Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?
28.03.2023
Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?
Dodavatelé elektrické energie tak budou mít třeba povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Podle plánů Evropské komise by se měl také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících právě k oné cenové stabilitě. Domácí agenturní zpravodajství k této věci dále uvedlo, že kolísání cen v extrémních výškách má dále pomoci „povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv“ při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Podle konstatování agentury ČTK má právě tento krok snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil princip její tvorby...
J
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Itálie chce výjimku. Konec spalovacích motorů schválí, jen když zůstanou biopaliva
23.03.2023
Itálie varovala Evropskou komisi (EK), že plán na ukončení prodeje aut se spalovacími motory do roku 2035 podpoří jen pod podmínkou, že se budou dál smět prodávat auta na biopaliva. Informuje o tom agentura Reuters.
Evropská unie se snaží odblokovat řešení svého záměru na snížení emisí CO2 z automobilů, na poslední chvíli se totiž proti plánu postavilo Německo. Současný plán se nelíbí ani některým dalším zemím včetně České republiky.
Itálie a Německo už společně komisi požádaly, aby povolila prodej nových automobilů se spalovacím motorem po roce 2035, pokud budou jezdit výhradně na uhlíkově neutrální syntetická paliva, někdy označovaná jako e-paliva. To by mohlo podpořit výrobce automobilů a dílů se spalovacím motorem.
Mezi členské země Evropské unie, které pro auta na syntetická paliva prosazují výjimku ze zákazu prodeje nových osobních vozidel se spalovacími motory po roce 2035, patří i Polsko a Česká republika. Ta přitom zákaz loni sama dojednala, a to za českého předsednictví EU.
Itálie v dopise komisi z tohoto týdne nově uvedla, že výjimka se musí vztahovat i na biopaliva - tedy paliva získaná z biomasy, jako jsou rostliny.
"Itálie by nepřijala příliš omezený výklad komise ohledně 'neutrálních paliv' z hlediska CO2‘, který zahrnuje pouze e-paliva a nikoliv biopaliva," uvedli tři italští ministři v dopise, který má podle Reuters datum 21. března. Mluvčí italského ministerstva dopravy dnes řekl, že Řím na dopis odpověď zatím nedostal.
Brusel teď vyjednává s Německem, aby se pokusil spor vyřešit. Někteří úředníci doufají, že se dohodnou před čtvrtečním summitem lídrů EU. Na návrh komise, že po roce 2035 bude možné prodávat nová osobní auta se spalovacími motory v případě, že budou využívat uhlíkově neutrální paliva, v úterý poukázala agentura Reuters. Podle ní se v něm biopaliva za uhlíkově neutrální paliva nepovažují.
B
Strop na ceny v obchodech zatím nebude. Máme potraviny v akcích levnější než Slováci
22.03.2023
Česko podle ministra zemědělství nechce zavést strop cen v obchodech jako na Slovensku. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Osm největších maloobchodních řetězců na Slovensku od pondělí na tři měsíce stanovilo cenový strop na vybrané potraviny. Opatření se dotkne téměř 400 různých položek. Ceny potravin na Slovensku jsou u některých položek vyšší než ceny v Česku v akčních nabídkách. Na Slovensku se vyjednání o cenových stropech neúčastnili zástupci zemědělců.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu v pondělí uvedl, že tuzemské řetězce se ke stanovení maximálních cen zatím nechystají. Ceny se podle něj drží na relativně nízké úrovni, protože obchodníci častěji zavádějí slevové akce.
V Česku se aktuálně prodá přes 60 procent potravin ve slevách. Zastropování cen podle něj přitom není nic jiného než dlouhodobá slevová akce na předem určenou část sortimentu. "Považujeme za vhodnější slevy střídat, aby měli zákazníci bohatší výběr a nedocházelo ke zdražení těch potravin, jejichž ceny nejsou zastropované,".
