ostatní zaměstnance. Nejcitlivěji reagovaly firmy působící v osobních službách, ze kterých k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pětina, zatímco v ostatních odvětvích je podíl vyšší. Zaměstnavatelé musí zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři mají také nově nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. Konsolidační balíček navíc letos od 1. července zavádí povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře ČSSZ.
Vládní koalice by o úpravách dohod mohla jednat tento týden. Z jednání v expertní skupině vyplývá, že na smlouvu, kterou firma s dohodářem nahlásí ČSSZ jako první, by se dál mohla vztahovat současná pravidla. Pojistné by se z ní platilo v případě, že měsíční výdělek u této firmy přesáhne zhruba 10 tisíc korun, stejně jako je tomu dnes.
Podle dřívějších průzkumů komory práci na dohody poskytuje 93 procent zaměstnavatelů. Novým pravidlům se tak musí přizpůsobit přes 250 tisíc zaměstnavatelů. Firmy na dohody zaměstnávají hlavně studenty, seniory a matky na rodičovské.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Jak získat peníze do podnikání
08.10.2018
Spolu s podnikateli, experty a investory jsme důkladně rozebrali způsoby, jak získat peníze, když začínáte podnikat, a jak si opatřit finance, když je potřebujete na rozvoj.
Sehnat peníze do začátku podnikání se dá mnoha způsoby. Který z nich je nejlepší, ale nelze obecně říct. Podle Jana Hadravy, ředitele oddělení fúzí a akvizic v PwC, to závisí jak na typu podnikání, tak na ziskovosti založené firmy. "Pokud start podniku nevyžaduje velkou investici, nejvhodnějším zdrojem jsou finance od rodiny a kamarádů. Některé projekty ale takové investice vyžadují nebo trvá dlouho, než začnou být profitabilní. V tom případě je vhodnější získat prostředky od podnikatelského anděla, který je na takové situace zvyklý," říká Hadrava. S vlastními penězi nebo půjčkou od rodičů či známých začíná většina podnikatelů. To je případ i Jana Maryška, který si na začátku roku otevřel v Praze kavárnu QuestCafe, kde provozuje i tři únikové hry. Student Vysoké školy ekonomické na svém prvním podnikatelském projektu pracoval přes rok a půl a dal do něj peníze, které získal z prodeje domu, jejž zdědil po svém otci. Vlastní finance použil proto, že mu to přišlo nejrychlejší. "Oslovit investora nebo banku by byla zdlouhavá cesta. Pokud máte jen dětskou vizi, jako jsem měl já, jsou navíc propůjčené peníze moc drahé nebo je nedostanete vůbec," popisuje Maryško. Celkem stál začátek jeho podnikání 1,5 milionu korun, které se mu podle jeho propočtů vrátí do tří let. Nejvíc peněz spolkla rekonstrukce prostor, drahé bylo i vybavení či materiál a také chyby při stavbě.
Konec podnákladových cen potravin
05.10.2018
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nedaly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však úplně rušit slevové akce, řekl to na Žofínském fóru. Podle něj však bude ještě záležet na diskusi s obchodními řetězci, konkrétní výsledky by se mohly objevit na začátku příštího roku.
Ministerstvem financí a zemědělství také zjišťují, zda řetězce více nepodporují dovozové potraviny na úkor tuzemských a zda nemůže jít o dumping nebo nepovolenou exportní podporu. Například máslo z dovozu se letos podle ministerstva do pololetí ve slevových akcích v ČR v průměru prodávalo za 126,09 koruny za kilogram, české za 166,52 koruny za kilogram. "Jsem toho názoru, že by bylo dobré zavést princip zákazu prodeje se ztrátou pro každý jednotlivý výrobek a každý článek potravinářského řetězce," řekl Toman. "Jen pro ilustraci, zatímco v roce 2007 se podíl zboží prodaného ve slevových akcích pohyboval na úrovni 30 procent, loni to bylo už přes 50 procent. Největší podíl zboží prodaného v akci, a to 80 procent, je u másla či vajec. Nastavení pravidel pro fungování slevových akcí nyní probíráme se zástupci jednotlivých obchodních řetězců, kdy se nabízí několik možností řešení, například snížení podílu prodeje v promo akcích nebo nastavení maximální výše slevy," dodal ministr.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zvýšit bezpečnost a ochranu při práci
05.10.2018
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Hlavním cílem úpravy je zvýšit bezpečnost a ochranu při práci zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných.
K právním úpravám v této oblasti nedošlo čtyřicet let a doteď se řídí v mnohém překonanými předpisy. Musíme zakotvit bezpečnost a ochranu při práci způsobem, který odpovídá v současnosti užívaným technologiím. Zákon je velmi komplexní, upravuje bezpečnost při provozu elektrických, plynových, zdvihových a tlakových zařízení. Tedy od použití rychlovarné konvice, až po obsluhu bioplynové stanice. Zákon zajistí větší bezpečnost obecně, nižší úrazovost a méně smrtelných úrazů, předchází škodě na majetku i ničení životního prostředí,“ okomentoval odborný náměstek resortu Jiří Vaňásek.
Dále návrh obsahuje úpravu odborných způsobilostí osob, které s technickými zařízeními pracují. Díky návrhu dojde rovněž ke snížení administrativní zátěže některých dotčených subjektů a nastavuje jednoznačné rozdělení kompetencí mezi kontrolními a dozorovými orgány. Tedy Státním úřadem inspekce práce a Technickou inspekcí České republiky. Současně ministerstvo navrhuje zrušení vybraných zastaralých předpisů, jejichž úprava byla včleněna do nového návrhu zákon, u kterého se předpokládá účinnost od 1. ledna 2020.
V Česku se meziročně prodalo více aut
04.10.2018
Za tři čtvrtletí letošního roku bylo v Česku prodáno 207 784 nových osobních aut, což je meziročně o 1,1 procenta více. Po přechodu na novou emisní normu, která platí od září, se však registrace nových aut výrazně snížily, konkrétně o 28,1 procenta méně proti září 2017. Na středeční tiskové konferenci to uvedl Svaz dovozců automobilů. Propad prodejů bude podle dovozců pokračovat.
Nejvíce se prodávaly vozy značky Škoda, kterých bylo registrováno 65 289 kusů, což je 31,4procentní podíl na trhu. Následovaly značky Volkswagen s 20 310 vozidly a Hyundai s 16 135 registrovanými auty. Nejprodávanějším modelem byla Škoda Octavia, kterých se registrovalo celkem 20 330 kusů.
Velký zájem byl také o další modely Škoda, konkrétně Škoda Fabia (16 156 aut) a Škoda Rapid (11 290 kusů). Následovaly modely Hyundai i30 a Škoda Superb. Z hlediska paliva se během devíti měsíců potvrdil soustavný pokles naftových motorů, které tvořily podíl 30,19 procenta. Nejžádanější byly auta s benzínovými motory, které měly podíl 66,9 procenta. Většinu nových aut si pořídily firmy, 72 procent, zbylé prodeje připadly na jednotlivce.