Česko navrhuje EU omezit pohyb ruských diplomatů v Schengenu
22.11.2023
Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie ČTK poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O českém návrhu předtím informoval list Financial Times (FT).
"Mohu potvrdit, že takový návrh existuje. Jednání nejsou uzavřena, takže nemohu sdělovat detaily. Myslím, že kolegové z evropských zemí rozumí tomu, že špionážní aktivity znamenají riziko, a je veřejně známým faktem, že celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím," uvedl Lipavský.
Česko požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země a nikoli po celém Schengenu. Zároveň podle FT chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Ruští diplomaté se mohou volně pohybovat v 24 z 27 členských zemí EU, stejně jako ve Švýcarsku, v Norsku a na Islandu, upozornil FT. Praha podle listu minulý týden návrh přednesla k vyjednávání o 12. evropském balíčku protiruských sankcí.
Po ruské invazi na Ukrajinu mnoho zemí vypovědělo část ruských diplomatů. Česko k takovému kroku přistoupilo i dříve kvůli kauze Vrbětice. Celkem vyhostilo přes 70 pracovníků, na ruském velvyslanectví v Praze nyní působí šest diplomatů.
B
(Zdroj: ceskenoviny.cz/ekonomika/)
V Británii se začne platit plastovými desetilibrovkami s portrétem spisovatelky
14.09.2017
V minulém roce vydala centrální banka Velké Británie do oběhu 440 milionů plastových pětilibrovek, které mají každá cenu zhruba 145 korun. Ve čtvrtek poprvé vydává i destilibrovky s portrétem spisovatelky Jane Austenové – autorkou slavného románu Pýcha a předsudek. Podobizna, na které je podle historiků spisovatelka zobrazena hezčí, než ve skutečnosti byla, je doprovázena citátem: “Neexistuje většího potěšení, než je čtení.”
Nová bankovka je vytištěna na polymeru, tenké ohebné plastové fólii, která by měla být dostatečně odolná, aby vydržela i vyprání v pračce. Bude obsahovat dokonalejší ochranné prvky proti padělání nebo hmatatelné značky, které slepcům poslouží k rozpoznání hodnoty. Podle listu The Guardian se chystá hon na desetilibrovky se speciálními sériovými čísly. Například pětilibrovka se sériovým číslem 01000017 byla v minulém roce na charitativní akci prodána za čtyři tisíce liber. Velký zájem se očekává o desetilibrovku se sériovým číslem 16 121775 a 8 071817, což je datum narození a úmrtí spisovatelky. V minulém roce centrální banka začala vydávat plastové pětilibrovky, na jejíž přední straně je portrét královny Alžběty II a na rubu bankovky pak snímek Winstona Churchila z roku 1941 s citátem: “Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot". Předseda Winston Churchilla tato slova pronesl v jeho první řeči ve funkci premiéra v roce 1940. Poté dovedl Británii k vítěství nad nacistickým Německem. Starší desetilibrovka s Charlesem Darwinem přestane platit na jaře příštího roku. Podle BBC se centrální banka Velké Británie v roce 2020 chystá vydat i plastové dvacetilibrovky s portrétem krajináře Wiliema Turnera.
zdroj: ihned.cz
Britští poslanci schválili zákon o právní odluce od EU
12.09.2017
Britská Dolní sněmovna přijala v noci na úterý ve druhém čtení návrh zákona, který se má stát základem právní odluky Spojeného království od Evropské unie. Má stanovit, jaké zákony přijaté v souladu s normami EU zůstanou v britském právu zachovány a jaké naopak budou vypuštěny. Britská premiérka Theresa Mayová výsledky hlasování přivítala. Schvalování normy nyní vstupuje v parlamentu do další fáze, jednat o ní budou výbory. Podle serveru BBC News přijdou vládní konzervativci s novými dodatky.
Celý schvalovací proces může trvat ještě měsíce. Návrh musí projít v konečné podobě nejen Dolní sněmovnou, ale také horní komorou, nevolenou Sněmovnou lordů. Po osmi hodinách jednání normu podpořilo 326 zákonodárců. Proti jich bylo 290. Pro přijetí zákona hlasovali hlavně poslanci vládní Konzervativní strany a jejich koaličního spojence – ultrakonzervativní severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP). Proti byli opoziční labouristé a liberálové. "Brzy ráno parlament přijal historické rozhodnutí podpořit vůli britského lidu a hlasoval pro zákon, který poskytuje jistotu a jasnost před naším odchodem z Evropské unie," uvedla Mayová v prohlášení. Dodala, že rozhodnutí znamená, že Británie může pokračovat v jednání se solidními základy. Ministr zahraničí Boris Johson v páteční debatě vyzval poslance, aby nenarušili proces přijímání tohoto zákona. Podle něho britská veřejnost chtěla, aby byl přijat. Právní předpis mimo jiné říká, že unijní právo ztratí dnem vystoupení Británie z evropského bloku nadřazenost nad britskými zákony. Zákon rovněž uvádí, že britská vláda bude mít na nápravu všech nedostatků vzešlých z převodu unijního práva do britského čas dva roky po brexitu, tedy odchodu z EU.
zdroj: ihned.cz
Kvóty na přijímání uprchlíků platí. Plnit by je mělo i Česko
06.09.2017
Povinné kvóty na přijímání uprchlíků jsou platné a země Evropské unie se jimi musí řídit, rozhodl nejvyšší soud v Evropské unii. Odmítl tak žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám. V rámci kvót přijatých v roce 2015 by si země EU měly z Řecka a Itálie přerozdělit až 120 tisíc uprchlíků. Na Česko jich připadá zhruba 2600.
