Britové by Evropské unii měli zaplatit až 2,6 bilionu korun
04.05.2017
Britové odmítají, že by museli v rámci brexitu do evropského rozpočtu zaplatit až 100 miliard eur, tedy přes 2,6 bilionu korun. "Nebudeme platit něco, co si Evropská unie jen tak vymyslí," řekl v televizi ITV ministr pro brexit David Davies.
Deník Financial Times ve středu napsal, že by Británie mohla EU dlužit až 100 miliard eur. Deník to spočítal na základě dokumentů, které pro jednání o britském vystoupení z EU připravuje Evropská komise. Předseda komise Jean-Claude Juncker dřív mluvil o částce kolem 60 miliard eur, tedy přes 1,5 bilionu korun. Podle Financial Times ale mezitím země jako Francie a Polsko přišly s novými požadavky. Podle nich by měli Britové uhradit i svůj podíl na dřív dohodnutých dotacích pro zemědělce. EU odmítá, že by chtěla Brity jakkoliv trestat. Podle ní musí Londýn zaplatit jen to, co už dřív slíbil například v rámci víceletého evropského rozpočtu, který platí až do roku 2020. To je důležité i pro Česko, které může z evropského rozpočtu vyčerpat stovky miliard korun v rámci evropských fondů. "Britové by měli doplatit to, k čemu se zavázali ještě před brexitem," řekl minulý týden český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Je to společný postoj všech 27 zemí EU, který jejich premiéři či prezidenti potvrdili na sobotním summitu v Bruselu. Přesná částka, kterou by Britové podle EU měli doplatit, zatím není známa. Londýn má naopak některé pohledávky vzhledem k unii, například svůj podíl na kapitálu Evropské investiční banky. Část britských politiků odmítá, že by měla Británie unii cokoliv doplatit. Podle nich může z EU prostě vystoupit a nedoplatit do evropského rozpočtu nic z toho, co dřív slíbila. Britská premiérka Theresa Mayová v minulých týdnech naznačovala, že zadarmo "rozvod" s unií být nemůže. Ona i její ministr financí Philip Hammond připouštěli, že Londýn bude muset své závazky splnit.
zdroj: ihned.cz
Nezaměstnanost v EU byla nejnižší za 8 let
02.05.2017
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii klesla v březnu na osm procent, což je nová nejnižší hodnota od ledna 2009. V únoru činila 8,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V celé eurozóně zůstala míra nezaměstnanosti na únorové hodnotě 9,5 procenta, nejníže od května 2009.
V březnu bylo v EU bez práce 19,761 milionu mužů a žen, z toho 15,515 milionu v eurozóně. Proti únoru se počet nezaměstnaných snížil o 56 000, v zemích platících eurem o 5000. Z 28 členských zemí unie mělo nejnižší míru nezaměstnanosti Česko, kde podle Eurostatu dosáhla 3,2 procenta. Druhé bylo Německo se 3,9 procenta. Naopak nejvyšší zůstává nezaměstnanost v Řecku a ve Španělsku. Proti loňskému březnu se nezaměstnanost snížila ve 23 zemích unie. Ve Francii a Rakousku se nezměnila, naopak v Dánsku, Itálii a Litvě vzrostla. Nejvíce se nezaměstnanost snížila v Chorvatsku, Portugalsku, ve Španělsku a v Irsku. Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v březnu klesla na 4,8 procenta z únorových 5,1 procenta. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání. Právě podle statistického úřadu přestala zaměstnanost v Česku stoupat. V březnu klesla z únorového maxima o desetinu procentního bodu na 73,3 procenta. Naopak nezaměstnanost posunula své minimum na 3,4 procenta. Ubylo nezaměstnaných mužů, kterých je s mírou 2,5 procenta nejméně v historii. Žen bez práce ale přibylo. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, jenž používá pro výpočet nezaměstnanosti jinou metodiku než Úřad práce ČR.
zdroj: ihned.cz
Reálná evropská ekonomika je vůči volbám imunní
24.04.2017
Mnozí burzovní analytici "straší" tím, že případné vítězství populistické političky Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách, pořádně otřese finančními trhy. Předpovídají masový výprodej nejen francouzských, ale všech evropských akcií. Výnosy dluhopisů vydaných Francií by stouply, a výhledově by se dokonce mohl zhoršit její úvěrový rating. Tak jako to koncem týdne učinila agentura Fitch s hodnocením Itálie.
Avšak z reálné ekonomiky přicházejí letos většinou samá povzbudivá čísla. Svědčí o tom, že firmám přibývají objednávky, takže se zvolna zlepšuje situace na trhu práce, což zase podmiňuje rostoucí důvěru domácností. Hospodářský pohyb vyjadřuje také index nákupních manažerů (PMI), který pravidelně zveřejňuje londýnská společnost IHS Markit na základě svých podrobných šetření ve firmách. V eurozóně v dubnu stoupl, přičemž ve Francii, zmítané předvolební nejistotou a také obavami z dalších teroristických útoků, dokonce předčil očekávání. Ve druhé největší ekonomice eurozóny vzrostl na 57,4 bodu proti březnovým 56,8 bodu, a je tak nejvýš od května 2011. Hodnota PMI nad 50 značí, že firemní manažeři v následujícím období očekávají vzestup objednávek, a tedy i výroby, index pod 50 signalizuje pokles. "Je vidět, že francouzská ekonomika sílí a obavy z voleb přehlíží," komentuje pro agenturu Reuters Chris Williamson, hlavní ekonom IHS Markit. Jak dodává, četné francouzské firmy si pochvalují, že stoupá poptávka po jejich zboží. V pondělí přišla další dobrá zpráva z Německa, kde se opět zlepšila firemní důvěra v budoucí vývoj. Index, který mnichovský Ústav pro hospodářský výzkum (IFO) sestavuje podle svých průzkumů v sedmi tisících německých firmách, stoupl na 112,9 bodu, což je nejvíce od července roku 2011. "Německé hospodářství zaznamenává silný růst," uvádí šéf zmíněného ústavu Clemens Fuest.
