Česko má 5184 dobíjecích bodů pro elektromobily, za řadou zemí EU výrazně zaostává
25.07.2024
Podíl bodů s velmi rychlým dobíjením činí 6,6 procenta, je jich tedy 344. Vyplývá to z tiskové zprávy Lukáše Kaduly z Centra dopravního výzkumu a z aktualizovaných údajů na webu Čistá doprava. Ačkoliv se tempo výstavby dobíjecích stanic v posledních letech zrychlilo, před Českem je v počtu dobíjecích bodů například velikostně srovnatelné Řecko či Portugalsko a státy jako Dánsko, Rakousko, Švédsko či Belgie jich mají násobně více.
Téměř 60 procent dobíjecích bodů v EU přitom připadá na tři státy, a to Nizozemsko, Německo a Francii. V Nizozemsku, které má o polovinu obyvatel více než Česko, je dobíjecích bodů zhruba 170 tisíc, což je více než třicetinásobek. Dobíjecí bod se přitom nerovná počtu dobíjecích stanic, nýbrž počtu konektorů, u kterých mohou elektromobily nabíjet současně. Každá dobíjecí stanice má minimálně jeden takový konektor, nejčastěji se však lze setkat se dvěma konektory.
V prvním pololetí bylo v Česku nově zaregistrováno 5622 bateriových elektrických vozidel, celkem jich je 40.584. Čtvrtina nových registrací připadala na ojetiny. Jednoznačně v oblíbenosti vede Tesla s 1987 registracemi, druhá je se 489 vozy Škoda, podobný počet registrovaných aut je značky BMW. Tesla byla nejčastěji registrovaným elektroautem i mezi ojetinami. "Meziroční růst registrací nových bateriových elektrických vozidel činil v prvním pololetí 38,6 procenta. Podíl na celkových registracích byl 3,6 procenta, což nás v EU řadí na 24. pozici. Zásadní vliv na meziroční růst měl bezesporu také postupný náběh záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky, který byl spuštěn v březnu," uvedl Kadula.
V EU bylo za první pololetí registrováno 712.637 bateriových elektrických aut, jejich podíl na celkových registracích dosáhl 12,5 procenta. Benzinových aut byla třetina, hybridních bez externího dobíjení 29 procent a dieselových 13 procent. Meziročně bylo registrováno o 1,3 procenta více bateriových aut. Na nízký růst měl vliv trh v Německu, který poklesl o 16,4 procenta. Citelně klesaly i trhy ve Švédsku či ve Finsku, naopak velké trhy jako Francie, Belgie, Nizozemsko či Dánsko rostly.
S
Volkswagen zvýšil dividendu, prodá některé své firmy
07.05.2018
Z Herberta Diesse, nového šéfa koncernu Volkswagen, který 13. dubna ve funkci vystřídal Matthiase Müllera, včera na valné hromadě konané v berlínském City Cube vyzařovalo sebevědomí. Největší světová automobilka překonala důsledky neblahého emisního skandálu a dál přepisuje prodejní rekordy. Ani letošní rok by neměl být výjimkou.
Volkswagen během letošního prvního čtvrtletí zvýšil dodávky zákazníkům meziročně o 7,4 procenta na 2,7 milionu vozů, což je kvartální rekord. Podle Diesse tak lze očekávat, že celkový prodej v tomto roce proti loňsku, kdy přesáhl 10,7 milionu aut, dál mírně vzroste. Tržby stoupnou až o pět procent, loni dosáhly 230,7 miliardy eur. Akcionáři schválili návrh představenstva, aby se dividenda vyplácená za rok 2017 na jednu běžnou akcii zvýšila na 3,90 eura ve srovnání s předchozími dvěma eury. Proč také ne, když koncern loni více než zdvojnásobil čistý zisk na 11,6 miliardy eur. Diess současně akcionářům sdělil, že vedení vážně uvažuje o určitém "zeštíhlení" koncernu. Nevylučuje prodej motocyklové značky Ducati, jež je nyní propojena s dceřinou firmou Audi. K "neprofilovému byznysu", jehož by bylo účelné se zbavit, patří také výrobce převodovek Renk, kde VW drží většinový podíl, a rovněž firma Man Diesel & Turbo, dodávající hlavně naftové motory. Koncern mění svoji organizační strukturu. Její součástí bude i spojení 12 značek do několika skupin (podle zákaznických skupin), z nichž každá bude mít jednotné řízení. Do skupiny "běžných" značek (volume) patří vedle Volkswagenu či Seatu také česká Škoda Auto. V "prémiové" bude například Audi a v "superprémiové" Porsche, Bentley a Bugatti.