Povinné kvóty odmítá i česká vláda, i když se ke slovenské a maďarské žalobě nepřipojila. Bratislava a Budapešť v žalobě argumentovaly z formálního hlediska: tvrdily, že EU při přijetí kvót nedodržela náležité procesní postupy. To ale Soudní dvůr EU, nejvyšší soud v osmadvacítce, odmítl. "Mechanismus /kvót/ napomáhá Řecku a Itálii zvládat dopady migrační krize z roku 2015 a je přiměřený," rozhodl soud. Podle něj platné evropské právo zavedení kvót umožňuje. Slovensko respektuje verdikt soudu, ale nadále hodlá prosazovat jiný způsob solidarity než přijímání migrantů. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico. "Náš postoj ke kvótám se nemění. Nadále budeme aktivně pracovat na tom, aby solidarita byla projevena jiným způsobem než nuceným přijímáním migrantů z jiných zemí," uvedl Fico. Česko před dvěma lety hlasovalo spolu se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem proti přijetí kvót. Ostatní země EU ale kvóty podpořily a odpůrce přehlasovaly. Česko zatím podle povinných kvót přijalo jen 12 běženců a od jara loňského roku úplně přestalo nabízet, že přijme další. Evropská komise proto Česku, a taky Polsku a Maďarsku, pohrozila soudem kvůli nerespektování platných zákonů. Pokud komise tyto země skutečně zažaluje a Soudní dvůr EU jí dá za pravdu, mohl by Česko odsoudit k vysoké jednorázové pokutě a k placení fixní částky za každý den, kdy by dál odmítalo rozhodnutí respektovat. Platnost povinných kvót vyprší už tento měsíc. Země EU si na jejich základě zatím rozdělily jen něco přes 20 tisíc uprchlíků místo plánovaných 120 tisíc. Důvodem je to, že po výrazném snížení migrace do Řecka přes Turecko v Evropě není dostatečný počet lidí, kteří by podmínky pro přerozdělení splňovali.
zdroj: ihned.cz
Češi nechtějí pracovat v zahraničí
04.09.2017
Ochota Čechů trvale nebo dočasně se odstěhovat za prací do zahraničí patří mezi nejnižší na světě. Češi také nejsou příliš nakloněni lákání zahraničních pracovníků pro obsazení volných pracovních míst v tuzemsku. Vyplývá to z globálního průzkumu Workmonitor personálněporadenské společnosti Randstad v několika desítkách zemí světa.
Na otázku ochoty odstěhovat se za prací se v pravidelném čtvrtletním průzkumu v ČR vyjádřilo kladně 35 procent dotázaných, což je druhá nejnižší míra vůbec. Menší mělo pouze Dánsko s 34 procenty, následovaly Rakousko a Nizozemsko s 36 procenty. Dočasně se odstěhovat za prací je ochotných 41 procent českých zaměstnanců, což je opět jedna z nejnižších úrovní v rámci průzkumu zahrnujícího 33 zemí po celém světě. Nižší měly pouze Rakousko s 38 procenty a Dánsko se 40 procenty. "Neochota Čechů jít za prací do zahraničí je dlouhodobá, a aktuálně je navíc podpořena extrémně nízkou nezaměstnaností, širokou nabídkou volných pracovních míst a tlakem na růst mezd a dalších zaměstnaneckých benefitů," uvedla ředitelka české pobočky Randstadu Hana Púllová. Českým firmám chybí pracovní síla, což při současném stavu ekonomiky firmy negativně ovlivňuje z hlediska schopnosti plnit zakázky a ekonomický růst. Nezaměstnanost je nejnižší od roku 1998. Mnohé společnosti se tak snaží do svých řad lákat brigádníky a nabízí uplatnění i lidem, kteří mohou pracovat pouze určité dny v týdnu. Množí se také nejrůznější formy benefitů a příspěvků, jako jsou například dotované obědy nebo obědy zcela zdarma, příspěvky na dopravu a na ubytování či výkonnostní bonusy a odměny, kterými se firmy snaží nové pracovníky nalákat. Průzkum také zjišťoval, zda jsou Češi nakloněni zaměstnávání cizinců. I když na českém trhu aktuálně panuje velký hlad po lidech, s hledáním pracovníků v zahraničí souhlasilo pouze 50 procent respondentů, což rovněž představuje jednu z nejnižších úrovní. Nejnižší ochota zaměstnávat cizince je v Argentině (29 procent), Maďarsku (33 procent) a Mexiku (39 procent).
Zdroj: ihned.cz