Český plán na zkrocení rostoucího dluhu je nejhorší v EU
15.10.2021
Jeden z nejdůležitějších úkolů, který před nově vznikající vládou stojí, je zastavit zběsilé tempo zadlužování státu. Současný plán dokonce počítá, že zadlužení v budoucnu ještě poroste. „Česko je mezi zeměmi EU z hlediska plánované konsolidace veřejných financí tou nejméně ambiciózní zemí,“ tvrdí ve své aktuální studii zástupci Národní rozpočtové rady. Analýza mimo jiné zkoumá, jak se jednotlivé státy staví k úkolu dát v příštích třech letech veřejné rozpočty do pořádku. Česko ze srovnání vychází nejhůře.
Na opačném konci žebříčku stojí Řekové, kteří do roku 2024 hodlají svůj současný dluh v poměru k HDP snížit ze současných 209 procent o 40 procentních bodů. Současná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak počítá s tím, že celkový veřejný dluh v poměru k HDP stoupne do tří let ze současných 43,5 procenta na téměř 52 procent.
V
(Zdroj: ihned.cz)
Eurozóně se daří nejlépe od krize
20.06.2018
Zemím, kde platí euro, se jako celku loni dařilo. Jejich hrubý domácí produkt vzrostl o 2,4 procenta, což je nejlepší ukazatel od poslední globální krize. S přibližně stejným růstem počítala například i předpověď Mezinárodního měnového fondu na letošní rok. Ale nyní se ukazuje, že očekávání byla přehnaná. Eurozóna, kam směřuje 65 procent tuzemského vývozu, zvolňuje tempo.
Potvrzuje to i poslední aktualizovaná předpověď, kterou zveřejnila Evropská centrální banka (ECB). Podle ní může letos devatenáctičlenná měnová unie počítat s meziročním růstem hrubého domácího produktu o 2,1 procenta. Prognostici ECB, kteří svoji zprávu zveřejňují čtyřikrát ročně, v březnu uváděli 2,4 procenta. K úpravě předpovědi směrem dolů je přiměl letošní nečekaně pomalý start eurozóny, kdy její hospodářský výkon během prvního čtvrtletí proti předchozím třem měsícům vzrostl o 0,4 procenta. Během minulého roku se ale mezikvartálně zvedal vždy o 0,7 procenta. Proč tempo hospodářského růstu zvolnilo? Experti ECB to částečně připisují "dočasným faktorům", jako jsou nepříznivé povětrnostní podmínky, které měly vliv na stavební aktivitu. Svou roli v tom sehrály i stávky v některých zemích eurozóny nebo nebývale vysoká absence lidí v zaměstnání v Německu, kde řádila chřipková epidemie. K útlumu přispělo i silnější euro, jehož kurz znevýhodňuje vývozce na světových trzích. Loni se společná měna směňovala za průměrných 1,13 dolaru, letos ECB počítá s posílením kurzu až na 1,20 dolaru za jedno euro. Cenová konkurenční schopnost evropských výrobků na třetích trzích se tak zhorší.
Evropa se vrací do normálu
18.06.2018
Evropská centrální banka rozhodla, že do konce roku skoncuje s masivním nakupováním veřejných a firemních dluhů. Jím se snaží podpořit ekonomiku eurozóny už od roku 2015. Podle Rady guvernérů už není další skupování dluhopisů třeba, přesto nákupy nezarazí najednou, ale postupně. Napřed s platností od začátku října omezí nákupy z 30 na 15 miliard eur měsíčně. Rozhodnutí ECB je klíčové i pro Českou národní banku.