zdroj: ihned.cz
Inflace v eurozóně klesla v březnu o půl procenta
19.04.2017
Inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla na 1,5 procenta z únorových dvou procent, potvrdil ve středu evropský statistický úřad Eurostat svůj první rychlý odhad z konce března. V celé unii v březnu rostly v meziročním srovnání ceny o 1,6 procenta, o měsíc dříve to také byla procenta dvě.
Podle údajů Eurostatu například ceny energií stouply v březnu jen o 7,4 procenta, ve srovnání s únorovou hodnotou 9,3 procenta. Podobně v březnu méně než v únoru rostly ceny nezpracovaných potravin - o 3,1 procenta proti únorovým 5,3 procenta. Největší vliv na razantní zpomalení růstu spotřebitelských cen v eurozóně tak měl pohyb cen paliv v dopravě, topných olejů a zeleniny. Opačným směrem, tedy k vyšší inflaci, přispěl v březnu růst cen oděvů, telekomunikací a "prázdninových balíčků". Ceny ve službách, tedy největším sektoru hospodářství eurozóny, se v březnu zvýšily o procento, tedy naopak méně než únorových 1,3 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o 0,3 procenta. Ze zemí Evropské unie nejvyšší inflaci zaznamenala trojice pobaltských států používajících euro. V Lotyšsku ceny rostly o 3,3 procenta, v Litvě o 3,2 procent a v Estonsku o 3,0 procenta. Další nejvyšší úroveň inflace zaznamenaly v březnu dvě země mimo společnou měnu a to Maďarsko (2,7 procenta) a Česko (2,6 procenta). Naopak nejméně ceny rostly v Rumunsku (0,4 procenta) a v Irsku a Nizozemsku (obě 0,6 procenta). Evropská centrální banka (ECB) se dlouhodobě snaží o pohyb inflace okolo dvou procent; situaci se pokouší ovlivňovat výrazně nízkými úrokovými sazbami a nákupy dluhopisů. Zprávu s předběžnými údaji za nynější měsíc by měl Eurostat zveřejnit 28. dubna.
zdroj: ihned.cz
Česká práce je osmá nejlevnější v EU
11.04.2017
Náklady na pracovní sílu jsou v Česku čtyřikrát nižší než v Dánsku. Levnější práce než v Česku je už jen v dalších sedmi zemích Evropské unie. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat a které zahrnují výdělky v celé ekonomice kromě zemědělství a veřejné správy.
Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku – 42 eur za hodinu, Belgii (39,2 eura) a Švédsku (38 eur). Průměr Evropské unie dosahuje 25,4 eura, Česko je s hodnotou 10,2 eura hluboko pod ním – až za Slovinskem, Estonskem či Slovenskem. Za Českem skončily ještě Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko. Mezi lety 2004 a 2016 stoupla cena práce nejvíce v Rumunsku (o 189,5 procenta), Lotyšsku (o 177,7 procenta) a Bulharsku (o 175 procent). Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška jde o dlouhodobý trend, kdy produktivita i mzdy rostou rychleji v chudších zemích, a dochází tak k postupnému sbližování v rámci EU. Náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 téměř o 76 procent – z průměrných 183,60 koruny za hodinu na 275,10 koruny. K poklesu došlo jen v Řecku – o 7,2 procenta. "Pokles nákladů práce v jižní Evropě je mimochodem důkazem, že v rámci eurozóny může fungovat takzvaná vnitřní devalvace, tedy přizpůsobování nákladů při pevném směnném kurzu," vysvětluje Sobíšek. Podle Sobíška zůstává Česko levnější zemí, než odpovídá její nákladové úrovni. "To je způsobeno politickou preferencí snižování nepřímých daní (DPH) před snižováním nákladů práce. Přesto se české náklady práce přibližují zemím jižní Evropy a některé v dohledné době jistě předhoníme. Je to umožněno vyšším zastoupením průmyslu, který se obecně vyznačuje oproti jiným odvětvím vyšší produktivitou," vysvětluje. Kromě přímých nákladů práce (samotná mzda nebo plat) zahrnují tato čísla i nepřímé náklady, do nichž Eurostat řadí zejména povinné odvody zaměstnavatele na sociální pojištění. Podíl této nemzdové složky je nejvyšší ve Francii (33,2 procenta), Švédsku (32,5 procenta) a Litvě (27,8 procenta), naopak nejmenší na Maltě (6,6 procenta).
zdroj: ihned.cz