Členské země EU se dohodly na cenových stropech na ropné produkty z Ruska
06.02.2023
Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v pátek dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska dovážené do mimounijních zemí. Informovalo o tom švédské předsednictví EU. U nafty bude podle unijních činitelů strop činit 100 dolarů a u topných olejů 45 dolarů za barel. Opatření vstoupí v platnost v neděli, až jej členské země formálně schválí a potvrdí skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Souběžně začne platit i úplný zákaz dovozu ropných produktů do EU. Cílem je snížit příjmy, které má Rusko z vývozu nafty a dalších produktů, a omezit tak možnosti financování válečné agrese na Ukrajině.
Unie spolu s G7 a s Austrálií už od 5. prosince zavedla maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Stejným způsobem budou fungovat i cenové limity u ropných produktů. "Evropské společnosti budou mít zakázáno zprostředkovat, financovat, přepravovat či jakkoli se podílet na těchto dodávkách, pokud nebude jejich cena rovna či nižší než stanovený strop," řekl novinářům jeden z unijních činitelů.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Evropu čekají podle prognózy Evropské komise světlé zítřky
07.02.2018
Eurozóna i celá Evropská unie loni rostly nejrychleji za poslední desetiletí a i nadále je čeká solidní a trvající expanze. Tempo růstu sice letos v obou regionech mírně zpomalí na 2,3 procenta z loňských 2,4 procenta a v roce 2019 na dvě procenta, nadále však zůstane silné. Uvedla to ve středeční zimní prognóze Evropská komise. Nejnovější odhady představují zlepšení proti předchozí, listopadové prognóze.
V listopadovém výhledu Evropská komise čekala za rok 2017 zvýšení hrubého domácího produktu eurozóny o 2,2 procenta a EU o 2,3 procenta. V dalších letech mělo tempo zpomalit v obou regionech na 2,1 procenta a 1,9 procenta. K lepšímu hodnocení přispělo vyšší cyklické oživení v Evropě, kde se nadále zlepšuje situace na trhu práce a nálada, ale také silnější oživení globální ekonomické aktivity a obchodu, než se čekalo. Pozitivní vyhlídky čekají podle Evropské komise také Česko. Komise ve středu zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 3,2 procenta z předchozích tří procent. Tempo růstu sice zpomalí z loňských odhadovaných 4,5 procenta, ekonomika však zůstává silná a zažívá hospodářský vzestup díky domácí poptávce, uvedla EK ve své dnešní prognóze. Nadále se má zvyšovat i vývoz za podpory globální poptávky, což podle EK neutralizuje vliv silného dovozu na hrubý domácí produkt (HDP). Odhad na příští rok zůstal beze změny, HDP se má zvýšit o 2,9 procenta.
Česko jde proti Macronovi. Odmítá nadnárodní evropské kandidátky
05.02.2018
Díky účasti v programu studentských výměn Erasmus se mladí lidé například zdokonalují v cizích jazycích. Program ale má i jiný efekt: zplození více než jednoho milionu dětí. Ty se podle odhadů narodily rodičům z různých zemí Evropské unie, kteří se seznámili jako studenti v rámci Erasmu.
Komise, ale i řada členských zemí EU, teď chce, aby spojování Evropy pokračovalo i ve vážněji míněných oblastech. Na stole je návrh na to, jak přerozdělit uvolněná křesla v Evropském parlamentu, která po brexitu opustí britští europoslanci. Francouzský prezident Emmanuel Macron nebo třeba Italové a Španělé chtějí, aby na necelou třicítku z těchto míst napříště vybírali europoslance všichni Evropané na základě nadnárodních kandidátek.
Každý občan by tak v evropských volbách měl dva hlasy. Jedním by volil tak jako dosud z nabídky domácích politiků. Druhý hlas by mohl dát nadnárodní kandidátce, tedy evropským lidovcům, socialistům, liberálům nebo třeba euroskeptikům. Na jejich kandidátkách by mohli být zapsáni lidé ze všech zemí EU. Podle Macrona by to přineslo "signál o důvěře a jednotě ve vztahu k evropskému projektu".
EU čeká na jasné slovo Britů o brexitu
01.02.2018
Theresa Mayová se jakožto britská premiérka snažila voliče přesvědčit, že reprezentuje "silné a stabilní vůdcovství". Čím dál víc je ale jasné, že ani jedna z těchto dvou charakteristik neplatí. Mayová je pod stále větším tlakem své rozhádané konzervativní strany. Momentálně se zdá, že nemá dost autority, aby prosadila jasnou vizi toho, jakou podobu by měl mít brexit, což je největší téma britské politiky.
Spojené království stále nedokázalo říct, jakou zemí chce po plánovaném vystoupení z Evropské unie být. Na Mayovou tlačí jak zastánci co nejužších budoucích vztahů s EU, tak ti politici, kteří se od unie chtějí co nejvíc "odstřihnout". V Londýně se proto otevřeně mluví o možnosti, že se konzervativci Mayové zbaví. "Nevzdávám se, mám před sebou dlouhodobý úkol," odmítla tyto zvěsti Mayová. Fakt, že zatím nedokázala přijít s vizí budoucích vztahů s klíčovým obchodním partnerem, tedy Evropskou unií, ale její politickou pozici dál komplikuje. Země EU chtějí od Británie slyšet jasné slovo, protože by s ní měly v březnu začít jednat o uzavření dohody, kterou se bude řídit vzájemný obchod po britském vystoupení. Londýn už unii požádal o sjednání přechodného období, aby tak na dojednání obchodní dohody získal víc času. Británie sice z EU odejde v březnu 2019, díky přechodnému období se ale ještě zhruba dva roky poté pro britské i evropské firmy fakticky nic nezmění. Spojené království zůstane součástí vnitřního evropského trhu.
Brexit Británii ekonomicky poškodí, ať bude dohoda s Bruselem jakákoliv
31.01.2018
Odchod z Evropské unie Británii hospodářsky poškodí, ať už budou podmínky dohody, kterou s Bruselem uzavře, jakékoliv. Podle serveru BuzzFeed News to vyplývá z dosud utajované analýzy, kterou vypracovaly britské úřady a kterou server získal. Británie by měla EU opustit 29. března příštího roku, přechodné období by podle unijního návrhu mohlo trvat dalších 21 měsíců. Britská vláda premiérky Theresy Mayové dlouhodobě popírá, že by se zemi po brexitu mělo vést hůře. Podle mluvčího vlády uniklý dokument nebyl dokončený a schválený vládou.
Britské hospodářství podle dokumentu datovaného lednem 2018, který nyní zveřejnil server BuzzFeed News, poroste pomaleji, ať už dojde ke kterémukoliv ze tří zkoumaných scénářů. Pokud by se Britům podařilo uzavřít s evropskou sedmadvacítkou komplexní dohodu o volném obchodu, byl by růst v následujících 15 letech podle uniklého dokumentu o pět procent nižší než v případě, že by k brexitu nedošlo. Pokud by Londýn s Bruselem neuzavřel žádnou dohodu a EU s Británií by následně obchodovaly na základě pravidel Světové obchodní organizace (WTO), klesl by ve stejném období oproti současnému odhadu růst dokonce o osm procent. I v případě, že by Mayová vyjednala přístup na jednotný trh prostřednictvím členství v Evropském hospodářském prostoru, růst by se snížil asi o dvě procenta, tvrdí uniklý dokument britské vlády. Negativně brexit v kterémkoliv ze tří zkoumaných případů ovlivní podle serveru BuzzFeed News všechna odvětví britského hospodářství, nejvíce však průmysl chemický, textilní, potravinářský a automobilový.