Úrokové sazby ponechala ECB beze změny. Například depozitní sazba, za kterou si u ní komerční banky ukládají přebytečné peníze, tak zůstává na minus 0,4 procenta a na této úrovni zůstane podle centrálních bankéřů přinejmenším do léta 2019. Část analytiků a investorů přitom očekávala, že se tak stane již někdy v polovině příštího roku. "V převážné části Evropy ve své podstatě končí jedna éra - éra historicky nejlevnějších peněz. Teprve hospodářští dějepisci jednou určí, zda šlo o etapu úspěšnou a zda tedy její přínosy převýšily náklady. Nebo zda se naopak jednalo spíše o fiasko", komentuje krok ECB hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. "V horké současnosti v bezprostřední reakci na krok ECB zatím pozorujeme oslabování eura vůči dolaru. To signalizuje, že trh vnímá krok ECB zatím spíše jako holubičí. I když totiž ECB letos s koncem roku svůj program odkupu aktiv plánuje ukončit, po jeho utlumení v posledním letošním čtvrtletí, zároveň šéf centrální banky Mario Draghi slibuje, že k prvnímu zvýšení sazeb dojde až s minimálně půlročním odstupem od ukončení programu odkupu aktiv. Trh to tedy zatím hodnotí jako mírný, mírnější než očekávaný, holubičí ústup od nekonvenčně uvolněné měnové politiky," říká Kovanda.
ECB ukončí masivní skupování státních i firemních dluhů
15.06.2018
Evropská centrální banka rozhodla, že do konce roku skoncuje s masivním nakupováním veřejných a firemních dluhů. Jím se snaží podpořit ekonomiku eurozóny už od roku 2015. Podle Rady guvernérů už není další skupování dluhopisů třeba, přesto nákupy nezarazí najednou, ale postupně. Napřed s platností od začátku října omezí nákupy z 30 na 15 miliard eur měsíčně. Rozhodnutí ECB je klíčové i pro Českou národní banku.
Úrokové sazby ponechala ECB beze změny. Například depozitní sazba, za kterou si u ní komerční banky ukládají přebytečné peníze, tak zůstává na minus 0,4 procenta a na této úrovni zůstane podle centrálních bankéřů přinejmenším do léta 2019. Část analytiků a investorů přitom očekávala, že se tak stane již někdy v polovině příštího roku. "V převážné části Evropy ve své podstatě končí jedna éra - éra historicky nejlevnějších peněz. Teprve hospodářští dějepisci jednou určí, zda šlo o etapu úspěšnou a zda tedy její přínosy převýšily náklady. Nebo zda se naopak jednalo spíše o fiasko", komentuje krok ECB hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. "V horké současnosti v bezprostřední reakci na krok ECB zatím pozorujeme oslabování eura vůči dolaru. To signalizuje, že trh vnímá krok ECB zatím spíše jako holubičí. I když totiž ECB letos s koncem roku svůj program odkupu aktiv plánuje ukončit, po jeho utlumení v posledním letošním čtvrtletí, zároveň šéf centrální banky Mario Draghi slibuje, že k prvnímu zvýšení sazeb dojde až s minimálně půlročním odstupem od ukončení programu odkupu aktiv. Trh to tedy zatím hodnotí jako mírný, mírnější než očekávaný, holubičí ústup od nekonvenčně uvolněné měnové politiky," říká Kovanda.
Z jihu Evropy přichází do Česka za prací stále více lidí
11.06.2018
Vrodném Řecku hledal IT odborník Valentinos Chraniotis práci marně. Země se stále nevzpamatovala z ekonomické krize a nezaměstnanost je tam nejvyšší v Evropské unii. V Česku je naopak nejnižší, firmám lidé citelně chybí − a konkrétně "ajťáci" jsou těžko k sehnání. Výsledkem této konstelace je, že mladý Řek od dubna pracuje v brněnské pobočce společnosti GoodData.
"Česko jsem si vybral právě kvůli nízké nezaměstnanosti a velkým příležitostem v IT firmách," vysvětluje. Po Řecku, kde práci nemá pětina obyvatel, má největší podíl nezaměstnaných Španělsko a Itálie. Jihoevropané tak vyrážejí za prací jinam a Česko je jejich cílem čím dál častěji. Většinou míří na odbornější pozice v nadnárodních firmách, obsazují také místa v jejich servisních centrech. A tuzemské podniky, které marně shánějí pracovníky, samy vedle tradičních východních zemí stále častěji hledají lidi na jihu Evropy. "Největší nárůst cizinců v českých firmách ze zemí Evropské unie zaznamenáváme z jižního křídla," popisuje mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro a odhaduje, že v tuzemsku nyní pracuje 3500 Italů, 1900 Španělů, asi 1000 Řeků a 700 Portugalců. Podle komory se počet Španělů a Portugalců v českých firmách za 10 let více než ztrojnásobil, v případě Řeků a Italů zdvojnásobil.