Ztráty PPF z odchodu z Ruska po invazi dosáhly stovek milionů eur
24.06.2023
Náklady skupiny PPF související s odchodem z Ruska po invazi na Ukrajinu dosáhly stovek milionů eur. Nebýt toho, skupina loni měla vyšší zisk než před pandemií covid-19, řekl novinářům ředitel PPF Jiří Šmejc, který stojí v čele skupiny jeden rok. PPF vykázala za loňský rok čistý zisk 140 milionů eur (asi 3,36 miliardy Kč), o 49 procent méně než o rok dříve. Aktiva skupiny loni klesla o 5,5 procenta na 39,9 miliardy eur (960 miliard Kč).
"Výsledek odráží sílu a odolnost skupiny. Naštěstí jsme byli dobře diverzifikovaní, což nás ochránilo před geopoliticky složitou situací," uvedl Šmejc. Odchod z Ruska byla podle něj jednoznačně správná věc. "Jsou základní principy, které jsou důležitější, než jestli vyděláte o pár korun víc nebo míň. Dobré bylo, že se jsme to udělali rychle," dodal.
Jak upozornil, investiční strategie bude orientovaná do oborů, kterým PPF rozumí, tedy do telekomunikací, médií, finančních služeb a e-commerce. Strategie PPF spočívá také v tom, aby PPF získala místo v orgánech společností, do nichž investuje. "DNA PPF se nemění, chceme zásadně ovlivňovat dění ve firmách, které dlouhodobě vlastníme," upozornil.
Zvažovaných investičních příležitostí je nyní podle něj více. "Čekal jsem ale, že se situace do ceny aktiv propíše více, než se to stalo," poznamenal. PPF podle něj nyní sleduje televizní a bankovní odvětví. "Je to o tom, kam se ceny aktiv nyní vydají," dodal s tím, že PPF zvýšila počet analytiků, právníků či investičních ředitelů. Nyní ročně hodnotí PPF kolem 50 investičních nápadů.
Během posledních 18 měsíců se PPF soustředila na byznysová partnerství i akvizice především v Evropě. Výsledkem je vstup do ProSiebenSat.1 Media, německé mediální společnosti, a polského InPostu, provozovatele evropské sítě samoobslužných výdejních boxů a logistických center pro e-commerce. Také investici do InPostu hodnotí Šmejc jako potvrzení vstupu na trhy západní Evropy, protože firma působí kromě Polska i ve Velké Británii či Francii.
B
(Zdroj: moneymag.cz/)
Export tuzemských firem vzrostl meziročně o 5,8 procenta
06.09.2017
Průmyslová výroba v červenci zrychlila meziroční růst na 3,3 procenta po červnovém revidovaném růstu tři procenta. Dařilo se mimo jiné výrobě aut, strojů a zařízení i kovovýrobě. Pokles naopak zaznamenaly výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla či výroba ostatních dopravních prostředků, tedy lodí, lokomotiv, letadel či jízdních kol. O výsledcích českého průmyslu za první prázdninový měsíc ve středu informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Proti předchozímu měsíci byla průmyslová produkce po vyloučení sezonních vlivů reálně nižší o 9,8 procenta. Tak výrazný pokles ovlivnilo čerpání celozávodních dovolených ve významných podnicích, uvedli statistici. Podle statistiků přispěla nejvíce k meziročnímu růstu produkce motorových vozidel, přívěsů a návěsů, která byla vyšší o 17,1 procenta. Výroba strojů a zařízení vzrostla o 9,4 procenta, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 5,3 procenta. Naopak produkce a rozvod elektřiny, plynu a tepla klesla o osm procent, výroba ostatních dopravních prostředků se snížila o 28,1 procenta. Pokles o 14,3 procenta zaznamenala těžba a dobývání. Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v červenci meziročně stouply o sedm procent. Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích meziročně vzrostla o 7,6 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se podle ČSÚ zvýšily o 8,5 procenta, tuzemské nové zakázky vzrostly o 5,8 procenta. V průmyslových podnicích, které zaměstnávají více než 50 lidí, se v červenci meziročně zvýšil počet zaměstnanců o 1,9 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda těchto pracovníků meziročně vzrostla o 7,4 procenta a činila 31 197 korun.
zdroj: ihned.cz
Státní rozpočet byl po dvou třetinách roku v přebytku 16 miliard
04.09.2017
Příjmy státu byly za prvních osm měsíců letošního roku o 15,6 miliardy korun vyšší než jeho výdaje. Rozpočet se udržel v přebytku i přes to, že se oproti loňsku téměř o 84 miliard korun snížil příliv prostředků z Evropské unie. Státu se díky nad očekávání rychlému růstu ekonomiky daří vybírat více peněz na daních, propadu rozpočtu do minusu zabránilo také to, že stát oproti loňsku méně investuje. Loni na konci srpna Česko hospodařilo s přebytkem více než pětkrát větším.
