Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?
11.06.2024
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Drobné zásilky z čínských e-shopů čeká zdražení
14.02.2020
Drobné zboží, které si Češi objednávají z čínských i dalších e-shopů mimo EU, v příštím roce zřejmě zdraží. Upozornila na to společnost Gerlach, která poskytuje celní služby. Důvodem je to, že od roku 2021 se v EU zruší výjimka, podle které lidé nemusí platit DPH u malých zásilek v hodnotě do 22 eur (zhruba 550 korun).
"Zatímco unijní podniky musí odvádět DPH bez ohledu na hodnotu prodaného zboží, malé zásilky do 22 eur z Číny a dalších třetích zemí nepodléhají clu ani odvodům DPH. Zboží v podobné kvalitě je proto při nákupu z Číny výrazně levnější a pro evropské podniky představuje nepříjemnou konkurenci. Mezi českými zákazníky čínských e-shopů je nejoblíbenější různé příslušenství k mobilním telefonům, jako jsou ochranná sklíčka, kryty, nabíječky nebo sluchátka," uvedl Luděk Procházka ze společnosti Gerlach. Dodal, že do celé EU ročně dorazí z čínských e-shopů přes 150 milionů malých zásilek osvobozených od DPH. Podle údajů České pošty počet takových drobných zásilek v ČR stoupá. Loni jich bylo 28 milionů, předloni 25 milionů. "Od ledna 2021 končí osvobození na DPH. To znamená, že na všechny zásilky včetně těch drobných se bude vztahovat celní deklarace a bude se vybírat DPH a poplatek za celní deklaraci," uvedl Ivo Vysoudil z tiskového oddělení České pošty.
Německý průmysl spadl do ještě hlubšího útlumu
10.02.2020
Německý průmysl, na jehož poptávce závisí i mnozí tuzemští dodavatelé, je v recesi od třetího kvartálu roku 2018. Během uplynulého roku každý měsíc meziročně klesal o čtyři až pět procent.
V závěru roku 2019 se propad prudce prohloubil. Podle předběžných údajů Spolkového statistického úřadu se v prosinci jeho výroba meziročně snížila o 6,8 procenta. Je to nejhorší ukazatel od poslední globální krize.
Německý průmysl hlásí největší pokles zakázek za téměř rok
06.02.2020
Zakázky německého průmyslu se v prosinci snížily ve srovnání s předchozím měsícem o 2,1 procenta, což byl nejvýraznější propad od února. Na vině je slabá poptávka z dalších zemí v eurozóně, uvedl ve čtvrtek německý statistický úřad. Zpráva naznačuje, že zpracovatelský sektor zůstane v Německu nadále slabý a bude růst největší evropské ekonomiky zpomalovat.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali naopak růst zakázek, a to o 0,6 procenta. Jejich odhady se pohybovaly od poklesu o půl procenta až po růst o 1,9 procenta. V listopadu podle zpřesněných údajů zakázky klesly o 0,8 procenta. "Situace v zakázkách zůstává hrozná," řekl ekonom společnosti Bankhaus Lampe Alexander Lampe. "Koronavirus znamená, že na zlom si pravděpodobně ještě budeme muset počkat," dodal. Objem domácích zakázek se zvýšil o 1,4 procenta. Ty zahraniční ale o 4,5 procenta klesly, z toho ze zemí v eurozóně o 13,9 procenta. Zakázky ze zemí mimo eurozónu o 2,1 procenta vzrostly. Německá ekonomika, na které je závislá i řada českých firem, se loni těsně vyhnula recesi. Průmyslové podniky závislé na vývozu se potýkají se slábnoucí poptávkou v zahraničí i nejistotou spojenou s obchodními spory a rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. Poslední průzkum hospodářského institutu Ifo minulý týden ukázal, že nálada podnikatelů se zhoršuje, což ukazuje, že začátek letošního roku bude slabší.
Chudší státy EU kritizují rozpočet
05.02.2020
Patnáctka států sdružených v uskupení Přátel koheze v sobotu zdůraznila svůj požadavek, aby financování politiky soudržnosti zůstalo v příštím víceletém finančním rámci Evropské unie na úrovni předchozího období. Vyplývá to z deklarace, kterou zástupci států podepsali na summitu konaném v portugalském městě Beja. Politika soudržnosti slouží ke sbližování životní úrovně členských zemí unie.
Návrh Evropské komise počítá s tím, že se objem peněz určených na kohezní politiku sníží v letech 2021 až 2027 o deset procent. Důvodem je odchod Británie z unie i zaměření rozpočtu na nové priority. "Já jsem ve svém vystoupení ten návrh rozpočtu velice kritizoval, protože bývalá komise nám vlastně nikdy nevysvětlila, jaké jsou priority toho rozpočtu," řekl novinářům po sobotním jednání řekl český premiér Andrej Babiš. "Vidím tam množství peněz, které by se daly přerozdělit," dodal. Portugalský premiér António Costa v úvodu setkání uvedl, že konání summitu první den po brexitu je symbolické. Přátelé koheze podle něj namísto štěpení nabízejí soudržnost. Pod sobotní deklaraci se vedle Česka podepsaly i Bulharsko, Kypr, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Své zástupce na akci vyslala také Itálie a Chorvatsko, které momentálně předsedá Radě EU.