Nájemníci budou platit o polovinu víc za opravy v bytech
Nájemce je povinen zajištovat a hradit běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Za ostatní opravy pak odpovídá pronajímatel. Nařízení o běžné...
Cena bitcoinu zlomila další rekord
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se ve středu vyšplhala na rekordních více než 109 481 dolarů (zhruba 2,4 milionu korun).
Hrad ušetří 57 milionů
Kancelář prezidenta republiky by měla mít v rozpočtu na příští rok 446,5 milionu korun. Je to zhruba o 57 milionů korun méně, než jí přidělil letošní schválený...
Počet nehod na elektrokolech přibývá
Počet dopravních nehod, při kterých byli cyklisté na elektrokolech, loni tvořil téměř 15 procent ze všech nehod na kolech. Policisté jich evidovali 641...
Teplomilné plodiny "migrují" na sever
Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle odborníků se zemědělství...

Murphy radí

Murphyho rady

Pokud vás někdo upozorní, že se určitá věc kazí, nemá smysl měnit věc. Třeba se zbavit donašeče. Vyměnit lidí je přece mnohem snazší, než vyměnit věc.

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákoník

Příroda fandí skrytým chybám.

Zítra bude ještě horší než je dnes!

Co se v životě podaří, o chvíli se obrátí naruby.

(Murphyho zrnká II)
Věci se kazí

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Nezaměstnaný otec pěti dětí dá poslední peníze jasnovidke, aby mu vyveštila, jaká budoucnost ho čeká. Jasnovidka začne: Jste otcem tří dětí ... Ne tří, pěti - opravuje ji zákazník. To si myslíte vy.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákony a komentáře

Nikdy není tak špatně, aby zítra nemohlo být hůř.

Když dva dělají totéž, výsledek je vždy jiný.

O tom, jak věci vypadají, rozhoduje úhel pohledu. Co je dovoleno bohem, není dovoleno volům.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho vynálezy

Lampičku na sluneční energii ocení každý, kdo hledá pod lampou tmu.

Než si začnete stříhat nehty, natřete je na červeně - snadněji je pak najdete na koberci.

Pokud nemáte čas na sprchování, jednoduše se obalte izolepou a pak ji odmotejte - špína se na ni nalepí.

(Murphyho zrnká II)

Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?

11.06.2024 Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)

Německo je napřed o třicet let

16.10.2018 Pověst učňovských oborů školy i firmy v posledních třiceti letech zanedbávaly, říká bývalý vítkovický ředitel Libor Witassek. Podle něj bude trvat dalších patnáct let, než zájem o učební obory a jejich kvalita znovu vzrostou. Jako řešení vidí vytvoření nového systému učňovského vzdělávání. Do něj by kromě státu a škol měly být zapojené i regionální firmy a obce. "Neexistuje úředník, jenž obsah výuky vymyslí lépe než 20 firem," říká Witassek, ambasador Evropského týdne odborných dovedností.
Kritický nedostatek uchazečů o práci může podle něj zapříčinit konec tuzemského průmyslu. "Firmy neustále snižují nároky na lidi, spousty z nich nabírají lidi bez odpovídajícího vzdělání a praxe jen s tím, že mají zájem pracovat. Takoví lidé nacházejí uplatnění u jednoduchých výrobních linek, pracují s jednoduchými technologiemi a nemusí při své práci příliš přemýšlet. Takoví pracovníci v českém průmyslu převažují," upozorňuje zkušený podnikatel na to, že stát a školy by se měly zaměřit na vzdělání kreativních lidí, kteří ve svých profesích ustojí i vlnu robotizace a dodají tuzemskému průmyslu vyšší přidanou hodnotu. S měnícími se potřebami firem by učňovské školy měly své osnovy měnit nejpozději každé dva roky. "Existují technické obory, které se mění tak rychle, že absolventi po jejich vystudování nemají znalosti a dovednosti, které jsou aktuálně na trhu práce potřeba," míní Witassek, který v Opavě už na konci 90. let založil rekvalifikační centrum, které se zabývá dovednostmi ve strojírenství. Za posledních 18 let jím prošly stovky zájemců včetně absolventů učňovských oborů. "Dnes stejně jako před 18 lety nejsme spokojeni s tím, jak středoškoláci dovedou pracovat s moderními technologiemi. Úroveň znalostí zájemců o program se neustále zhoršuje, a to i proto, že se ve školách často nedostanou k práci na kvalitních strojích nebo s moderními technolo­giemi, neumí například modelovat ve 3D. Neumí vymýšlet, jen provádět stále se opakující činnosti," popisuje manažer, který pro potřeby centra stroje pořizuje na operativní leasing, takže je obměňuje nejdéle po čtyřech letech.
(Zdroj: ihned.cz)

