Británie lepí díru ve státních financích
18.11.2022
Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Ve čtvrtek to řekl britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu. Ten má zemi pomoct zalepit díru ve státních financích.
Londýn hodlá pomocí vyšších daní a rozpočtových škrtů zacelit mezeru až 60 miliard liber (1,67 bilionu korun), která se ve státních financích rozevřela mezi příjmy a výdaji. Bojuje také s vysokou inflací, která v říjnu vystoupila na 11,1 procenta, a hrozí mu dlouhá recese.
Vláda zmrazí výši daňové úlevy na další dva roky do roku 2028. To znamená, že se miliony lidí kvůli rostoucí inflaci a vyšším mzdám přesunou do vyšších daňových pásem. Nejvyšší daňová sazba, která činí 45 procent, se bude nově vztahovat na roční příjmy ve výši od 125 140 liber (3,5 milionu korun) namísto dřívějších 150 000 liber.
„Budeme čelit bouři,“ řekl ministr. Mluvil o obtížných rozhodnutích, která zajistí stabilitu, sníží inflaci a vyrovnají státní rozpočet. To podle něj mimo jiné zahrnuje výrazné snížení veřejných výdajů v některých oblastech. Hunt ale také oznámil zvýšení výdajů, například pro strádající britský státní zdravotnický systému (NHS) a pro školy.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Inflace v Evropské unii opět překonala rekord, v říjnu vzrostla na 11,5 procenta
18.11.2022
Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Ve čtvrtek to oznámil statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.
Eurostat zároveň zpřesnil na 10,6 procenta říjnovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před dvěma týdny odhadl na 10,7 procenta. V září inflace v eurozóně činila 9,9 procenta.
Ceny rostly výrazně rychleji než loni v říjnu, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce 4,4 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak 4,1 procenta.
Nejnižší míru inflace měla v říjnu Francie (7,1 procenta), Španělsko (7,3 procenta) a Malta (7,4 procenta). Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Estonsko (22,5 procenta), Litva (22,1 procenta) a Maďarsko (21,9 procenta). Vyšší inflaci než Česko mělo ještě Lotyšsko, Nizozemsko a Polsko.
V
Míra nezaměstnanosti v EU v září zůstala na šesti procentech
04.11.2022
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září zůstala na srpnových šesti procentech. Nejnižší byla i nadále v České republice, kde klesla na 2,2 procenta ze srpnových 2,4 procenta. Ve své tiskové zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
V zemích používajících jednotnou evropskou měnu euro se míra nezaměstnanosti snížila na 6,6 procenta ze srpnových 6,7 procenta. Loni v září dosahovala míra nezaměstnanosti v eurozóně 7,3 procenta, zatímco v celé EU činila 6,7 procenta.
Eurostat odhaduje, že letos v září bylo v EU bez práce 12,960 milionu lidí, z toho 10,988 milionu v eurozóně. Proti srpnu se počet nezaměstnaných v unii snížil o 52 000 a v eurozóně o 66 000. Ve srovnání s loňským zářím počet nezaměstnaných v EU klesl o 1,304 milionu a v zemích platících eurem o 1,071 milionu.
Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU podle údajů Eurostatu vykázalo Polsko, a to 2,6 procenta. Za ním následovaly Německo a Malta se třemi procenty. Nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo Španělsko, a to 12,7 procenta. Nad desetiprocentní hranicí se vedle Španělska nacházelo pouze Řecko, kde míra nezaměstnanosti činila 11,8 procenta.
V
Británie zvýšila základní úrok o 0,75 procentního bodu, nejvíce za 33 let
04.11.2022
Britská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na tři procenta. Uvedla to v dnešní tiskové zprávě. Přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let, základní sazba je teď na nejvyšší úrovni od roku 2008.
Bank of England, jak se britská centrální banka oficiálně nazývá, se podobně jako další centrální banky pomocí zpřísňování měnové politiky snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ta je teď v Británii nejvyšší za čtyři desetiletí.
V
Prezidentští kandidáti se kloní k přijetí eura, proti se vyslovili jen dva z nich
31.10.2022
Většina prezidentských kandidátů se kloní k tomu, aby se Česká republika připravovala na přijetí eura nebo se o přistoupení k měnové unii vedla vážná debata. V anketě ČTK se proti přijetí eura do roku 2028, tedy konce mandátu příštího prezidenta republiky, postavili pouze dva ze sedmi oslovených kandidátů.
Euro odmítají bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková a podnikatel Karel Janeček. Vitásková uvedla, že by nebyla zastánkyní zavedení eura během svého prezidentského mandátu ani poté. "V této ekonomicky a politicky rozbouřené době to považuji za další snížení životní úrovně našich občanů," uvedla.
Proti se postavil také Janeček, podle kterého nenastala vhodná doba. "Výhodnější je pro nás mít českou korunu. Jsem přesvědčen, že zvláště v této kritické situaci je lepší mít vlastní měnu, a to z důvodu nezávislosti a abychom neztratili kontrolu nad naší monetární politikou," napsal. Dodal, že na Česko by také bez eura ekonomicky méně dopadly případné nesoulady a konflikty.
Pro přijetí eura se jako občan naopak vyslovil generál Petr Pavel. Je přesvědčený, že i z ekonomického hlediska by to bylo namístě. "V Česku jsme z toho udělali velké politikum, aniž bychom lidem přesně vysvětlili výhody a nevýhody. Realita nás přitom pomalu předbíhá, protože mnoho firem už na platební styk v eurech přešlo," poznamenal.
Inicioval by debatu o přijetí eura, netlačil by ale na přechod ke konkrétnímu datu za každou cenu. Je třeba to podle něj udělat promyšleně v okamžiku, kdy to pro Česko bude ekonomicky výhodné.
V