Cena plynu pro evropský trh klesá pod 150 eur za megawatthodinu
11.10.2022
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes pokračuje v poklesu. Nejnovější údaje ukazují, že zásoby plynu v Evropě dál rostou, zatímco spotřeba se snižuje. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem 9:30 SELČ ztrácel téměř pět procent na 149 eur (zhruba 3650 Kč) za megawatthodinu (MWh). Předtím sestoupil až na 144 eur za MWh, tedy na nejnižší úroveň od konce června. Cena kontraktu nicméně zůstává výrazně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.
Společnost ICIS dnes uvedla, že poptávka po zemním plynu v Evropě bez zahrnutí Británie se v září nacházela 12 procent pod pětiletým průměrem. Evropská komise vyzvala členské země Evropské unie, aby spotřebu plynu snížily o 15 procent.
Zásobníky plynu v Evropské unii byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) v sobotu plné z téměř 89 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, činila naplněnost zásobníků přes 94 procent a v České republice téměř 88 procent.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Ceny bytů a domů v Česku rostly v 1. čtvrtletí nejrychleji ze všech zemí EU
20.07.2017
Ceny bytů a domů v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 12,8 procenta. Ze zemí Evropské unie to bylo nejvíce. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Více než desetiprocentním tempem se ceny zvedly i v Litvě a Lotyšsku, naopak v Chorvatsku o 0,4 procenta klesly. V celé EU se ceny zvýšily v průměru o 4,5 procenta.
"Situace v Česku je v kontextu EU varovná. Za rizikový vývoj mohou zejména dva klíčové faktory. Prvním jsou až příliš dlouhá stavební řízení, která developerům a dalším podnikatelům ve stavebnictví neumožňují pružně reagovat na současnou zvýšenou poptávku po bydlení," sdělil analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Druhým faktorem je podle něj měnová politika ČNB, jejíž měnová intervence z roku 2013 snížila úrokové sazby u hypotečních úvěrů, a tím i zvýšila poptávku po nemovitostech. Zároveň se podílela na snížení atraktivity dalších investičních nástrojů, například dluhopisů, což pozornost investorů namířilo také k nemovitostem. "ČNB tak zejména letos v prvním čtvrtletí uvázla v pasti, jelikož se loni napevno zavázala ukončit režim nejdříve ve druhém kvartále. Korunu tak paradoxně oslabovala i v prvním čtvrtletí, kdy v Česku rostly ceny nemovitostí nejrychleji v EU," doplnil Kovanda. ČNB ukončila devizové intervence 6. dubna. Vzhledem k vývoji na nemovitostním trhu a v české ekonomice podle Kovandy nelze čekat, že by výrazný růst cen nemovitostí v nejbližších čtvrtletích ustal.
zdroj: ihned.cz
Praha patří mezi země s největším počtem architektů na obyvatele
17.07.2017
Už čtvrtým rokem se Praha poměřuje s dalšími 180 městy z osmdesáti zemí světa. V žebříčku Cities in Motion je srovnávána na základě ukazatelů, jako je ekonomika, rozvoj technologií i lidského kapitálu. Letos se umístila na 45. místě, nepřekonala tak západoevropské metropole, ale v regionu si nestojí špatně. Daleko za sebou nechala Bratislavu, Varšavu i Budapešť.
Zatímco se Praha umístila na 45. pozici, Berlín byl šestnáctý, Vídeň šestadvacátá, a jsou tak v modernizaci měst daleko před námi. Kdežto Budapešť zaostává s číslem 68. Varšava je na tom na 74. místě ještě hůře a Bratislava skončila až na příčce 83. Na vrcholu žebříčku najdeme metropole jako New York, Londýn, Paříž či San Francisco. V Evropě pak v modernizaci měst vynikají kromě Londýna a Paříže také Amsterdam, Ženeva či Kodaň – ty získávají cenné body především za fungování dopravy a rozvoj cyklistiky. Úspěšnost světových jedniček co do připravenosti na blízkou budoucnost však sráží to, v čem vedou právě evropské státy: New York zůstává na velmi nízkých pozicích v rozměrech sociální soudržnosti. A to tak hluboko, že konkrétně v tomto parametru s místem na příčce 153. třicetkrát zaostává za Prahou umístěnou na páté pozici.