Podíl dieselů na nových autech v Evropě prudce klesá

15.10.2018 Prodej osobních automobilů s naftovým motorem v zemích Evropské unie v pololetí klesl o 16 procent na 3,12 milionu vozů. Motoristé se obávají problémů spojených se znečišťováním ovzduší i poklesu prodejní hodnoty svých starších vozů. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podíl dieselových aut na celkovém prodeji v EU klesl na 36,5 procenta ze 42,5 procenta ve stejném období loni.
"Evropou se šíří nedůvěra k naftovým motorům," uvedla agentura. Například v Británii byl propad prodeje naftových aut ještě výraznější a činil 30 procent. V Německu, kde sídlí přední světoví výrobci naftových aut Volkswagen a BMW, podíl těchto aut na celkovém prodeji činil v prvním pololetí 31,1 procenta, zatímco o rok dříve to bylo 41,3 procenta. V návaznosti na tento vývoj se snižuje také poptávka po naftě, v srpnu byla v porovnání s červencem nižší o 115 tisíc barelů denně. V rámci boje proti znečištění přijala restrikce na provoz aut s naftovým motorem řada významných evropských měst včetně Berlína, Londýna či Paříže. Evropa je pro diesely největším světovým trhem od 80. let, kdy se řidiči začali odklánět od benzinových aut. Naftové motory vypouštějí více oxidů a částic než motory benzinové, ale méně oxidu uhličitého. V posledních letech ale upadají v nemilost právě kvůli vysokým emisím toxických částic a také kvůli emisnímu skandálu automobilky Volkswagen. Ten vypukl v roce 2015 a týká se zkreslování testů emisí.
(Zdroj: aktualne.cz)

Evropa zažívá nárůst počtu elektromobilů a hybridních vozů

11.10.2018 V Evropě je podle údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) skoro 270 milionů aut. Přes výrazný nárůst počtu elektromobilů a hybridních aut jich ještě není dohromady ani milion. Největší podíl těchto alternativních vozidel ve vozovém parku je v Norsku, kde je to 4,25 procenta (175 283 hybridů a elektromobilů). U hybridních aut vede Nizozemsko, kde jich je 98 280. V Česku nyní jezdí 1327 elektromobilů a 581 hybridů.
V celé Evropě je nyní něco přes 137 tisíc veřejných dobíjecích stanic. Těch výkonnějších nad 22 kW je ale pouze 18 972. V Česku lze elektromobil dobít celkem na 666 veřejných místech. Vysokorychlostních nabíječek je 178.
(Zdroj: ihned.cz)

Česko se přidalo k opozici vůči návrhu EU na digitální daň

10.10.2018 Česká republika se připojila k odporu Irska, Finska a Švédska vůči návrhu Evropské unie na novou digitální daň, která by zvýšila daňové zatížení velkých internetových firem. Ve společném dokumentu uvedené čtyři země varují, že navrhovaný postup by mohl porušovat mezinárodní smluvní závazky. Informovala tom agentura Reuters s odvoláním na kopii dokumentu poskytnutou irským ministerstvem financí.
Evropská komise představila návrhy na změny ve zdanění digitálních firem letos v březnu. Návrhy zahrnují zavedení tříprocentní daně z tržeb velkých digitálních podniků, jako jsou Google či Facebook, které čelí obvinění, že v rámci EU přesměrovávají své zisky do zemí s nižší daňovou zátěží. | Předplatitelé mají web bez reklam. Ministři financí EU souhlasí, že daňová pravidla je zapotřebí změnit tak, aby se zvýšilo zdanění digitálních služeb. Nejsou však jednotní v názoru na to, jakým způsobem by se mělo postupovat, upozorňuje agentura Reuters. Některé menší země s nižšími daňovými sazbami, například Irsko, chtějí, aby změny v rámci EU postupovaly v souladu s globální reformou zdanění digitálních aktivit, o které se již řadu let diskutuje. Také severské země se staví proti postupu pouze na úrovni EU a ve společném dokumentu se k tomuto postoji podle Reuters připojila i Česká republika.
(Zdroj: ihned.cz)
listopad 2025
T po út st čt so ne
44 27 28 29 30 31 1 2
45 3 4 5 6 7 8 9
46 10 11 12 13 14 15 16
47 17 18 19 20 21 22 23
48 24 25 26 27 28 29 30
49 1 2 3 4 5 6 7
Dnes má svátek Liběna
1
Důležitý termín
1
Svátek
cardpay
martinus
náš partner