Na Slovensku bude na vybraných položkách označení 'Protiinflační garance' a jejich ceny prodejci zveřejní na svých webových stránkách. Potraviny byly na Slovensku letos v únoru stejně jako v lednu meziročně dražší o 28,6 procenta. Meziroční míra inflace v únoru zrychlila na 15,4 procenta z lednových 15,2 procenta.
Ceny potravin v Česku v únoru meziročně stouply o 23,9 procenta, v lednu to bylo o 24,8 procenta. Celkově byly spotřebitelské ceny proti loňskému roku vyšší o 16,7 procenta, růst tak zpomalil z lednových 17,5 procenta.
Mnoho Čechů kvůli rostoucím cenám jezdí za nákupy do Polska, kde vláda zrušila DPH na některé základní potraviny. České obchody u hranic s Polskem tak mají oproti období před snížením DPH o 30 až 40 procent nižší prodeje, řekl dříve Prouza. Už loni si někteří lidé u polských hranic stěžovali na to, že tam Češi vykupují obchody. Vyhledávané jsou mezi Čechy také nákupy v Německu, kde se zase vyzdvihuje kvalita potravin.
B
(Zdroj: www.eurozpravy.cz)
Evropská komise zažalovala ČR kvůli směrnici o ochraně oznamovatelů
17.03.2023
Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli tomu, že nezavedlo do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (takzvaných whistleblowerů). Uvedl to mluvčí Soudního dvora Evropské unie. Komise podle něho zároveň soud požádala o vyměření pokuty, která se bude načítat do doby, než bude Česko pravidla dohodnutá na unijní úrovni respektovat.
Zakotvení ochrany oznamovatelů do právních předpisů jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci. Komise svůj záměr zažalovat ČR a dalších sedm států oznámila v polovině února. Porušení povinností plynoucích z unijních smluv se podle Bruselu týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska.
Mluvčí soudu dnes uvedl, že nejvyšší justiční orgán EU obdržel žalobu komise v pondělí. Komise po soudu požaduje, aby Česku vyměřil za nerespektování pravidel paušální pokutu a také stanovil částku, která se bude načítat každý den do doby, než země normu zavede.
Česká vláda předložila Sněmovně návrh zákona na ochranu oznamovatelů koncem loňského listopadu. Nyní je v dolní komoře před druhým čtením, při němž mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy. Mohlo by se uskutečnit na dubnové schůzi. V úvodním kole projednala Sněmovna předlohu v polovině ledna. Ústavně-právní výbor začátkem března doporučil, aby se vztahovala i na přestupky.
S
Omezení příchutí e-cigaret může vést k návratu k běžným cigaretám
13.03.2023
Evropská komise nedávno spustila veřejnou konzultaci k další možné regulaci tabákových a nikotinových výrobků. Podle Komory elektronického vapování (KEVAP) se může týkat například omezení příchutí elektronických cigaret nebo povinného označování výrobků, diskutuje se také o zavedení spotřební daně.
Podle průzkumu agentury Ipsos by zhruba pětina uživatelů v případě zdražení přešla zpět ke klasickým cigaretám, třetina by spotřebu omezila. V ČR letos v říjnu začne platit zákaz prodeje zahřívaného tabáku s charakteristickou příchutí, který již platí pro klasické cigarety, nebo tabáku k ručnímu balení. Poslední Národní výzkum užívání tabáku Státního zdravotního ústavu uvádí, že v roce 2021 užívalo elektronické cigarety 7,4 procenta a zahřívaný tabák sedm procent populace.
Průzkumu Ipsos letos uvedl, že 22 procent uživatelů elektronických cigaret by se v případě zdražení vrátilo ke klasickým cigaretám, 24 procent by začalo používat levnější alternativy a 34 procent by omezilo spotřebu. V případě zákazu příchutí by se podle průzkumu ke klasickým cigaretám vrátilo 16 procent uživatelů. Berdych také upozornil na to, že zdražení nebo zákaz příchutí může vést k tomu, že lidé si budou náplně vytvářet z volně dostupných výrobků. "Neodborné zacházení či nekontrolované výrobky s sebou přitom také přinášejí zdravotní rizika," doplnil.
S