Volkswagen zdvojnásobil dividendu
04.05.2018
Volkswagen čekají podle jeho šéfa Herberta Diesse největší změny v historii. Do elektrifikace a digitalizace hodlá koncern do konce roku 2022 investovat 34 miliard eur, dalších 15 miliard eur přidají jeho dva společné podniky, které zřídil v Číně s tamními partnery. Valná hromada ve čtvrtek také schválila výplatu dividendy.
Vedení akcionářům slíbilo, že Volkswagen do roku 2025 na trh uvede 80 nových elektrických modelů, z toho 50 na baterii, tedy čistě na elektrický pohon, ostatní budou hybridy nabíjené ze zásuvky. "Největší část cesty máme teprve před sebou. Roky rozhodující o naší transformaci teprve přijdou," sdělil akcionářům Diess. Valnou hromadu také upozornil, že Volkswagen – podobně jako další evropské automobilky – dosud silně závisí na dodavatelích baterií z Číny, Jižní Koreje a Japonska, což je nutné změnit. Herbert Diess je velice nespokojen s tím, že se dosud nepodařilo změnit to, co se nazývá "firemní kultura". Koncern, jehož řízení mu akcionáři svěřili, chce mít "poctivější, otevřenější a upřímnější, jedním slovem slušný".
Peněz z Bruselu ubude. Babišovi to nevadí
02.05.2018
Velká část peněz, za které Česko staví a opravuje dálnice, železnice nebo třeba podporuje vědu a výzkum, pochází z Bruselu. Prostředků z evropských fondů ale v budoucnu do Česka přiteče podstatně méně než dosud.
Mělo by to být jasné z návrhu příštího sedmiletého evropského rozpočtu, který bude platit po roce 2020. Ve středu ho předloží Evropská komise. V současném sedmiletém evropském rozpočtu je na dotace chudším zemím, jako je Česko, určeno zhruba 350 miliard eur, tedy skoro devět bilionů korun. Komise ve středu nejspíš navrhne, aby to pro léta 2021 až 2027 bylo o pět až deset procent méně. Ztenčit by se měl i balík peněz na podporu zemědělců. "Koláč" evropských dotací tak bude menší, Česko z něj navíc nejspíš dostane menší podíl než dosud, kdy patřilo vůbec k největším příjemcům peněz z evropského rozpočtu. "Česko poskočilo kupředu, bohatne. Je to podobný příběh jako dříve u Irska nebo Španělska," řekl HN mimo záznam zdroj z Evropské komise, který se přípravě rozpočtu věnuje.
Evropě i USA se daří
30.04.2018
Letošní výkyvy na akciových trzích byly způsobeny obavami z inflace a růstu úrokových sazeb a roli sehrává také nejistota ohledně možné obchodní války, říká v rozhovoru pro HN analytik Amundi, největší evropské investiční společnosti.
Investoři by i v dalším průběhu roku měli počítat s vyšší kolísavostí cen akcií i dalších aktiv na světových finančních trzích. Podle Sergia Bertonciniho, analytika firmy Amundi, která spravuje majetek v objemu 1,4 bilionu eur, a je tak největší evropskou investiční společností, budou trhy ovlivňovat obavy z růstu inflace a úrokových sazeb a také nejistota spojená s případným nástupem protekcionismu kvůli možné eskalací obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou, případně dalšími zeměmi.