zdroj: ihned.cz
Česko je 22. společensky nejvyspělejší zemí
29.06.2017
Česko se umístilo na 22. místě žebříčku kvality života, který pravidelně sestavuje nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte. Z nových zemí EU je na tom lépe už jen Slovinsko, první skončili Dánové.
Žebříček vychází z dat o stavu společenského a ekonomického rozvoje, přístupu ke zdravotnictví či k základnímu vzdělání nebo úrovně životního prostředí. Česko sice nedosahuje spokojeného dánského stylu "hygge", ale ani tak to není špatné: na 22. místě se drží už zhruba čtyři roky, byť si oproti loňsku v některých ukazatelích mírně pohoršilo. Svět Čechům může rozhodně závidět přístup k lékařské péči – české zdravotnictví se udrželo v čele tabulky – či k základnímu vzdělání. Také co do přístupu k pitné vodě, vlastní střeše nad hlavou, ve výživě, v hygieně či v pocitu osobní bezpečnosti se Česko drží na čelných místech. Základní lidské potřeby mají Češi zajištěny lépe než dvě třetiny zemí světa. "Málo si to uvědomujeme, ale je co slavit. I když po hospodách nebo před přáteli brbláme, jsme veskrze šťastná země, kde se dobře žije valné většině národa," komentuje průzkum psycholožka Jitka Mrvová. Paradoxem však je, jak negativně Češi vnímají imigranty. V tom jsou na 112. místě mezi hodnocenými 128 zeměmi světa. A loni byli úplně na chvostu. Přitom Česko přijalo pouze zhruba dvacítku uprchlíků.
zdroj: ihned.cz
Čeští učitelé berou nejmíň v EU, nejnižší jsou i výdaje na žáka
26.06.2017
Když před 15 lety nastupovala na post ministryně školství tehdejší nejpopulárnější politička Petra Buzková z ČSSD, slibovala, že během tří let budou učitelé brát 130 procent průměrné mzdy v Česku.
Minulý týden, když odcházela kvůli skandálu s rozdělováním sportovních dotací ministryně Kateřina Valachová (také z ČSSD), opět hovořila o tom, že kantoři by do tří let měli dosáhnout na 130 procent průměrného platu. Máloco dokládá bezradnost situace v českém školství jako porovnání těchto dvou vyjádření. Aktuálně si učitel ze základní nebo střední školy přijde v průměru zhruba na 107 procent průměrné mzdy. Oproti roku 2002 je to jen nepatrné vylepšení, tehdy to bylo asi 101 procent. "To je velmi málo s ohledem na to, že většina českých zaměstnanců nemá vysokoškolské vzdělání, jak ho naopak mají a dnes musí učitelé mít," zdůrazňuje expert na školství Daniel Münich, který se tématu platových podmínek pedagogů dlouhodobě věnuje. Ve studii, kterou ve spolupráci s HN sestavil, navíc poukazuje, že čeští učitelé jsou na tom nejhůř jak v EU, tak v rámci OECD, jež sdružuje nejvyspělejší země světa. "Průměrné platy českých učitelů na základních školách jsou v relaci k průměrným platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců nejnižší," říká Münich z think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE-EI. V loňském roce byl průměrný měsíční plat učitelů na základních školách těsně pod 30 tisíci korunami, zatímco vysokoškoláci v soukromé sféře, kde se jich pohybuje naprostá většina, si průměrně vydělali téměř 50 tisíc korun. Podstatně lépe než učitelé ale na tom byli i lidé s univerzitním titulem ve veřejné sféře − tam průměrná mzda přesáhla 37 tisíc.
zdroj: ihned.cz