Příjmy státního rozpočtu ke konci srpna meziročně vzrostly o 7,3 procenta na 827 miliard korun. Nejrychlejším tempem o bezmála 13 procent rostlo inkaso daně z příjmů zaměstnanců. Důvodem je především nízká nezaměstnanost a s ní spojené zrychlování růstu mezd. "Vliv měla také vyšší úroveň minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tisíc korun," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. K nárůstu příjmu státu významně přispěl také o 9,5 procenta vyšší výběr DPH, který souvisí především s vyšší spotřebou domácností. Lidé se nebojí utrácet, protože vydělávají více peněz a mají menší obavy o ztrátu zaměstnání. Ministerstvo zároveň upozorňuje na to, že se na vyšším výběru DPH příznivě projevilo zavedení druhé fáze elektronické evidence tržeb. "Ta už nyní za pouhých šest měsíců účinnosti výrazně předčila očekávaný rozpočtový dopad," uvedl Žurovec. V neposlední řadě měla příznivý vliv na letošní příjmy rozpočtu také položka, která přináší státu nejvíce peněz. Pojistné na sociální zabezpečení ve srovnání se stejným obdobím loni vzrostlo o 8,2 procenta na téměř 306 miliard korun. "Meziroční nárůst inkasa z pojistného takřka dvojnásobně překonává předpoklad ministerstva financí z doby sestavování letošního rozpočtu," upozornil Kovanda. I zde se projevila především nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy. Z Evropské unie zatím letos do Česka přiteklo 59 miliard korun, o 84 miliard méně než ve stejném období loni. Podle ministerstva financí je důvodem tak výrazného propadu zejména mimořádně vysoké čerpání evropských peněz v loňském roce. "Zejména v první polovině roku 2016 docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007–2013," uvedl mluvčí ministerstva.
zdroj: ihned.cz
V Česku může do roku 2019 vzniknout až 20 velkých bateriových úložišť
25.08.2017
Velkých bateriových úložišť energie se může v Česku do začátku roku 2019 začít stavět k dvaceti. V rozhovoru to řekl výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ a předseda dozorčí rady Solární asociace Jan Fousek.
Jedny z prvních baterií pro nadbytečnou energii s kapacitou jedné megawatthodiny (MWh) v Česku aktuálně staví společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun. Už v nejbližších měsících se podle Fouska začne stavět čtyři až pět podobných projektů. "Nechci zveřejňovat jména, ale máme informace, že do konce letošního roku se začne stavět mimo jiné i 2,5 megawatthodinová baterka," uvedl. Řadu z nových baterií podle něj navíc plánují postavit průmyslové podniky a teplárny, což označil za velmi pozitivní. "Baterie jako aktivní součást elektrizační soustavy by dávaly ohromný smysl. V naší asociaci se budeme snažit udělat maximum pro to, aby byl v tomto smyslu změněn energetický zákon," sdělil. Asociace prosazuje, aby velké bateriové systémy měly v energetické legislativě podobné postavení, jaké mají v současnosti přečerpávací vodní elektrárny, a aby mohly být využívány jako regulační zdroj, tak jak tomu už je v některých západních zemích. "Pokud dnes baterie zapojíme do distribuční sítě, musíme platit takzvanou regulovanou složku ceny elektřiny," podotkl. Růst podle něj zaznamenávají také menší "domácí" baterie, které jsou součástí malých solárních instalací na střechách rodinných domů. "Minulý rok bylo celkem instalováno na střechy 500 fotovoltaik, pouze minimum s baterií. Dle odhadů účastníků trhu se letos můžeme dostat i na 2000 instalací, z toho až 30 nebo 40 procent může být instalováno s baterií," zmínil. U dalších typů baterií, například pro mobilní telefony nebo notebooky, Fousek překotný vývoj nepředpokládá. Technologicky se podle něj nelze při současných znalostech už příliš vymyslet nedá.
zdroj: ined.cz
Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2018
23.08.2017
Dnem 1. ledna 2018 nabude účinnosti novela nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č.567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Nová právní úprava s účinností od 1. ledna 2018 zvyšuje základní sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin ze současných 11 000 Kč na 12 200 Kč a v relativním vyjádření jde o 10,9 % zvýšení. Základní hodinovou sazbu zvyšuje ze 66 Kč na 73,20 Kč. V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, jimž je za práci poskytován plat.