Ztráty PPF z odchodu z Ruska po invazi dosáhly stovek milionů eur
24.06.2023
Náklady skupiny PPF související s odchodem z Ruska po invazi na Ukrajinu dosáhly stovek milionů eur. Nebýt toho, skupina loni měla vyšší zisk než před pandemií covid-19, řekl novinářům ředitel PPF Jiří Šmejc, který stojí v čele skupiny jeden rok. PPF vykázala za loňský rok čistý zisk 140 milionů eur (asi 3,36 miliardy Kč), o 49 procent méně než o rok dříve. Aktiva skupiny loni klesla o 5,5 procenta na 39,9 miliardy eur (960 miliard Kč).
"Výsledek odráží sílu a odolnost skupiny. Naštěstí jsme byli dobře diverzifikovaní, což nás ochránilo před geopoliticky složitou situací," uvedl Šmejc. Odchod z Ruska byla podle něj jednoznačně správná věc. "Jsou základní principy, které jsou důležitější, než jestli vyděláte o pár korun víc nebo míň. Dobré bylo, že se jsme to udělali rychle," dodal.
Jak upozornil, investiční strategie bude orientovaná do oborů, kterým PPF rozumí, tedy do telekomunikací, médií, finančních služeb a e-commerce. Strategie PPF spočívá také v tom, aby PPF získala místo v orgánech společností, do nichž investuje. "DNA PPF se nemění, chceme zásadně ovlivňovat dění ve firmách, které dlouhodobě vlastníme," upozornil.
Zvažovaných investičních příležitostí je nyní podle něj více. "Čekal jsem ale, že se situace do ceny aktiv propíše více, než se to stalo," poznamenal. PPF podle něj nyní sleduje televizní a bankovní odvětví. "Je to o tom, kam se ceny aktiv nyní vydají," dodal s tím, že PPF zvýšila počet analytiků, právníků či investičních ředitelů. Nyní ročně hodnotí PPF kolem 50 investičních nápadů.
Během posledních 18 měsíců se PPF soustředila na byznysová partnerství i akvizice především v Evropě. Výsledkem je vstup do ProSiebenSat.1 Media, německé mediální společnosti, a polského InPostu, provozovatele evropské sítě samoobslužných výdejních boxů a logistických center pro e-commerce. Také investici do InPostu hodnotí Šmejc jako potvrzení vstupu na trhy západní Evropy, protože firma působí kromě Polska i ve Velké Británii či Francii.
B
(Zdroj: moneymag.cz/)
Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
Jak snížit zadlužení Česka? S důchody se dají dělat divy, ne vše ale může fungovat
22.06.2023
Kromě čísel vysokého státního zadlužení, začíná mít Česko velkou starost s hodně rychle rostoucím schodkem také na důchodovém účtu. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí roku 2023 se schodkem 25,7 miliardy korun. A podle veřejně dostupných hodnocení, je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí od novodobého měření.
Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Celkem se pro letošní rok v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun. Jedním z nápadů, který se v souvislosti s řešením deficitů státního rozpočtu objevuje je idea, jednoduše řečená: Pro manžele stejný vyměřovací základ pro výpočet důchodu. Otázkou je, zda to opravdu pomůže naplnit a srazit mínusová čísla státního rozpočtu i důchodovému účtu.
„V rámci připravované důchodové reformy se zvažuje zavedení jednoduchého systému, který by umožnil manželům sdílet společný vyměřovací základ pro výpočet jejich důchodu. Podstatou tohoto systému by bylo, že se dva důchody manželů sečtou a následně rozdělí přesně na poloviny. Tímto způsobem by se výpočet důchodu zjednodušil a manželé by měli stejný důchodový příjem. Tato reforma by mohla mít za následek rovnější rozdělení důchodových příjmů mezi manžely a eliminovat situace, kdy jeden partner má výrazně nižší důchod než druhý,“ řekl severu EuroZprávy.cz analytik společnosti analytik Argos Capital.
Jde o to, jak uvádí i analytik Míšek, že dosud se nám nepodařilo prosadit významnou důchodovou reformu, která by zásadně změnila současný systém. Tedy nejen rychle rostoucích výdajů nad možnosti příjmů státu, ale úprav, které se místo zásadních náprav zaměřují na drobné parametrické úpravy stávajícího systému.
B
Mýtné na dálnicích by se příští rok mělo zvýšit o deset až 15 procent
19.06.2023
Mýtné na českých dálnicích by se od příštího března mohlo zvýšit o deset až 15 procent. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Uvedl, že zvýšení umožňuje změna evropské směrnice a mýtné lze navýšit o poplatky za emise. Zvýšení je podle něj potřeba i kvůli investicím do dopravní infrastruktury. V příštím roce by se mělo otevřít přes 100 kilometrů dálnic. Zvýšení mýtného by podle Kupky mělo přinést 1,4 až dvě miliardy korun navíc do státního rozpočtu, nyní se vybere ročně 14 miliard korun.
Kupka uvedl, že vláda doposud neměla možnost mýtné zvyšovat, nyní to umožní změna evropské směrnice. Podle Kupky se bude hledat míra zdražení, která by neohrozila dopravce.
Vláda již dříve oznámila, že příští rok se zvýší cena roční dálniční známky na 2300 korun ze současných 1500 korun. Spolu se zvýšením mýtného by to podle Kupky mělo přinést do rozpočtu až 3,5 miliardy korun. Doplnil, že pokud by se dálniční známka zdražovala o inflaci, stála by více než plánovaných 2300 korun.
Se zvýšením mýtného souhlasili v ČT i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček a hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK/ČSSD). Havlíček by byl v navyšování střízlivější, podle Netolického je to jedna z cest, jak zvýšit konkurenceschopnost železniční dopravy. Kupka řekl, že je ale potřeba stavět železniční tratě, protože ve srovnání například s Německem jezdí po nejvíce vytížených trasách v ČR výrazně méně vlaků. "Při současné síti nejsme s to posilovat dál železniční dopravu," řekl. Je potřeba budovat vysokorychlostní železnici.
B
Analytici očekávají ponechání základní úrokové sazby ČNB na sedmi procentech
19.06.2023
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě i na středečním jednání ponechá základní
Podle nich data z ekonomiky ukazují nižší inflační tlaky než v minulosti, takže rada zřejmě nebude mít důvod k růstu sazeb. Jejich snížení opakovaně vyloučil guvernér ČNB Aleš Michl. Centrální banka naposledy upravovala sazby před rokem, kdy je zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil očekává ponechání sazeb beze změny. "Aktuálně platná prognóza ČNB počítá s tím, že i při stávající úrovni sazeb se česká inflace sníží ke dvouprocentnímu cíli v horizontu jednoho roku. Od momentu zpracování této prognózy navíc prakticky všechna ekonomická data ukazovala na nižší inflační tlaky, než ČNB očekávala. Případným zvýšením sazeb by tedy centrální banka hasila požár, který podle její vlastní prognózy již nehoří," uvedl.
Analytik investiční společnosti Portu Marek Pokorný připomíná, že sazby jsou na sedmi procentech už rok, přestože se inflace v té době pohybovala nahoru i dolů. "Důvodů pro růst sazeb má ČNB méně než na posledním měnovém zasedání. To ještě podtrhává skutečnost, že inflace v květnu zmírnila a klesla o 1,6 procentního bodu na 11,1 procenta," uvedl.
B